3.5 Zážitky


« strana 1 »

Nebudeš lhát a nebudeš krást


S policií ČR spojuji slogan "Pomáhat a chránit". S křesťanským náboženstvím spojuji desatero. Přikázání sedmé: "Nebudeš krást". Přikázání osmé: "Nebudeš lhát".

 

Axina


 

Bydlím v Praze 5 na sídlišti Barrandov. Pracuji doma na počítači a kromě toho jsem na hotline jako poradenská služba jednoho SW produktu.

 

Bylo pondělí dopoledne. Jeden ze služebních hovorů se zrovna chýlil ke konci, když se ozval domácí telefon. Předpokládala jsem, že je to poštovní doručovatelka, která už ví, že může chvilku trvat, než se jí ohlásím, protože mohu mít hovor na poradenské lince. Než se mi podařilo hovor ukončit, interkom přestal vyzvánět. Vyšla jsem proto rovnou na lodžii a zavolala: "Haló, to je pošta?"

Do zorného pole se mi dostala osoba, která na mne před chvílí zvonila. Muž asi 40letý, celkem spořádaného zevnějšku. Pokusím se doslova reprodukovat náš hovor:

 

"Dobrý den. Přejete si něco? Hledáte někoho?"

"Dobrý den. Mně je to hrozně trapný, ale potřeboval bych pomoc."

"Co se vám stalo?"

"Mám nepojízdné auto. Zůstal jsem s ním viset a Sabinka Laurinová ani Martin Zounar nejsou doma."

"A jak s tím souvisejí?"

"Já v Praze nikoho jiného z divadla neznám. Potřebuji nechat odtáhnout auto do Mladé Boleslavi a nemám u sebe žádné peníze."

 

Chvilku mi trvalo, než jsem informaci jakž takž zpracovala.

 

"Proč jim nezavoláte?"

"Já jsem si vzal jinou bundu. Takže nemám ani mobil. Paní, já potřebuji půjčit peníze na ten odtah. Všechno vám do koruny vrátím. Kromě toho máte u mne volňásky do divadla do konce života...!"

"Počkejte, to nebude třeba. Které je to divadlo?"

"Noo, na Praze 7."

"Kde vlastně máte to nepojízdné auto?"

"Taky. Taky na Praze 7. Paní, já vám ještě přidám láhev slivovičky!"

"Já vám peníze nepůjčím, ale nabízím jinou pomoc. Řekněte mi telefonní číslo někoho z rodiny nebo nějakého známého. Zavolám mu a požádám ho vaším jménem, aby vám nějak pomohl."

"Já mám všechna telefonní čísla v mobilu."

"Tak mi aspoň řekněte jméno někoho, kdo má pevnou linku. Najdu jeho číslo na internetu a zavolám mu".

"Paní, lístky do divadla do konce života a láhev slivovičky navíc!"

"Nezlobte se. Nepůsobíte na mne důvěryhodně. Buďte zdráv."

 

Vrátila jsem se do tepla bytu. Zavolala jsem paní S., seniorce, která bydlí v přízemí paneláku a je vždy připravena všem pomáhat. Poděkovala za varování. A pak si vzpomněla, že vlastně ví, kde ti dva herci bydlí. Sabina Laurinová asi 300 m od nás, Martin Zounar však až ve Slivenci. Chvíli jsme to rozebíraly. I kdyby nakrásně všechno bylo pravda, proč nešel pán do onoho divadla, kde mohl požádat někoho o pomoc, třeba v pokladně? Nebo by pokladní mohla kontaktovat právě ty dva údajně mu známé herce. Mimochodem, jestlipak znají i oni jeho? Když už jel (zřejmě načerno) přes celou Prahu a dorazil postupně až do jejich bydlišť, proč nepožádal o pomoc jejich nejbližší sousedy?

Nepomohla jsem. Nejsem na to hrdá. Ale nežiji na samotě. Jen Barrandov má 20 000 obyvatel. Celá Praha pak přes 1 200 000 obyvatel. Šance, že muž nalezne pomoc a pochopení u někoho jiného, je veliká. Nebo myslíte, že ne?

 


komentářů: 19         


Mám ráda houby


Češi jsou považováni za nejvášnivější houbaře na světě. Alespoň jednou ročně vyrazí na houby přes 70 % obyvatel České republiky, což nemá ve světě obdoby.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 25         


Jak se PRE (Pražská energetika) rozhodla vyměnit mi elektroměr


Více než 20 let bydlím v Praze na sídlišti Barrandov. Dobrá adresa. Za celou tu dobu byly v našem domě spáchány jen dva trestné činy – cca před 10 lety vyloupení místnosti na úschovu jízdních kol a jeden neúspěšný pokus o vloupání se do sklepních prostorů. Ovšem od té doby jsme – alespoň my, dlouhodobí majitelé bytů – obezřetní ohledně vstupu cizích lidí do objektu. Loni byl náš 23 let "starý" panelový dům rekonstruován. Nákladně a částečně zbytečně. To je však vedlejší. Jeho vchod je nyní permanentně automaticky zamknutý. Odemknout ho lze jen evidovanými chipovými kartami nebo dálkově z bytů.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 8         


Jak jsem si nechala opravit chladničku


Sedmým rokem mám chladničku Zanussi. V posledních několika dnech jsem pozorovala, že chladí méně, než by odpovídalo stupni, na který je nastavena. Nakonec jsem ji - pokud jsem chtěla uchovat potraviny v poživatelném stavu - musela mít nastavenu na maximální výkon. 7 let provozu není pro chladničku snad tak mnoho. Předchozí Calexka, kterou jsem měla 25 let, šla z domu ve funkčním stavu, jen morálně zastaralá. Začala jsem tedy shánět servis na opravu chladniček. Bylo páteční dopoledne.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 18         


Můj strýc Jaroslav


Svého strýce jsem nikdy nepoznala. Narodil se 3.4.1928 a padl 8.5.1945 během Květnového povstání v Praze. Bylo mu 17 let.

 

Axina

 


Celý článek »

komentářů: 6         


Jak jsem reklamovala počítač v záruce


V květnu tohoto roku jsem si pořídila nový stolní počítač. Po 12-ti letech. Ten předchozí mi osobně sestavil webmaster těchto webových stránek. A odvedl jako vždy perfektní práci. Zasloužilý (nějak se mi nechce říkat starý) počítač je zcela provozuschopný. A co víc - je pojistkou. Zálohou desetitisíců souborů. Pokud něco není na firemním počítači nebo na externích HD, je to na Gandalfovi. Tak jsem ho totiž z vděčnosti a úcty nazvala. Za celých 12 let byl nemocný jen jednou. To když ho napadnul Balrog, chci říct rootkit.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 0         


Jak jsem se seznamovala po internetu


Slýchala jsem, že někteří muži se základním vzděláním, kteří zvládli základy práce na počítači, se na netu hrozně rádi vydávají za vysokoškoláky. Ale že to potká zrovna mne a bude mi celý den trvat, než to odhalím, to mne otrávilo. Sice jsem u svého protějšku zaznamenala hned nedostatky v gramatice a v obratnosti vyjadřování, ale říkala jsem si “nojo, chlap”. Houby! Žádný chlap. Zoufalec, který předstíral, že je někým jiným. Byly i další signály, které jsem ignorovala. Omluvou nebo spíš vysvětlením mé nebetyčné hlouposti při našem vzájemném “seznamování” snad může být moje přirozená důvěřivost a taky podvědomá snaha tolerovat nedostatky protějšku.

ZKUŠENOST. To jediné je na celé věci přínosné. Bude-li nějaké příště, dám si větší pozor. Dotyčný mi dokonale znechutil seznamování se po internetu.

Poznámka: Přiznávám, že mne svým způsobem těší fakt, že jsem - ač jsem to nezamýšlela - přiměla dospělého chlapíka, aby v rámci seznamovacího procesu dvě a čtvrt hodiny usilovně řešil Žabky skákalky :-)

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 7         


Bydlím v panelovém domě


více než 21 let bydlím v Praze v panelovém domě. Byt v osobním vlastnictví. Čas od času jsem za něj nucena bojovat jako tygr. A mnohdy mám účinnost jako parní lokomotiva. Zde je mail určený projektantovi, který jsem dnes tvořila cca 2 hodiny...

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 8         


Předvánoční čas


Vánoce jsou stejně nejkrásnější v době našeho dětství. Jen si to tehdy ještě neuvědomujeme.
 
Axina

Celý článek »

komentářů: 6         


Jak jsem nakupovala v obchodním domě IKEA


Dále popsaný zážitek z nakupování v obchodním domě IKEA jsem učinila asi před 3 lety. Od té doby jsem v IKEA nebyla. Ovšem hovořila jsem s několika známými a ti měli podobnou zkušenost. Dnes jsem byla v obchodním centru Palladium (Praha, nám. Republiky). Kdybych nepotřebovala jisté injekce, které jsou v tamní lékárně za velmi výhodnou cenu, ani by mne nenapadlo tam jet. Chyba zřejmě bude jednak v mém smyslu pro orientaci a jednak v úporné snaze projektantů koncipovat obchodní centra tak, aby se v nich zmatený návštěvník musel prodrat mnohými uličkami a svézt se na mnohých krátkých eskalátorech. Naivně předpokládají, že se tak zvýší pravděpodobnost, že takový návštěvník něco koupí "když už tam je". Na mne to neplatí. Já osobně se cítím ohrožena, obchody ignoruji a zastavuji lidi s naléhavou otázkou: Jak ven ??? Dnes jsem otázku mírně pozměnila - Jak se co nejkratší cestou dostanu na metro??? (Palladium ústí ve svém -1 podlaží do vestibulu metra B). Prostě bič a pryč...smiley

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 11         


«     1    2   »