1.3 Souhvězdí


« strana 2 »

Souhvězdí Býk


Souhvězdí Býk patří mezi zimní souhvězdí a také mezi souhvězdí zvířetníková. Slunce prochází touto oblastí v květnu až červnu. Snadno se vyhledá podle jasné rudé hvězdy Aldebaran. Orionův pás (přímka tvořená hvězdami Alnitak, Alnilam, Mintaka) míří směrem k obzoru ke hvězdě Sírius ve Velkém psu a v opačném směru právě ke hvězdě Aldebaran v Býku. Souhvězdí Býk sousedí se souhvězdími Vozky, Persea, Berana, Velryby, Eridanu, Orionu a Blíženců.

Axina


Celý článek »

komentářů: 7         


Souhvězdí Velký pes


Souhvězdí Velkého psa patří mezi zimní souhvězdí. V našich zeměpisných šířkách je sice nízko nad obzorem, ale najdeme ho bez obtíží. Orionův pás (přímka tvořená hvězdami Alnitak, Alnilam, Mintaka) směřuje k jeho nejjasnější hvězdě Síriovi. Sírius, který se nazývá také „psí hvězda“, je nejjasnější hvězdou celé oblohy. Souhvězdí sousedí se souhvězdími Jednorožec, Zajíc, Holubice a Lodní záď.

Axina


Celý článek »

komentářů: 6         


Zimní souhvězdí, souhvězdí Orion


Nejhezčí pohled na oblohu je v dlouhých zimních měsících. Zimní obloha je tmavší a je na ní řada hezkých souhvězdí. Snad nejhezčí ze všech je Orion. Mezi zimní souhvězdí patří výrazná souhvězdí Orion, Býk, Vozka, Blíženci, Malý pes, Velký pes a méně výrazná souhvězdí Eridanus, Holubice, Zajíc, Jednorožec, Rydlo a Lodní záď.

Axina


Celý článek »

komentářů: 4         


Souhvězdí Žirafa, souhvězdí Rys


Zbývá zmínit se o dvou zbývajících cirkumpolárních souhvězdích severní hvězdné oblohy. Jsou jimi souhvězdí Žirafa a souhvězdí Rys. Byla pojmenována až v 17. století. Neobsahují jasné hvězdy. Astronomové žertem říkají, že Žirafu a Rysa najdeme tam, kde nic není. Velkým dalekohledem však uvidíme v obou souhvězdích velké množství hvězd.

Axina


Celý článek »

komentářů: 3         


Souhvězdí Drak


Drak patří mezi cirkumpolární souhvězdí severní hvězdné oblohy. Leží mezi souhvězdími Malého medvěda, Žirafy, Velkého medvěda, Pastýře, Herkula, Lyry, Labutě a Cefea. V naší zeměpisné šířce je nad obzorem po celou noc v kteroukoliv roční dobu. Nejvýše nad obzorem je v červnu a červenci, nejníže nad obzorem je začátkem listopadu. Patří mezi starobylá souhvězdí, znal ho již starořecký astronom Ptolemaios.

Axina


Celý článek »

komentářů: 2         


Souhvězdí Cefeus


Cefeus patří mezi cirkumpolární souhvězdí severní hvězdné oblohy. Leží mezi souhvězdími Malého medvěda, Draka, Labutě, Ještěrky, Kasiopeji a Žirafy. V naší zeměpisné šířce je nad obzorem po celou noc v kteroukoliv roční dobu. Nejvýše nad obzorem je koncem října a začátkem listopadu. Patří mezi starobylá souhvězdí, znal ho již starořecký astronom Ptolemaios. Jasnější hvězdy Cefea připomínají dům se špičatou střechou.

Axina


Celý článek »

komentářů: 1         


Souhvězdí Kasiopeja


Kasiopeja patří mezi cirkumpolární souhvězdí severní hvězdné oblohy. Sousedí se souhvězdími Cefea, Ještěrky, Andromedy, Persea a Žirafy. V naší zeměpisné šířce je nad obzorem po celou noc v kteroukoliv roční dobu. Při horní kulminaci (v říjnu) ho vidíme ve tvaru písmene W, při dolní kulminaci (v dubnu) ho vidíme ve tvaru písmene M.

Axina


Celý článek »

komentářů: 7         


Souhvězdí Malý medvěd


Malý medvěd je souhvězdí na severní hvězdné obloze. Je jedním z 88 moderních souhvězdí a také jedním ze 48 souhvězdí uvedených již v Ptolemaiově katalogu Almagest. Sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy a Cefea. Jedná se o severní obtočnové souhvězdí, takže je v naší zeměpisné šířce stále vidíme nad obzorem. Je proslulé díky své hvězdě alfa neboli Polárce, která v současné době určuje polohu severního světového pólu.

Axina


Celý článek »

komentářů: 2         


Cirkumpolární souhvězdí, souhvězdí Velká medvědice


Jako cirkumpolární (z latinského „kolem pólu“) neboli obtočnová označujeme ta souhvězdí, která nikdy nezapadají pod obzor. Leží blízko světových pólů, ale o která jde konkrétně, závisí na poloze pozorovatele (na jeho zeměpisné šířce). V Evropě jsou cirkumpolární souhvězdí Velká medvědice, Malý medvěd, Kasiopeja, Cefeus, Drak, Žirafa a Rys.

Axina


Celý článek »

komentářů: 6         


Souhvězdí naší oblohy


Minulou neděli, to byl ještě říjen, jsem zamířila na procházku do pražské Stromovky. Nedošla jsem daleko, hned na kraji mne zlákala návštěva pražského Planetária. V očekávání, že si poslechnu sice známé, ale pořád přitažlivé informace o Zemi, Slunci, hvězdách a hlubinách vesmíru, jsem se zabořila do křesla. Následoval pořad koncipovaný tak školometským způsobem (dialog děvčete školou povinného, které je za studijní úspěchy v astronomii odměněno pobytem na orbitální stanici, kde má přiděleného školitele), že jsem byla několikrát v pokušení odejít. Nakonec jsem vydržela hlavně kvůli projekci hvězdné oblohy. Zážitek to byl stejně úchvatný jako před mnoha lety, kdy jsem jako studentka navštěvovala Planetáriem pořádaný astronomický kurs. Se znepokojením jsem si však uvědomovala, že už si nevybavuji jména všech souhvězdí, jasných hvězd, mlhovin, otevřených a kulových hvězdokup, galaxií...
Rozhodla jsem se, že své dávné znalosti opráším. Jak jen čas dovolí, budu přicházet s popisem jednoho (výjimečně více) souhvězdí. Shromáždím o něm základní informace, přidám obrázky, případně kousek mytologie. Uvedu významnější objekty. Popíšu astronomické jevy. A zvolna tak snad obnovím ztracené znalosti. Zvu vás na procházku naší hvězdnou oblohou.

Axina


Celý článek »

komentářů: 3         


«   1    2     »