Jaroslav Vrchlický: Jarní romance

rubrika: 3.3 Poezie


Není mi dáno vyjadřovat se řečí vázanou. A tak zde na blogu dávám čas od času slovo těm, kteří to bezpochyby umějí či uměli. Jedním s nich je Jaroslav Vrchlický. Následující báseň je jedna z mála, kterou znám zpaměti. Líbí se mi už od studentských let. Jenom s ní mám malý problém - kterého měsíce se vlastně týká :-) Chtěla jsem ji uveřejnit o prvním jarním dni. Ale pak tam nesedí závěrečné "Ó vítej, máji milý". Bylo by příhodné uveřejnit ji 1. máje. Ale pak tam zase moc nesedí ty sněženky... Myslím, že na báseň by se příliš neměla aplikovat logika. Venku svítí slunce a zpívají ptáci. Dnes je ten správný den na Jarní romanci.

 

Axina


  Jarní romance  

Byl jednou jeden kouzelník,
ten v ledném bydlel hradu,
kol pás měl z jíní setkaný
a sněhobílou bradu.

 

Na hlavě věnec ze smrčin
a z vybledlého kvítí,
a na závoji mlhavém
se křišťály mu třpytí.

 

Tomu se jednou zastesklo
v podzemní ledné sluji,
i chtěl se jíti podívat,
kam denně mraky plují.

 

On dávno slyšel o zemi,
kde v keři ptáče zpívá,
kde v každé řeky rákosí
se luzná víla skrývá.

 

Kde slunko celý boží den
si nezahalí líce,
kde písní, vůně, hvězdiček
a květů na tisíce.

Vzal do ruky svůj hromný kyj,
v plášť zahalil se úže,
a těšil se, jak přivine
ku zvadlým retům růže.

 

A těšil se, jak zobjímá
ty víly lehkonohé,
a tak ve sladké naději
již kraje prošel mnohé.

 

Však běda! Jaká proměna!
I slunce před ním zchladlo,
a když vzal kvítí do rukou,
hned jeho dechem zvadlo.

 

Na řekách led, na zemi sníh,
kam těkavý zrak hledne,
kol jenom poušť, kol jenom smrt
a nikde víly jedné!

 

Kam vkročil, zas ten starý led,
zas kroupy, sněhy, mrazy,
i rozpláče se kouzelník
a sám si hlavu srazí.

 

 

 

A teplý vánek po poli
zas pohrává si čile,
a z těla kmeta - jaký div!
sněženky vzrostly bílé.

 

Křepelka volá pod mezí
a v háji sedmihlásek,
a luh, jak by ho posázel,
jest plný sedmikrásek.

 

A vrkoče si v rákosí
zas proplétají víly,
již smutná zima zhynula,
ó vítej, máji milý!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


komentářů: 17         



Komentáře (17)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
17
Axina * Web 09.04.2017, 19:45:39
[16] Musí jezdit na koni, lyžovat a hrát tenis? Nestačilo by, že jsou sečtělé a řídí auto...? Mrkající

16
Miloš (neregistrovaný) 08.04.2017, 22:47:14
[13] Já zrovna ne, mnohem víc se mně líbí ženy emancipované, samostatné a nezávislé, i když život s nimi je složitější.

15
stuprum (neregistrovaný) 05.04.2017, 17:57:23
Inu, zdá se, že mě dobře znáš, drahoušku! Tak až potkáš básníka, zeptej se ho, za kolik by mi tu licenci prodal. Jestli chce koncesionářský poplatek, nebo mu vystačí leasing.

Jen tak mezi námi, nepokouším se flejmovat, prostě jsem ještě neviděl kouzelníka, který by si srazil sám hlavu, takže tomu horko těžko věřím, toť vše. Jestli je v těch veršících magie, pak to ovšem jiné kafčo a připouštím, že jsem bezradný a asi mi nevysvětlíš, jak ty license fungují.

Axina
14
Axina * Web 05.04.2017, 17:37:43
[12] Může. Říká se tomu básnická licence.
Ale chápu, že když je člověk "jednou nohou v hrobě", tak se mu podobné obrazy moc nelíbí.

Axina
13
Axina 05.04.2017, 17:31:10
[11] Já vím, že tak mohu působit. Ale taky vím, že muži mají bohužel většinou rádi slabé, křehké, pošetilé víly, které na nic nestačí a potřebují jejich ochranu... Usmívající se

12
stuprum (neregistrovaný) Web 05.04.2017, 17:08:28
Tak abych byl konkrétnější. Copak může z těla kmeta vzrůst bílá sněženka? Věší nám očividně bulíky na nos a ty ho ještě podporuješ. To se mi nelíbí. :(

11
Miloš (neregistrovaný) 05.04.2017, 10:53:05
Myslím, že zrovna ty nejsi typem, který by se hroutil z problémů Mrkající

Axina
10
Axina 04.04.2017, 16:03:45
[8] Také je mi bližší ten novější překlad, od Zdeňka Hrona.
Ve starším překladu je víc akcentována pokora. Připomíná mi to místy "Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem". To možná sluší knězi, ale ne muži.

Nejlepším důkazem, že báseň skutečně do značné míry vystihuje tvoje krédo, je, žes v komentáři neuvedl celý verš (jdeš králům po boku a nezpychneš) Usmívající se

U mužů si vážím kromě mnoha jiných vlastností nezlomnosti ducha. Žena v těžkých chvílích lehce propadne zoufalství. Muž zatne zuby a jde dál.

9
Miloš (neregistrovaný) 04.04.2017, 08:35:02
[4] Doma mám nad stolem pověšenou mapu světa a vedle ní Čerfovu červenou bránu z Japonska. Tím se nechám v představách unášet :).

"Dvojčata" jsme bohužel neviděli, ale v průvodci New Yorkem i tak je s poznámkou o zničení, byl to výrazný a asi nezapomenutelný symbol.
Jsem rád, že jsme alespoň "stihli" Azur Window u ostrova Gozo před jeho rozpadem.

8
Miloš (neregistrovaný) 04.04.2017, 08:26:36
[5] V básní se v mnohém vidím, např. (z českého překladu) "když umíš snít, a přesto nejsi snílek,", "když nezpychneš".
Cítím v tom apel proti duševní prázdnotě a pasivitě a současně i pokoru. A tím se i trochu řídím (aniž bych na báseň přímo myslel).

Axina
7
Axina * Web 03.04.2017, 17:01:34
[6] Stuprume, tvoje komentáře jsou tak lakonické, že mohou být i ironické Usmívající se
P.S. Název komentáře je nepovinný. Pokud "bhshhh" není nějaká šifra, tak je to zbytečný údaj.

6 bhshhh
stuprum (neregistrovaný) 03.04.2017, 16:28:11
Vrchlický - nekorunovaný král české poezie. :)

Axina
5
Axina * Web 02.04.2017, 22:32:45
Miloši, důležitější věc:
Do jaké míry se ztotožňuješ s obsahem básně If?

Axina
4
Axina * Web 02.04.2017, 22:24:46
[3] Miloši, můj hlubokosklon.
Nic podobného bych nedokázala.

Poznámka:
Tady je funkční odkaz na báseň Když (nesmí tam být ta tečka na konci):
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/joseph-rudyard-kipling/kdyz.html

Já mívala v kanceláři velký plakát 100cm x 70cm, na němž je podvečerní pohled na Brooklynský most. Ještě nezapadlo slunce, ale WTC a další mrakodrapy už svítí stovkami, spíše tisíci světel.
Naštěstí jsem tehdy koupila plakáty dva. Ten druhý mám doma v pracovně nad psacím stolem. Když jsem ho kupovala, netušila jsem, že jednou bude fotografie WTC jen vzpomínkou na to, co kdysi bylo.

3
Miloš (neregistrovaný) 02.04.2017, 21:47:54
Tak dlouhou báseň v češtině jsem nikdy neuměl, ale kdysi jsem uměl slavnou Kiplingovu báseň If
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/joseph-rudyard-kipling/kdyz.html.

Měl jsem ji v práci vyvěšenou před sebou a nenásilně si ji opakoval. Ale to bylo v prvním pracovním poměru, do dalšího jsem ji nepřenesl, a tak jsem ji záhy zapomněl.

Axina
2
Axina * Web 02.04.2017, 20:37:34
Tak za mých mladých let se tahle báseň ve škole neučila. Znám jí díky své matce. Obyčejně si na báseň vzpomenu když definitivně skončí zima.
V Praze na Barrandově teď nádherně kvetou sakury...

1
Raja Luthriela (neregistrovaný) Web 02.04.2017, 13:48:12
My jsme se tuhle báseň na základce učili nazpaměť. Ale nebylo to tak hrozné. Báseň má spád, líbila se mi, má děj, a tak učilo se to dobře.

«     1     »