Podél Vydry

rubrika: 3.6 Výlety


Na každý den máme naplánovaný jeden výlet do šumavských hvozdů. Dnes jsme začali jednou z nejpůvabnějších procházek - podél Vydry.

 

Axina


Vydra je horská říčka. Na Šumavě je považována za nejkrásnější. Pramení ve výšce 1 298 m n.m. na severním svahu Luzného a nese název Luzenský potok. Po soutoku s Březnickým potokem dostává název Modravský potok. Ten po splynutí s potokem Roklanským a Filipohuťským dává vzniknout Vydře. Vydra protéká zprvu širším, pak sevřenějším údolím a vytváří četné peřeje a kaskády. Spojením Křemelné s Vydrou vzniká Otava, druhá největší šumavská řeka.

 

V úseku Antýgl - Čeňkova Pila prochází údolím Vydry naučná stezka. Je dlouhá asi 7 kilometrů. Vede po stále se svažující cestě. Nejsem zde poprvé a doufám, že ani ne naposledy. Časem jsem si vytvořila takový rituál: Autem ze Srní do Antýglu. Z Antýglu pěšky podél Vydry na Čeňkovu pilu. Odtud autobusem do Antýglu. Autem zpátky do Srní. 

Vyrazili jsme z Antýglu na procházku poměrně pozdě, kolem poledne. Spousta turistů (hovořících česky a často německy) měla stejný cíl. Mému "doprovodu" tato skutečnost poněkud ubrala na optimismu. Počasí ale bylo krásné. Letní, slunné, ne příliš horké, jako stvořené pro túru. Doprovod měl ještě jeden zásadní problém: Původně jsme směřovali do lesů, na Tříjezerní slať. Vzali jsme si tedy dlouhé kalhoty a solidní boty. Po změně cíle dle jeho názoru dlouhé kalhoty přestaly být tím správným oblečením. Raději by měl jeansy-kraťasy a k tomu sandály. Potkávali jsme spousty lidí v kraťasech a sandálech. Ty (zřejmě se závistí a lítostí) registroval všechny. Kromě toho jsme potkávali spousty lidí v dlouhých kalhotech a  botaskách. Ty - zdá se - neviděl vůbec.

 

Po zhruba dvou kilometrech cesty z Antýglu podél Vydry je lávka, která kdysi vedla k Hálkově chatě. Místo je zajímavé tím, že je zde možné vidět v řečišti Vydry právě ty největší balvany z celého jejího toku.  Chata byla postavena v období mezi první a druhou světovou válkou. V té době to byla jediná turistická chata v Povydří. Staticky narušená stavba byla zbořena v roce 2001. V polovině cesty stojí Turnerova chata. Ta naopak veřejnosti slouží ze všech sil. Z let předchozích mám příjemné vzpomínky na zdejší houbovou polévku a na bavorské vdolečky. Bohužel dnes jsme přišli pozdě. Hříbková polévka není, bude prý asi za hodinu. Nechceme čekat a dáváme si tedy gulášek servírovaný v chlebovém bochníčku a něco k pití. 

 

Pokračujeme v cestě podél Vydry. Místy se dá sejít až k vodě, opláchnout si ruce a třeba ulovit nějaký kamínek na památku. Letos jsem si jich našla sedm. Ve vodě se krásně třpytily, jako by nesly drobounké stopy zlata. Mimochodem - Vydra byla a stále je zlatonosná. U "mých" kamínků však jde zřejmě jen o vločky slídy. To opravdu cenné je krásná příroda. Na svazích jsou k vidění četná kamenná moře a nad nimi skalní útvary zvané viklany. V korytě řeky jsou prohlubně, zvané "obří hrnce".

Viklany jsou velké skalní bloky nebo kameny, které se pouze malou částí svého povrchu dotýkají skalnatého podloží. Podobné útvary vznikají především působením eroze na okolní měkčí materiál nebo byly na své místo přineseny ledovcem. Díky odolnému materiálu zcela nepodlehly erozi, ale po celý rok je obrušuje vítr, v zimě je navíc trhá mráz. Tak tak, že nespadnou. Odtud pramení jejich název - viklany. Některé mají své jméno. Ty podél Vydry se jmenují Baba, Mnich, Panna... 

Obří hrnce jsou prohlubně na dně koryta řeky. Vytvořila je voda svým extrémně prudkým spádem toku. Pomocí oblázků a písku zachycených vodními víry vymílá voda prohlubně ve dně koryta nebo ve velkých kamenech. Pro tento proces je nutné stálé umístění kamenů, což koryto Vydry splňuje.
Kamenná moře jsou rozsáhlé plošné balvanové pokryvy na temenech horských hřbetů a na svazích hor. Zrodila se ve čtvrtohorních ledových dobách. Všudypřítomná voda vyplňující dutiny trhá ohromným tlakem horniny. Balvany uvolněné rozpadem skalních stěn se na svazích "rozlévají" v kamenná moře. 

 

Na Čenkově pile už čekala ve frontě spousta lidí na autobus Sušice-Modrava, který jede přes Srní i Antýgl. Nakonec jsme se do autobusu všichni  nějak šťastně dostali. Stoupání do Srní je velmi prudké s četnými zatáčkami. Musím přiznat, že při vybírání strmých zatáček, kdy se autobus nebezpečně nakláněl, jsem se docela bála. Dožadavala jsem se od svého "doprovodu" kvalifikovaného odhadu fyzika, jaká je pravděpodobnost, že si plně obsazený autobus v některé zatáčce lehne na bok. Uklidňoval mne, ale bylo znát, že se mu to také moc nezamlouvá.

 

Věrně čekající Vločka nás v pořádku dopravila zpět do hotelu. Padli jsme a až do večeře odpočívali. Zítra zřejmě vyrazíme k jezeru Laka. 


komentářů: 7         



Komentáře (7)


Vložení nového komentáře
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Komentář 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

7
EvaO (neregistrovaný) * 08.08.2012, 15:13:57
Lucifer prostě dumavého člověka nezapře. Musela jsem nakouknout na název jeho příspěvku. Šumavská cesta kolem jeho hlavy je styl, který je mu vlastní. Tož tak S vyplazeným jazykem

6
EvaO (neregistrovaný) * 08.08.2012, 15:09:09
A co za "muška" tě štíplo? To měl asi doprovod škodolibou radost Mrkající Příběhy "ze života" evidentně svádějí k diskuzi více než poslední zadumání Lucifera. Ale nic proti tomu, když měl chlapec tu potřebu se vypovídat po svém Nevinný
Člověku se nechce pořád dumat a proto zážitky "z cest" jsou v toto dovolenkové období bližší.

Axina
5
Axina 08.08.2012, 10:38:41
(2) EvoO, stran dlouhých kalhot máš naprostou pravdu. Smutné na tom je, že já, která dlouhé kalhoty na výlet prosadila, jsem štípnutá byla (při čekání na autobus jsem je trochu vyrolovala nahoru), zatímco doprovod, který se takové nepředloženosti nedopustil, žádný štípanec nezaznamenal Usmívající se Jinak tu ale žádné "mrchy štípací" nejsou.

Axina
4
Axina 08.08.2012, 10:30:34
(1) Astro, my vlastně nevíme, jestli rostou. Lidi s košíky hub přímo nevidíme. Dospěli jsme k rozhodnutí, že se pokusíme nějaké nasbírat, v nejhorším případě koupit, až den před odjezdem či v den odjezdu. Sebrat houby je jedna věc. Ale co s nimi včil? jak by řekla EvaO Usmívající se Musí se pokrájet, rozložit na síto nebo aspoň noviny, sušit, obracet, skladovat. Slunce tu přes den sice svítí i hřeje, ale je poměrně chladno. Navečer obvykle prší. Moc by neschly. A sdílet pokoj s doprovodem a s houbama by taky nebyla žádná maličkost Mrkající Takže zatím nesbíráme, ale snad domů houby přivezeme Usmívající se

3
EvaO (neregistrovaný) * 07.08.2012, 08:54:05
Jo, jezero Laka bývá často v křížovkách S vyplazeným jazykem Smějící se Usmívající se

2
EvaO (neregistrovaný) * 07.08.2012, 08:53:11
Taky zdravím a díky za to milé povídání. Když už byla řeč o těch dlouhých gatích či kraťasech, co tak otravné mouchy či jiná hovada? V Beskydech jich bylo plno, takže žádné dilema stran gatí se ani nedalo řešit. Stačilo mě jednou kraťase a byla jsem samý štípanec, tudíž víckrát už jsem si nedovolila kraťase ani v tom největším vedru.Ale možná na Šumavě takové mrchy štípací nejsou.
V povídání je spousta známých názvů (např.Čeňkova pila), ale bohužel je znám jen z doslechu. Jak jsem už dříve zmiňovala, na Šumavě jsem nikdy nebyla.
Ten naklánějící se autobus by byl "moja smrť". Já se totiž v těchto situacích hodně bojím.
Ale ve zdraví jste vše přežili, tak užívejte vesele dál a budeme se těšit zase na nějaké hezké povídání. Ale to pište jen když budete mít náladu psát, na dovolené se totiž dělá jen to, co se chce a ne to, co by se muselo Smějící se

1
Astra (neregistrovaný) * 07.08.2012, 06:13:52
Zdravím vás, poutníci!Jak čtu, máte se celkem krásně, což vám přeju. Ale neškodilo by i pár informací o těch houbách. Rostou? Líbající

«     1     »