Vlastní kalendář? Proč ne, zkuste to!
Evule
Nevím jak kdo, ale já ráda fotím. Nikoliv nějak profesionálně, prostě jen tak pro radost. Mám klasický, slušný, digitální foťáček, na který nedám dopustit. Má řadu výhod, zejména tu, že nemusím nechat vyvolávat žádný film a pak čekat, co se vlastně podařilo. Prostě jen fotky „natáhnu“ do PC a hned vidím. To, co se nepodaří, vymažu, ale přiznávám, že těch „nepodarků“ ani moc nemám, zcela zanedbatelné minimum. To, co se mi líbí, si naopak můžu pěkně z tepla domova poslat někam, kde mi fotky udělají a pak jen pošlou. K tomuto účelu mám stažený program přes drogerii TETA a hotovou zakázku si tady přímo v místě bydliště na prodejně vyzvednu. Činím tak proto, že fotky v PC jsou sice OK, ale máme-li si je prohlížet, není nad klasické album, kde právě ten výběr z každé akce či focení mám včetně malého komentáře. To se pak krásně vzpomíná! Jelikož se alba už trošku namnožila, budu si soubůrky vybraných fotek dávat nadále jen do obálek (samozřejmě popsaných názvem a datem) a komentář napíšu na zadní stranu fota.
Tolik tedy úvodem. A nyní se vrhneme na samotné kalendáře. S tím vlastně začala moje vnučka, když mi před několika lety dala na Vánoce jí vytvořený kalendář. Rok, dva jsem to obdivovala, ale to bych nebyla já, abych se o stejnou činnost nezačala zajímat sama. Kdosi kdysi o mě řekl, že jsem jako ohař. Zakousnu se a nepustím… No, stalo se přesně tak a před třemi lety jsem si nechala z vlastních fotek zhotovit kalendář. Jelikož to byl můj první pokus, bylo to pouze ve formátu A4 – 1 ks nastojato, 1 ks naležato. Dílo se podařilo, aspoň já jsem byla velmi spokojena. Proto jsem si pro rok 2015 troufla i na formát A3, opět nastojato i naležato. Ani nevíte, jakou mi dělá radost, když se celý rok můžu dívat na své dílo. Jen tak mimochodem, přebývám s přítelem přes léto v jeho domku (kde je i zahrádka) a v zimě jsme zase u mě v bytě, v paneláku. Kalendáře se stěhují jako první … Ať už tam nebo zase zpět, hlavně musí být na očích.
A teď, jak na to. Pravda je, že dokumentuju hlavně naše dovolené, ale neváhám vyrazit za objektem focení přímo do našeho města nebo do blízkého okolí. Může to být krásná zima nebo podzim, vánoční trhy, ale také jaro, krásné mraky, třeba i městská zeleň nebo rozkvetlé zahrady přímo v naší ulici či nově vznikající odpočinková zóna na nejvyšším kopci nad městem, který se jmenuje Rochus. V takovém případě je pak z čeho vybírat. A že výběr zabere dost času, o tom není pochyb. Především si musím nějak rozmyslet, o čem kalendář bude. Pro rok 2016 jsem ho nazvala "Naše dovolené a jiné obrázky". Pak projdu všechny příslušné šuplíčky (složky) fotek v PC v sekci Obrázky a to nejen letošní, ale třeba i o trochu starší, aby zapadly do koncepce kalendáře. Vytvořím si samostatnou složku z širšího výběru fotek ke každému kalendáři, až mi dalším výběrem zbude jen těch 13 pro každý kalendář (12 měsíců a titulní strana), samozřejmě v další, nově vytvořené složce.
Moje snacha je co do focení skoro profesionálka (ale není to její profese) a tak mi poradila, že je možné i fotky upravit. Jsem zastáncem fotek neupravených, ale někdy se tomu nedá vyhnout, např. když v rohu krásného záběru zůstane třeba kousek elektrického vedení. Pro tyto účely existuje třeba prográmek "Zoner Photo Studio", pomocí kterého se dá s obrázkem ještě pracovat, třeba i vkládat text. Nejsem ještě v tomto směru nijak zběhlá, s touto činností teprve začínám. Jelikož jsem samouk, zkouším to velmi pozvolna, prográmek je třeba oťukávat a metodou pokusu a omylu zkoušet, co je v něm možné. Tady musím upozornit, že fotky, se kterými hodlám něco dělat, si zkopíruju opět do nové složky, aby mi originály zůstaly neporušené.
Když tohle všechno absolvuju (a je to několik večerů i dost hodin), výsledkem jsou konečné složky pro každý kalendář, nachystané samostatně k nahrání do programu firmy, která mi pak kalendáře zhotoví a zašle na dobírku. Žádné placení předem, nekupujeme zajíce v pytli. Loni jsem první kalendáře (ty A4) dělala přes drogerii TETA (firma CEWE). Letos je dělám přes point4me, kde jsou levnější, ale kvalita je stejně dobrá. (Tady na blogu reklama jistě nevadí.)
Možná, že odborníci by mohli mít k mému dílu výhrady, moje snacha někdy říká „Mamko, co ta koncepce snímku?“, ale já mám radost z toho, co jsem stvořila. Tím nechci říct, že nad focením nepřemýšlím a že není co vylepšovat. Člověk se má učit stále a v každém věku, život si tím jen obohatí.
Pro ilustraci mého povídání uvádím s pomocí Axiny jeden z kalendářů pro rok 2016:
15.11.2015, 09:52:44 Publikoval Axinakomentářů: 11