Axina

Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mléčné dráhy, stříbřitého pásu hvězd, který se klene vysoko nad obzorem. Probíhá přibližně severojižním směrem. K orientaci na letní obloze nám pomohou tří jasné hvězdy, ležící v pásu Mléčné dráhy: Vega v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu. Tuto trojici hvězd nazýváme Letní trojúhelník. Všechny hvězdy lze snadno vyhledat za večerního soumraku – jako první Vegu, typickou namodralým světlem.

Axina

Léto je zvlášť vhodné pro pozorování oblohy. Noci jsou sice krátké (v našich zeměpisných šířkách od začátku června do poloviny července dokonce vůbec nenastává tzv. astronomická noc), ale teplé a Mléčná dráha září v plné kráse. Její rozeklaný pás se klene vysoko nad východem, od jihu k severu. Letní souhvězdí tvoří bohatou skupinu kolem Mléčné dráhy, která je v této roční době velmi široká a u nás nejbohatší v souhvězdí Labutě.

Naše Galaxie je soustava asi 150 miliard hvězd uspořádaných do tvaru obrovské čočky/disku. Podle Hubblovy klasifikace je to spirální galaxie s příčkou, typu SBc. Mléčná dráha je část disku Galaxie, která se nám promítá na světovou sféru. Jinými slovy Mléčná dráha je naše Galaxie viděná zevnitř, od jedné ze 150 miliard hvězd, od našeho Slunce. Vzhledem k tomu, že se v létě díváme směrem do centra naší Galaxie, je charakter letních souhvězdí jiný, než charakter jarních souhvězdí. Na obloze nalezneme množství hvězd, hvězdokup a mlhovin, ale galaxie zde chybějí. Jsou zakryty mezihvězdnou hmotou Mléčné dráhy.

Souhvězdí Labutě má tvar kříže a proto se mu někdy říká Severní kříž. Lyra je malé, ale výrazné souhvězdí. Prodloužíme-li jedenkrát vzdálenost Deneb (α Cyg, alfa Cygni) – Vega (α Lyr, alfa Lyrae) směrem od Vegy, najdeme typický čtyřúhelník souhvězdí Herkules. Na jihu Mléčné dráhy jsou dvě zvířetníková souhvězdí. Na západě je to Štír s červeným veleobrem Antarem. Ve východní části, kde je Mléčná dráha nejjasnější, se nachází souhvězdí Střelce. V souhvězdí Střelce leží střed Mléčné dráhy (naší Galaxie). Na východ od Střelce leží souhvězdí Orla. Mezi Herkulem a Štírem se táhne rozsáhlý Hadonoš a Had. V oblasti oblohy mezi Orlem a Labutí jsou 3 drobná souhvězdí: Delfín, Lištička a Šíp. Mezi Orlem a Střelcem je Štít.

Labuť

mezinárodní zkratka: Cyg

latinské označení: Cygnus, 2. pád: Cygni

Souhvězdí Labuť má zřetelný tvar kříže nebo labutě s rozpjatými křídly letící Mléčnou dráhou k jihu. V našich zeměpisných šířkách jde zčásti o cirkumpolární souhvězdí, tj. viditelné po celý rok. Za zimních večerů je Labuť v nejhorším pozorovacím postavení (dolní kulminace nastává 12. února). Souhvězdí klesá pomalu pod severní obzor, až zůstane viditelná pouze hvězda Deneb. V průběhu zimních nocí souhvězdí pomalu zvyšuje svoji výšku. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají za letních nocí, kdy je souhvězdí viditelné po celou noc (horní kulminace nastává 13. srpna).

Směrem do souhvězdí Labutě se rychlostí 220 km/s pohybuje naše sluneční soustava a okolní hvězdy. Je to důsledek galaktické rotace. Touto rychlostí oběhne Slunce galaktické jádro jednou za 200 miliónů roků, tzv. galaktický rok.

Báje vypráví, že v labuť se proměňoval vládce Olympu, mocný Zeus, když se chtěl podívat mezi lidi. V této podobě navštívil i spartskou královnu Lédu, která ho zaujala svou krásou. Aby se k ní mohl přiblížit, dal se pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho královna zachránila. Léda byla matkou dvou synů – Castora a Polluxe, a dvou dcer – Klytaimnéstry a krásné Heleny, kvůli které vypukla Trojská válka. Castorův a Klytaimnéstřin otec byl Lédin manžel Tyndareos, otcem Polluxe a Heleny byl Zeus.

Labutí prochází Mléčná dráha, která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, známým jako Velká trhlina v Labuti nebo „Severní uhelný pytel“. Temný pruh pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši. V souhvězdí Labutě se nachází několik otevřených hvězdokup. Pouhým okem je viditelná hvězdokupa M39, která má jasnost 4,6 mag. Další otevřená hvězdokupa M29 leží poblíž hvězdy Sadr (γ Cyg). M29 má jasnost 7,1 mag.

Labuť je velmi bohatá na emisní a planetární mlhoviny. Severně od hvězdy Deneb se nachází emisní mlhovina Severní Amerika (NGC 7000). Svým vzhledem opravdu připomíná jeden z pozemských kontinentů. Je vzdálena 800 sv. roků. Dosahuje jasnosti 6,0 mag. Pouhým okem se jeví jako slabá tečka, při použití triedru vypadá jako rozmazaná šmouha. Její krása vynikne až na fotografii. Dodnes nevíme, která hvězda ionizuje plyn v mlhovině. Pravděpodobně je to hvězda Deneb. V oblasti pravého křídla Labutě, poblíž hvězdy Gienah (ε Cyg) leží emisní mlhovina zvaná Řasová (NGC 6992), která má jasnost 7,0 mag. Je vzdálena 1400 sv. roků. Má zvláštní vláknitou strukturu stáčející se do oblouku. Neznáme mechanismus jejího záření, není ozařována žádnou blízkou hvězdou. Patrně je zbytkem po výbuchu supernovy. Zajímavá je také planetární mlhovina NGC 6826, která má jasnost 9,8 mag. Je vzdálena 3200 sv. roků. Často se jí říká Blikající planetární mlhovina.

Deneb (α Cyg, alfa Cygni), nejjasnější hvězda souhvězdí, je modrý veleobr o jasnosti 1,3 mag. Jméno pochází z arabského dhanab = ocas. Je vzdálena 3200 světelných roků. Kdyby byla ve vzdálenosti hvězdy Siria (9 sv. roků), zářila by na obloze jako Měsíc v úplňku. Obří rozměry hvězdy v kombinaci s vysokou povrchovou teplotou činí z Denebu jednu z nejsvítivějších hvězd v Galaxii.

Albireo (β Cyg, beta Cygni), v překladu „zobák“, je krásná barevná dvojhvězda. Zlatavě žlutá jasnější hvězda (3,1 mag.) má modrého průvodce (5,1 mag.). Nachází se ve vzdálenosti 385 světelných roků.

Hvězda 61 Cygni (tvoří s hvězdami alfa, gama a epsilon rovnoběžník) je proslulá tím, že je první hvězdou, u níž byla zjištěna její vzdálenost od Slunce. V letech 1837 až 1838 německý astronom a matematik Friedrich Wilhelm Bessel změřil její paralaxu a vzdálenost určil výpočtem na 10,4 světelných let. Hodnota byla blízko skutečné vzdálenosti, která je 11,4 světelných let. 61 Cygni není jediná hvězda, ale soustava několika těles. V souhvězdí Labutě je známo přes 400 proměnných hvězd a přes 1000 dvojhvězd.

V Labuti se nachází rádiový zdroj Cygnus A, který je po Slunci a Cassiopeie A nejjasnější rádiový zdroj na obloze. 

Cygnus X-1 je silný zdroj rentgenového záření, první rentgenový zdroj objevený v Labuti. Z posuvu spektrálních čar usuzujeme, že nadobr obíhá okolo neviditelné složky. Předpokládáme, že touto neviditelnou složkou je černá díra. Pokud tomu tak je, jedná se o Zemi nejbližší černou díru. Nachází se ve vzdálenosti 8000 světelných let.

α Cyg (alfa Cygni, Deneb)

β Cyg (beta Cygni, Albireo)

γ Cyg  (gama Cygni, Sadr)

Fotografie:

souhvězdí Labutě

otevřená hvězdokupa M39

otevřená hvězdokupa M29

emisní mlhovina Severní Amerika (NGC 7000)

Řasová mlhovina (NGC 6992)

Blikající planetární mlhovina (NGC 6826)

Zdroje:

Josip Kleczek: Naše souhvězdí

Pavel Příhoda: Souhvězdí naší oblohy

Michael Vogel: Hvězdy a souhvězdí

Wikipedie

Aldebaran

Průvodce hvězdnou oblohou

19.06.2013, 00:01:49   Publikoval Axinakomentářů: 10