Axina

14. díl 2. série amerického dokumentárního televizního seriálu Tajemný vesmír je věnován mlhovinám.

Axina

Mlhoviny jsou nejkrásnějšími objekty ve vesmíru. Jsou to mezihvězdná oblaka prachových částic a plynů. Mají průměr 30 až 300 světelných roků. Mlhoviny lze třídit podle způsobu jejich osvětlení na difúzní a temné. Difúzní mlhoviny jsou osvětlené, temné mlhoviny nejsou osvětlené.

Difúzní mlhoviny se dělí na emisní mlhoviny (jejich speciálním typem jsou planetární mlhoviny), reflexní mlhoviny a pozůstatky po výbuchu supernov.

Emisní mlhoviny jsou vnitřně osvětlené mraky ionizovaného plynu. Příkladem je Velká mlhovina v souhvězdí Orionu.

Planetární mlhoviny mají pravidelný prstencový tvar. Tvoří se na konci života hvězd. Hvězda, která projde změnou v bílého trpaslíka odfoukne své vnější vrstvy a ty vytvoří planetární mlhovinu. Příkladem je mlhovina Kočičí oko v souhvězdí Draka.

Reflexní mlhoviny jsou osvětleny odrazy světla blízkých hvězd. Odraz způsobuje především prach obsažený v mlhovině, která pak září celým spektrem blízkých hvězd. Příkladem je mlhovina uvnitř hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka.

Pozůstatek supernovy vzniká na sklonku života velmi hmotné hvězdy, která exploduje a tím vyvrhne své vnější vrstvy do mezihvězdného prostoru. Nejznámějším pozůstatkem po výbuchu supernovy je Krabí mlhovina v souhvězdí Býka.

Temné mlhoviny (absorpční) mohou být zaznamenány, pokud zakryjí hvězdu nebo jinou mlhovinu. Příkladem je mlhovina Koňská hlava v souhvězdí Orionu.

20.11.2016, 09:30:06   Publikoval Axinakomentářů: 0