Devátá epizoda druhé série amerického dokumentárního televizního seriálu Tajemný vesmír je věnována supernovám.
Axina
Termín supernova se vztahuje k hvězdným explozím, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost posléze v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
K tomuto konci vedou dvě možné cesty: Buďto se jedná o masívní hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala podstatnou část zásob paliva pro fúzi, začala tvořit železo a zhroutila se pod silou své vlastní gravitace, nebo jde o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce, dosáhl Chandrasekharovy meze a prodělal termonukleární explozi.
V obou případech výsledná exploze supernovy rozmetá obrovskou silou většinu nebo všechnu hmotu hvězdy.
Exploze vytváří rázovou vlnu, která se šíří do okolního prostoru a interaguje se zbytky supernovy a s mezihvězdnou hmotou. Exploze supernov jsou hlavním zdrojem všech prvků těžších než železo a u mnoha důležitých prvků zdrojem jediným. Supernovy významně ovlivnily složení Sluneční soustavy a umožnily tak nakonec chemii života na Zemi, jak ho známe. Například všechen vápník v našich kostech a všechno zlato, uran a další prvky na Zemi byly syntetizovány při explozích supernov před miliardami let. Výbuchy supernov jsou provázeny obrovskými teplotami a za jistých podmínek mohou fúzní reakce vyprodukovat během vrcholné fáze některé z nejtěžších prvků, jako je kalifornium.
Nejznámějším příkladem tohoto procesu jsou zbytky Keplerovy supernovy (SN 1604).
30.11.2016, 09:05:15 Publikoval Axinakomentářů: 0