Východ a západ Slunce

rubrika: 1.2 Astronomické jevy


Čas východu a západu Slunce a délka svítání, dne, soumraku a noci závisí na zeměpisných souřadnicích místa pozorování a v průběhu roku se mění. V daný den závisí čas východu a západu Slunce na zeměpisné délce; délka trvání svítání, dne, soumraku a noci závisí na zeměpisné šířce.

 

Axina


Východ Slunce a západ Slunce jsou okamžiky, kdy se horní okraj slunečního kotouče nachází přesně na horizontu. Díky atmosférické refrakci je však skutečná poloha horního okraje slunečního disku v těchto okamžicích 0° 34' pod obzorem. Zdánlivý poloměr Slunce na obloze činí 0° 16', takže střed slunečního disku je v okamžiku východu Slunce (tj. na konci ranního občanského soumraku) nebo západu Slunce (tj. na začátku večerního občanského soumraku) 0° 50' pod obzorem.

 

Při západu Slunce přechází den v noc a při východu Slunce přechází noc v den. Oba tyto časové intervaly se nazývají soumrak, i když v případě východu Slunce se častěji hovoří o svítání. Pro potřeby astronomie se rozlišují tři typy soumraku v závislosti na poloze Slunce pod obzorem:

 

občanský soumrak - Střed Slunce se nachází pod obzorem ve výšce (0°,-6°>. Lidé mohou ještě bez problémů vykonávat většinu činností (čtení, psaní, …) bez umělého osvětlení. V našich zeměpisných šířkách trvá v době rovnodennosti 31 minut a při letním slunovratu 47 minut.

 

nautický soumrak - Střed Slunce se nachází pod obzorem ve výšce (-6°,-12°>. V tu dobu je už rozeznatelná většina hvězd, které lze vidět pouhým okem bez nutnosti použít dalekohled. V krajině lze rozeznávat obrysy předmětů. Název nautický soumrak vychází ze situace na mořské hladině - během nautického soumraku je totiž ještě vidět mořský horizont. Nautický soumrak byl důležitý pro mořeplavce, protože s ním přicházela nutnost začít se orientovat podle poloh hvězd.

 

astronomický soumrak - Střed Slunce se nachází pod obzorem ve výšce (-12°,-18°>. Obloha je tmavá, jsou vidět hvězdy páté magnitudy. Slabší objekty, typicky např. mlhoviny nebo galaxie, však ani v dobrém dalekohledu nejsou za astronomického soumraku pozorovatelné. Je třeba počkat na astronomickou noc, kdy se střed Slunce na obloze nachází více než 18° pod horizontem a sluneční světlo již nijak nenarušuje pozorování. Astronomický soumrak večer navazuje na nautický soumrak, ráno mu předchází.  V našich zeměpisných šířkách je astronomický soumrak nejkratší začátkem března a začátkem října (trvá cca 40 minut).

Poznámka: Bez ohledu na to, jak hluboko pod obzor Slunce klesne, v městech, osvětlených předměstích nebo za úplňku obloha nikdy neztmavne víc, než jak byla na rozmezí nautického a astronomického soumraku.

 

Doba trvání jednotlivých typů soumraků je závislá nejen na ročním období, ale také na zeměpisné šířce daného místa na Zemi. V rovníkových oblastech jsou doby soumraků velmi krátké, neboť zdánlivá trajektorie Slunce kolem Země je v těchto oblastech velmi strmá. Naopak dlouhotrvající soumraky nastávají v polárních oblastech - v okolí severního pólu a jižního pólu trvá soumrak půl roku - hovoříme o tzv. polárním dni. Další polovinu roku pak Slunce nad obzor vůbec nevystoupí - nastává polární noc.

 

Délka dne (slunečního svitu) během roku v závislosti na zeměpisné šířce

Příklad: Na 1. máje na 50° s. š. trvá den téměř 15 hodin

 

Přehledné informace o čase východu a západu Slunce a o délce dnů, soumraků a nocí pro libovolné lokality a dny v roce poskytuje např. aplikace Východ a západ Slunce na webu meteogram.cz.

 

Při levém okraji domovské stránky webu axina.cz (v bloku Odkazy) se nachází funkce Osvětlení Země, východ a západ Slunce, fáze Měsíce. K dispozici je náhled na osvětlení Země. Je aktualizován každou hodinu. Databázové zázemí aplikace je rozsáhlé. Opírá se o 365 (v přestupném roce o 366) x 24 různých obrázků osvětlení Země.

 

Pro aktuální den jsou (mimo jiné) uvedeny s přesností na hodinu a minutu údaje: Začátek (ranního) astronomického soumraku, začátek (ranního) nautického soumraku, začátek (ranního) občanského soumraku, východ Slunce, západ Slunce, konec (večerního) občanského soumraku, konec (večerního) nautického soumraku, konec (večerního) astronomického soumraku.

Časové údaje jsou uváděny pro Prahu (50°5′14″ s. š., 14°25′16″ v. d.) od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu v SELČ (středoevropském letním času), po zbývající část roku v SEČ (středoevropském času). SELČ=SEČ+1

Východ Slunce, západ Slunce a začátky a konce jednotlivých druhů soumraků jsou časové okamžiky. Délka dne, délka noci a jednotlivé soumraky jsou časové úseky.

 

ranní astronomický soumrak - Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 18 až 12 stupňů pod obzorem. V této době jsou ještě vidět nejslabší hvězdy.

 

ranní nautický soumrak - Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 12 až 6 stupňů pod obzorem. Ještě bývají vidět nejjasnější hvězdy.

 

ranní občanský soumrak - Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 6 až 0 stupňů pod obzorem. V této době je již možné venku vykonávat běžné činnosti bez umělého osvětlení.

 

východ Slunce - je každodenní vystoupení Slunce nad obzor v důsledku zemské rotace. Astronomicky je východ Slunce definován jako okamžik, kdy se horní hrana slunečního disku nachází přesně na obzoru. Po východu Slunce nastává den.

 

západ Slunce - je každodenní sestoupení Slunce pod obzor v důsledku zemské rotace. Astronomicky je západ Slunce definován jako okamžik, kdy se horní hrana slunečního disku nachází přesně na obzoru. Po západu Slunce nastává večerní soumrak.

 

večerní občanský soumrak - Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 0 až 6 stupňů pod obzorem. V této době je ještě možné venku vykonávat běžné činnosti bez umělého osvětlení.

večerní nautický soumrak - Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 6 až 12 stupňů pod obzorem. Již bývají vidět nejjasnější hvězdy.


večerní astronomický soumrak - Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 12 až 18 stupňů pod obzorem. V této době již jsou vidět nejslabší hvězdy.

 

astronomická noc - nastává pokud Slunce klesne více než 18 stupňů pod obzor. V našich zeměpisných šířkách v období blízko letního slunovratu Slunce neklesá víc než 18° pod horizont. Večerní astronomický soumrak tak splývá s ranním astronomickým soumrakem a astronomická noc tedy (přibližně po dobu jednoho měsíce) vůbec nenastává.


komentářů: 7         



Komentáře (7)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
7
Axina * Web 28.05.2017, 21:51:53
[6] "Fotografický soumrak" = zlatá hodina ?

6 soumrak
TlusŤjoch (neregistrovaný) * Web 28.05.2017, 16:11:34
Já nejraději soumrak fotografický - t.j. kdy je světlo měkké a dá se fotografovat západ slunce.

Axina
5
Axina * Web 04.05.2017, 09:01:59
Fotografové (nikoli astronomové) rozlišují tzv. modrou a zlatou hodinu. Snímky pořízené během modré nebo zlaté hodiny mají zajímavou atmosféru.

MODRÁ HODINA je ráno doba svítání a večer doba soumraku, kdy není ani úplné denní světlo, ani úplná tma. Během ní má obloha modrou barvu a přibližně stejný jas jako pouličního osvětlení a umělé osvětlení budov. Využitím rozptýleného světla odraženého od oblohy se získají rovnoměrně osvětlené předměty s měkkými konturami a jemnými pastelovými tóny barev.
Římské koloseum během modré hodiny:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Modr%C3%A1_hodina#/media/File:Colosseum_in_Rome,_Italy_-_April_2007.jpg

ZLATÁ HODINA je první a poslední hodina denního slunečního svitu. Když je Slunce nízko nad horizontem, jeho světlo prochází větší vrstvou atmosféry. Sníží se tak intenzita přímého světla a větší část osvětlení pochází z nepřímého světla, odraženého od oblohy. Modré světlo se rozptýlí a sluneční světlo se jeví rudé až zlaté. Osvětlení je v tomto čase měkčí, v teplých barevných odstínech a vržené stíny jsou delší.
Bangkok během zlaté hodiny:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A1_hodina#/media/File:Bangkok_skytrain_sunset.jpg

Axina
4
Axina 02.05.2017, 20:46:27
Sugr, jak známo, nikdo neví všechno. A smutné je, jak člověk časem zapomíná. Byly doby, kdy bych článek napsala zpaměti. Teď bez wikipedie ani ránu Usmívající se

3
sugr (neregistrovaný) * Web 02.05.2017, 18:36:03
Páne jo, takové vědomosti, co člověk, tedy já neví...

Axina
2
Axina * Web 01.05.2017, 00:08:59
[1] Dvacet tisíc mil pod mořem byla moje oblíbená dětská kniha.
Zahrajme si Nautilus:
https://www.youtube.com/watch?v=ayoEzDw0Xhc
a také ještě něco romantického - Kdo vchází do tvých snů má lásko:
https://www.youtube.com/watch?v=x_mRK0Dyuj0

1
Miloš (neregistrovaný) 30.04.2017, 23:09:08
Nautický soumrak - hned se mně vybavil Verne a Nautilus (a vlastně také Václav Neckář se stejnojmennou písní)

«     1     »