Černé jezero

rubrika: 6. Výlety


V úterý jsme podnikli výlet k Černému jezeru, ve středu na Tříjezerní slať. Počasí je pořád vynikající. Dokonce bych řekla moudré. Večer zaprší, v noci se ochladí. Pak následuje krásný slunný den s teplotou něco přes 20 stupňů. Je vyloženě příjemně na pěší túry.

 

Axina


Černé jezero (německy Schwarzer See) je největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé za přispění člověka. Patří mezi nejkrásnějších šumavská jezera. Jméno dostalo podle své zdánlivě černé vody. Tento dojem je dán hloubkou jezera a odrazem okolních tmavých lesů v jeho hladině. Jezero bývá zváno také Bystřické, Desenické nebo České. Vzniklo v poslední době ledové, v pleistocénu.

Černé jezero se nachází asi 6 kilometrů severozápadně od Železné Rudy, méně než 1 km od česko-německé státní hranice. Leží v nadmořské výšce 1 008 m. Přístup k jezeru umožňuje asi 3.5 km dlouhá trasa po žluté značce z parkoviště na Špičáckém sedle.

Jezero leží pod severním svahem Jezerní hory (1 343 m). Nad ním se tyčí ledovcem vytvořená 320 m vysoká skalní stěna, která dosahuje téměř k vrcholku Jezerní hory. Jezero má rozlohu 18.5 ha a dosahuje hloubky až 40 m. Od hráze k Jezerní stěně je dlouhé asi 800 m. Dno jezera tvoří skála na níž je v současné době asi 9 m kalu, který tvoří pyl z okolních stromů, ukládající se zde po tisíce let.

K ochraně Černého i Čertova jezera byla zřízena přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero. Ve dvacátých letech 20. století byla pod jezerem postavena první přečerpávací elektrárna na našem území s umělou vodní nádrží. Elektrárna je dnes technickou památkou.

 

Hned příjezd na parkoviště na Špičáckém sedle byl poznamenán nedorozuměním. Po zkušenostech z parkování na Šumavě jsem mínila nejprve Vločku zaparkovat, pak najít parkovací automat nebo hlídače parkoviště a zaplatit. Při pokusu vjet na parkoviště se na nás ze své budky vyřítil malý, přitloustlý hlídač a chtěl zaplatit parkovné. Trochu nakvašeně jsem mu sdělila, že při svém věku a vzdělání se skutečně nechci vyhnout zaplacení. Nechápavě na mne hleděl. Pak se rozpomněl, proč tam vlastně je. Prodal nám za 100 Kč parkovací lístek a odříkal naučenou větu, že nám polovinu parkovného vrátí v blízké restauraci, pokud v ní učiníme útratu minimálně 250 Kč.

Bylo po poledni. Zahájili jsme tedy obědem. Byl docela chutný. Obsluhovala nás štíhlá paní v německém dirndlu, hovořící plynně česky i německy. Dala jsem si dětskou porci (tj. co do velikosti skoro normální porci, ale údajně je to 50 % velké porce za 70 % ceny).

Posilněni jsme vyrazili.

Jde se po dobré cestě, téměř po rovině. Jen na konci je trochu větší stoupání k jezeru. Podél celé asi 3.5 km dlouhé cesty jsou rozmístěny různé dřevěné desky s informacemi. Je jich asi 20 a Lucifer je všechny poctivě vyfotil. Provoz na cestě je dost značný. Málokdy jde člověk sám a nerušeně se kochá krajinou. Hlavní výletní šumavské trasy jsou totiž v současné době doslova „zamořeny“ cyklisty. Jezdí tak celé rodiny. Rodiče, děti, co už zvládnou jízdu na kole i batolata, která ještě nezvládají téměř nic. Ta jezdí v malých textilních kukaních. Rodič táhne kukaň zapřaženou za svým kolem, takže mrňous jede pozpátku. Kukaň má připojenou tyčku s trojúhelníkovým praporkem žluté nebo červené barvy. Jednou potkáte takovou rodinku při cestě tam, podruhé se jí vyhýbáte při cestě zpátky.

U jezera posedávaly skupinky výletníků. Kiosek byl tradičně zavřený (nikdy jsem ho během 30 let, co jezdím na Šumavu, neviděla v provozu). U břehu jezera plavaly kachny a nechávaly se krmit rohlíky jako labutě.

Jezero vypadá majestátně. Neláká ke vstupu. Není zlověstné, ale také není přátelské. Je tady už celé věky. Vyfotili jsme si ho, orazítkovali jsme si pohledy a vyrazili na cestu zpáteční. Na jednom místě cesty je mýtina, díky které bylo vidět sluncem ozářené údolí a protější lesnaté svahy Špičáku. Právě projížděl a houkal vlak.

Na parkoviště jsme došli  kolem půl sedmé. Kromě Vločky na něm už bylo jen pár aut. Nikdo je nehlídal. Paní z kiosku už také zavírala, ale vrátila se a prodala nám ještě něco k pití.

 

Výlet měl snad jen jedinou vadu na kráse – neviděli jsme Čertovo jezero. Lucifera zaplavil pocit, že byl blízko, blizoučko domova a propásl příležitost se stavit smiley


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

2
Astra (neregistrovaný) * 09.08.2012, 10:48:21
Tady Čechy! Tady Čechy! No teda! To Lucifera fakt lituju! Je spíš ale možné, že jsme měli kliku. Kdyby se "domů" dostal, třeba by se potom nechtěl vrátit!Jinak vám přeju, abyste si užívali slunných dnů zplnahrdla. Mrkající S vyplazeným jazykem

1
EvaO (neregistrovaný) * 09.08.2012, 09:36:11
Axino,díky. Tvoje povídání z cest miluju. Teď musím na Mě úřad, ale tebe přečíst jsem ještě stihla. Už jsem dnes stihla okopat předzahrádku, vymýt popelnici (super "kšeft"), v těch vedrech tam něco vyteklo a tak nebylo zbytí Křičící . Zatím díky moc, pěkně jsem si početla, hezký den přeje Morava Usmívající se

«     1     »