Velikonoce - křesťanské svátky a svátky jara

rubrika: 3.7 Pel-mel


V roce 2017 teprve posedmé patří v České republice mezi státem placené svátky i Velký pátek. Tento křesťanský svátek se slavil v letech 1947 - 1951 a nově se slaví od roku 2016. Z Velikonoc se tak stává nejdelší víkend v roce. Velikonoce pro 70 % Čechů představují pouze oslavu jara. Pokud však nějaká tradice trvá již téměř 17 století, je dobré znát okolnosti, za kterých vznikla.

 

Axina


Velikonoce jsou dnes nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Ježíšovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku Pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Od roku 325 se slaví ve stejný den jako svátek židovský.

U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara (Easter), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu do lidových oslav Velikonoc přešly u nás mnohé původem pohanské zvyky. Historicky lze symboly oslav jara a plodnosti vystopovat například až do starověkého Egypta.

 

Předpokládané datum Ježíšovy smrti

Datum Ježíšovy smrti neznáme, řada badatelů se jej však snažila určit, mimo jiné za pomoci údajů o zatmění Slunce či Měsíce. Isaac Newton (anglický fyzik, matematik, astronom, ale také teolog) došel v roce 1733 svými výpočty k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30 nebo 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34. Sám dával přednost poslední z možností. V roce 1990 oznámili dva oxfordští vědci Colin Humphreys a W. D. Waddington, že částečné zatmění Měsíce, o němž mluví evangelia, mohlo nad Jeruzalémem nastat v podvečer 3. dubna 33. Měsíc vyšel zčásti zatmělý a toto zatmění skončilo po 51 minutách od východu Měsíce.

 

Pašijový týden

Svatý týden (Pašijový týden) je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí. Jednotlivé dny Svatého týdne jsou označeny zvláštními přívlastky:

 

Květná neděle (Pašijová neděle) - V neděli přijel Ježíš se svými učedníky do Jeruzaléma oslavit svátek Pesach. Zahrával si ovšem s ohněm. Část svých spoluobčanů si rozhněval vyhnáním penězoměnců z jeruzalémského chrámu. Velké spory měl i s farizeji a jinými židovskými náboženskými skupinami. Navíc hlásal příchod Božího království, čímž se stal politicky nepohodlný vládnoucím Římanům.

Pašijová neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná se slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše tzv. Pašije (latinsky utrpení). Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. V našich zemích se k tomuto účelu užívá tzv. kočiček, tedy vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny.

 

Modré pondělí - Poslední masopustní pondělí. Kostely se zdobí modrým nebo fialovým suknem.

 

Šedivé úterý - V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.

 

Škaredá středa (Sazometná středa) - Tento den se připomíná, jak Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných. Ve středu, která dostala později přízvisko „škaredá“, vyzradil Jidáš velekněžím, kde se Ježíš se svými učedníky nachází.

Jméno "Sazometná" získala středa podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Na Škaredou středu se v českých zemích pečou jidáše, což je pečivo, které připomíná smyčku, na které se Jidáš oběsil. Jí se pomazané medem.

 

Zelený čtvrtek - Na Zelený čtvrtek se připomínají dvě hlavní události: Za prvé Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy, ustanovuje tajemství eucharistie a zároveň je zrazen od Jidáše a za druhé Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.

Ve čtvrtek uspořádal Ježíš v Getsemanské zahradě za hradbami Starého města pro své blízké slavnostní večeři – a to už něco tušil. Po jídle zůstal vzhůru a v úzkostech se modlil k Bohu. O několik hodin později ho vojáci zatkli. Poznávacím znamením měl být polibek, který mu Jidáš vtiskl na tvář. Apoštolové se rozutekli. Petr, který se holedbal, že svého pána nikdy neopustí, jej dokonce ze strachu z uvěznění třikrát zapřel.

Jidáš byl jedním z 12-ti apoštolů. Ježíš při Poslední večeři předpověděl „Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí“.  V Jidáši se posléze hnulo svědomí a přinesl velekněžím a starším oněch 30 stříbrných nazpátek. Sám pak ukončil svůj život oběšením.

Petr byl rovněž jedním z 12-ti apoštolů. Jeho osoba má v sobě cosi obecně lidského a nadčasového. Přestože byl prvním z vyvolených a přestože byl podle evangelií svědkem mnoha zázraků vykonaných Ježíšem, neubránil se pochybnostem. Když vojáci Ježíše zatkli, třikrát ze strachu prohlásil, že ho nezná, přesně tak, jak mu sám Ježíš předpověděl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš“.

V římskokatolické církvi se dopolední mše slaví pouze v katedrálách. Sídelní biskup svolává kněze své diecéze a spolu s nimi žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Večerní mše se slaví ve všech farních kostelech. Její součástí je eucharistie (řecky díkuvzdání) -  obřad, při kterém se připomíná Poslední večeře Ježíše přijímáním požehnaného chleba a vína a vzdávají se díky za spasení. (Pojmem eucharistie se také označuje tento chléb a víno, symboly Kristova těla a krve). Římský ritus - pravidla pro bohoslužbu - umožňuje do bohoslužby zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu. Tato tradice má podobný význam jako eucharistie. Je to služba lásky, Ježíš tímto obřadem apoštolům sděloval, že být představeným znamená současně sloužit. Kdo chce být prvním, musí být služebníkem všech.

Při zpěvu Gloria během večerní mše zvoní zvony. Pak se odmlčí ("zvony odlétají do Říma"). Znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria během Velikonoční vigilie. Zapovězený zvuk zvonů a zvonků je nahrazen zvukem dřevěných řehtaček a klapaček. Na konci mše se odnáší eucharistie mimo svatostánek na jiné vhodně upravené místo v kostele. Znázorňuje se tak odchod Ježíše z Večeřadla do Getsemanské zahrady.

Poznámka: Český přívlastek zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

 

Velký pátek - Tento den je připomínkou smrti Ježíše na kříži. Velký pátek je prvním dnem tzv. velikonočního tridua (třídenní). V pátek byl „Ježíš Nazaretský, král židovský“ odsouzen k smrti a po bolestném stoupání s křížem na zádech byl na vrchu Golgota popraven ukřižováním. Jeho tělo si vyžádal Josef z Arimatie a uložil jej do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále.

 

Bílá sobota - V sobotu Ježíš "sestoupil do říše smrti". Bílá sobota je druhým dnem velikonočního tridua. Je to den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den ticha. Křesťané prodlévají u hrobu Pána, rozjímají nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekonají žádné liturgické obřady. Po západu slunce (tj. v sobotu večer) začíná velikonoční bdění (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii).

 

Boží hod Velikonoční (Velikonoční neděle) - V neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Ukázal se nejprve Máří Magdaleně, ačkoli ta jej zpočátku nepoznala. Poté navštívil i své apoštoly a uložil jim dál šířit víru.

Kristus vstal z mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu", neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Křesťané věří, že svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo a definitivně lidem otevřel cestu k Bohu. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému "lámání chleba" (mši svaté) a tento den nazvali "dnem Páně". Každá neděle v roce je tedy pro ně "oslavou Velikonoc" - připomínkou Kristova vykupitelského činu.

 

 

Velikonoční pondělí je dnem veselých lidových oslav, svátkem jara, znovu se probouzející přírody a nikdy nestárnoucí naděje. Je to symbolická pozůstalost po časech pohanských, kdy lidé ve stejné době vítali jaro jako symbol znovuzrození přírody.

 

Výpočet Velikonoc

I když by to pozdější křesťanští činovníci nejraději z historie vymazali, Ježíš byl Žid se vším všudy a tak pochopitelně slavil židovský svátek Pesach, připomínku vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Cokoli židovského však bylo pro Ježíšovy pozdější vykladače nežádoucí. Proto bylo na prvním nikajském koncilu v roce 325 ustanoveno, že termín Velikonoc se nesmí s tímto významným svátkem Izraelitů křížit. Velikonoční neděle je stanovena na nejbližší neděli po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Dle těchto pravidel může Velikonoční neděle připadnout na den v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Termín tak není stálý a každoročně se mění. 

Za první jarní den (jarní rovnodennost) byl podle znalostí z počátku letopočtu pevně stanoven 21. březen. Na tento den připadla rovnodennost i v roce 325. Toto datum se nemusí shodovat s astronomickým výpočtem jarní rovnodennosti, která může díky skokovým úpravám kalendáře pomocí přestupných dnů nastat až o dva dny dříve či později. Církevní výpočty nepracují s reálnou fází Měsíce, ale s tzv. církevním (cyklickým) měsícem, který se dlouhodobě shoduje s reálnými měsíčními fázemi, v konkrétním případě se ale může od skutečné měsíční fáze odlišovat.

 

Následující algoritmus umožňuje stanovit datum Velikonoční neděle pro libovolný rok v letech 1800 až 2199. Výpočet pro zcela libovolný rok by byl složitější.

Označme si daný rok jako rrrr.

Hledaný den v měsíci, na který připadne v daném roce Velikonoční neděle, si označme jako VN.

1) Zavedeme si 2 konstanty m a n.

Pro rok z rozmezí let <1800,1899> platí: m=23, n=4

Pro rok z rozmezí let <1900,2099> platí: m=24, n=5

Pro rok z rozmezí let <2100,2199> platí: m=25, n=6

2) Vypočteme položky a,b,c,d,e (* je symbol pro násobení, # je symbol pro matematickou operaci zvanou modulo, jejím výsledkem je zbytek po celočíselném dělení dvou čísel):

a=rrrr#19

b=rrrr#4

c=rrrr#7

d=((19*a)+m)#30

e=(n+(2*b)+(4*c)+(6*d))#7

3) Vypočteme hledanou položku VN:

VN=22+d+e

Vyjde-li položka smysluplně (22 až 31), výpočet končí. Velikonoční neděle připadá na VN-tý březen roku rrrr

4) Vyjde-li VN "nesmyslně", tj. větší než 31, vypočteme položku VN2:

VN2=d+e-9

Vyjde-li VN2<26, výpočet končí.

Vyjde-li VN2>25, odečteme od ní 7, tj. VN2=VN2-7.

Velikonoční neděle připadá na VN2-tý duben roku rrrr.

 

Příklad pro rok 2017:

ad 1) m=24, n=5

ad 2)

a=rrrr#19=2017#19=3

b=rrrr#4=2017#4=1

c=rrrr#7=2017#7=1

d=((19*a)+m)#30=((19*3)+24)#30=(57+24)#30=81#30=21

e=(n+(2*b)+(4*c)+(6*d))#7=(5+(2*1)+(4*1)+(6*21))#7=(5+2+4+126)#7=137#7=4

ad 3)

VN=22+d+e=22+21+4=47

ad 4)

VN2=d+e-9=21+4-9=16

Velikonoční neděle v roce 2017 připadá na 16. dubna.

 

Prostým pohledem do kalendáře se můžeme ujistit, že jsme počítali správně :-)

 


komentářů: 17         



Komentáře (17)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

17
Vlezlík (neregistrovaný) 27.04.2019, 20:41:49
Dóbře Ty, vinikající sumář, znal jsem z těchto faktů sotva polovinu...
Už dlouho jsem sem ani nenakouk, natožpak něčím přispěl, vypadalo to tu dost bezútěšně...
No a páč tady velikonoce teprf začínají, přišel článek akorát, dík.
Mňej se, a posílám dnes vyhmátlý, jak na zavolanou, info o našem dávném sporu, doufám vyhořelém na troud Líbající , neměj mi to zazlé >

https://www.radiovlna.sk/novinky/zaujimavosti/26657-zraloky-nie-su-take-nebezpecne-ako-si-myslime?fbclid=IwAR0sQNfcYWYnqsC-DHlGX1RBKWvNVamYxOlOAaAOEmnTfXekEPAg6-cy3bI

MSF a vydrž to tu se mnou... S vyplazeným jazykem
A kup si kónečně ten lístek aspoň do Sofie

Axina
16
Axina * Web 26.04.2019, 22:16:49
[3] Zdrojem mých informací je česká wikipedie. Je tam poměrněi přehledně a podrobně objasněna řada křesťanských pojmů. Ovšem některé věci jsou těžko pochopitelné. Např. Nejsvětější Trojice. Průvodní slova při pokřižování se jsou "Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, amen". Bůh je totiž chápán jako Trojjediný. Nelze prý hovořit o 3 osobách. Přesto se hovoří o Bohu Otci (Stvořiteli), Božím Synovi (Ježíši Kristu) a Duchu Svatém. Zatímco Bůh Otec a Bůh Syn jsou zpodobňováni jako lidské bytosti, Duch Svatý mívá podobu i holubice nebo plamene nebo Božího oka (v trojúhelníku). Zrození Ježíše je ještě relativně pochopitelné. (Mmch neposkvrněné početí Panny Marie se netýká početí Krista, ale početí Mariina, to jsem dlouho nevěděla). Ale původ Ducha Svatého mi jasný není. Jeden z výkladů ho považuje za nemateriální, duchovní objekt. Na jedné straně počala Panna Maria Ježíše Krista působením Ducha Svatého. Na druhé straně byl Duch Svatý seslán na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení. Je to složité. A zajedno nejsou a hlavně v minulosti nebyli ani příslušníci jedné a té samé církve.
Existence církevních dogmat je také kapitola sama pro sebe.


Milos
15
Milos Web 26.04.2019, 20:46:23
Díky za objasnění, na "laika" toho víš opravdu hodně.

Axina
14
Axina * Web 25.04.2019, 12:22:21
I já jsem v otázkách náboženství laik. Jen jsem něco během let pochytila či se dočetla.
Ježíš byl ukřižován v pátek (křesťané si výročí připomínají o Velikonocích o Velkém pátku) a třetího dne po svém ukřižování byl Bohem vzkříšen (o Velikonoční neděli). Stal se nesmrtelným.
40. den po svém zmrtvýchvstání vstoupil z hory Olivetské na nebesa. Výročí tohoto dne (připadá vždy na čtvrtek) slaví křesťané jako svátek Nanebevstoupení Páně. Ježíšovi je podle křesťanské víry jeho návratem k Otci dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Vzhledem ke svému božskému původu Ježíš na nebesa vstoupil, jeho matka (Panna Maria) byla na nebesa vzata (anděly). Svátek Nanebevzetí Panny Marie slaví křesťané 15. srpna.
Ježíš není Bůh. Je to jeho syn.

Milos
13
Milos Web 24.04.2019, 23:24:57
Já jsem v náboženských pojmech úplný laik, ale zajímalo by mě, kolik roků Ježíš po zmrtvýchvstání pak ještě žil a kam se vůbec poděl. Je v nebi společně s Bohem?

Když jsem slyšel nějaké bohoslužby (např. půlnoční na Štědrý den, jinak je vůbec nevyhledávám), měl jsem pocit, jako kdyby se na Ježíše pohlíželo jako na Boha.

Axina
12
Axina 09.04.2018, 08:35:20
mefi, na tomhle blogu i je článek "Jiří Grygar: Betlémská hvězda a Giotto". Tam jsou uvedeny a zdůvodněny možné dny Kristova narození. Jedním z možných by mohlo být 30. září roku 7 př.n.l.
http://www.axina.cz/blog/1-8-zajimavosti/111-jiri-grygar-betlemska-hvezda-a-giotto.html

Průměr je jen průměr. Sám nejlíp víš, co to znamená. Kristus zemřel dle křesťanské věrouky ve svých 33 letech. To velmi dobře odpovídá onomu průměru.
Mě vždycky víc zajímalo, zda skutečně zemřel po svém ukřižování, nebo zda přežil a pak dokázal (splniv svoje poslání) žít v ústraní dál až do své skutečné, přirozené smrti. Přála bych mu to.

mefi
11
mefi * Web 09.04.2018, 07:04:06
.
Otázkou zůstává, kdy se ten tak zvaný Kristus vlastně narodil.

Zvážíme-li, že průměrná doba dožití ve starověku nebyla ani třicet let, pak Kristův příběh něčím nelibě zapáchá.
.
Úžasný

Axina
10
Axina 16.04.2017, 21:10:18
[8] [9] díky za vyjádření osobního postoje k víře. Myslím, že všichni tři máme podobné názory. Přesto nelituji času, který jsem strávila hledáním podkladů pro článek. Aby člověk rozuměl současnosti a měl naději pochopit budoucnost, měl by znát minulost.

stuprum
9
stuprum 16.04.2017, 20:16:30
Se jménem božím či vůbec nějaké domnělé vyšší bytosti, kterou si lidstvo vymyslilo a stvořilo ve své obrazotvornosti, nechci mít na tomto blogu nic společného. Meju si ruce! :D

8
Miloš (neregistrovaný) 16.04.2017, 12:41:04
Údajně hodně věřících je mezi lékaři, asi proto, že se více setkávají se smrtí a iluze posmrtného života je určitým vyrovnáním či kompenzací z depresí.
S Grygarem jsem kdysi četl rozhovor, kde svou víru vysvětloval, moc si to však nepamatuji, jen to, že Boha nevidí jako bytost s podobou člověka, ale něco, co nás jakýmsi nevysvětlitelným způsobem "přesahuje".

Já jsem ateista a na žádný posmrtný "život" nevěřím a vlastně jsem ještě ani neslyšel o člověku, který by se na smrt těšil, že si pak bude užívat v nebi, pokud tedy pominu islámské fanatiky.

Axina
7
Axina * Web 15.04.2017, 22:51:03
Váhám, zda pokračovat deklarováním osobního vztahu k náboženství. Článek i dosavadní komentáře jsou takového charakteru, že by jimi neměl být žádný věřící (myslím křesťan) nijak dotčen.
Mám osobní teorii jak vysvětlit historické náboženské události tak, aby neodporovaly zdravému rozumu. Ale udělám to "šalamounsky". Pokud i další čtenáři (většinou jsou pasivní) najdou odvahu stejně jako Miloš říci/napsat jaký je jejich vztah k víře, udělám totéž.
Pro začátek jen tolik: Nechápu, jak může někdo tvrdit, že věda a víra se navzájem nevylučují. Podotýkám, že je mi známo, že geniální fyzik Albert Einstein věřil v Boha. Ovšem v Boha, který se zjevuje v harmonii všeho, co existuje, ne v Boha, který řídí osudy a činy lidí. Rovněž je mi známo, že Jiří Grygar (astrofyzik a popularizátor vědy) je věřící člověk.
Za zásadní nepřijatelný rys víry považuji to, že věřící o jistých věcech nepochybuje. A co víc - pochyby dokonce považuje za něco nežádoucího, trestuhodného.
Naproti tomu vědec je neustále ochoten pochybovat a je schopen změnit názor pod tíhou nových důkazů, na základě nových objevů.

Axina
6
Axina 15.04.2017, 22:22:47
[5] Já mám v programu na výpočet data Velikonoční neděle funkci. Vstupním parametrem je rok. Funkce vrací datum Velikonoční neděle v daném roce ve tvaru RRRRMMDD. A od Velikonoční neděle se už jednoduše odvodí Velký pátek a Velikonoční pondělí a další pohyblivé svátky.

5
Miloš (neregistrovaný) 15.04.2017, 21:46:38
Gaussův algoritmus pro určení data Velikonoc je pěkně složitý, kdysi dávno jsem ho použil v učebním textu programování jako příklad procedury, která měla 3 parametry - rok volaný hodnotou, den velikonočního pondělí a měsíc, které byly volány referencí :).

Popsalas to zase perfektně, mně jsou otázky víry vzdálené, vzkříšení třetí den vůbec nechápu, ani vztah Bůh - Ježíš Kristus. Ale s odchodem do nebe nepočítám, tak se splést v pozdravu nemůžu.

Axina
4
Axina * Web 15.04.2017, 18:24:48
[3] Děkuji. Aspoň někdo mne pochválil Usmívající se
Článek mi dal dost práce. Poctivě jsem se pokusila zorientovat v problematice, kterou jsem celý život ignorovala (dějiny křesťanského náboženství). Jediné, co mi šlo snadno, byl výpočet dne, na nějž připadne Velikonoční neděle. Už před mnoha lety jsem převzala Gaussovu metodu výpočtu. Potřebovala jsem v programu (jako pomocný údaj v kalendáři povinností podnikatele) vypočítávat pohyblivé křesťanské svátky.

3 Pěkné
TlusŤjoch28t5 (neregistrovaný) Web 15.04.2017, 15:35:01
Prima článek.

Axina
2
Axina * Web 14.04.2017, 10:31:48
Stuprume, díky tvému upozornění na termín "eucharistie" jsem doplnila do článku odkaz na jeho význam. Přiznám se, že je mi spousta náboženských praktik a postulátů málo pochopitelná. Člověk asi musí mít stále na paměti, že jde o události velmi staré - 2000 let. Je velmi pravděpodobné, že v písemných záznamech se mnohé přibásnilo. Jak známo dějiny píšou vítězové.
A s tím zážitkem na Rhodosu - je mi jasné, na co narážíš. Pokud jsi dobře rozuměl a dobře posoudil situaci, bylo to naprosté profesní selhání "duchovního pastýře" Usmívající se

stuprum
1
stuprum Web 14.04.2017, 04:03:31
Na Rhodosu jsem byl v kostele, kde se opilý srbský fráter snažil promlouvat k panence Marii. Obřad nazvali eucharistií. :)

«     1     »