Palácové zahrady Pražského hradu

rubrika: 3. Prezentační koutek


Palácové zahrady Pražského hradu leží na území Malé Strany. Tvoří souvislý pás na jižním svahu hradčanského vrchu. Z vysoko položených teras se otevírají krásné pohledy na Malou Stranu a panoráma města. Na videu jsou ještě dvě další zahrady (Lesliovská-Thunovská a Hartigovská); ty však patří mezi jižní zahrady Pražského hradu.

Axina


V 16. století postupně ztratily hradby na jižním svahu hradčanského vrchu svou obrannou funkci a proto byly částečně zbourány. Pozemky, zahrady a vinice skoupila šlechta a měšťané. Časem malé užitkové zahrady zanikly a na místě začaly vznikat zahrady velké. Už v roce 1580 byla vytvořena dnešní Fürstenberská zahrada. Zahrady byly budovány jako renesanční italského typu a sloužily k odpočinku a potěšení vlastníků přilehlých paláců. Zahrady byly zpustošeny Švédy po dobytí Malé Strany 5. srpna 1648. Při své následné obnově už byly budovány v barokní úpravě. Na zahradách se objevily terasy s plastikami, monumentální schodiště, kašny a vodotrysky, saly terreny, pavilony a galerie. Na jižním hradčanském svahu tak postupem času vznikl souvislý pás zahrad. Tvoří ho zahrady: Ledeburská, Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Kolowratská a Fürstenberská.

Ledeburská zahrada
Zahrada se jmenuje po hraběti Adolfovi z Ledebouru. Ten získal přilehlý palác v roce 1852. Palác samotný vznikl již v roce 1601. Zahradu založil v roce 1665 Jan Václav z Kolowrat. Na nejspodnější terase zahrady je dekorativní Sala Terrena (přízemní sál). Naproti ní je bohatě členěná stěna s rozbíhajícím se schodištěm. Jeho levé křídlo vede na horní zahradní terasy. V nice uprostřed stojí socha Herkula zápasícího s Kerberem. Uprostřed terasy je fontána. Voda do ní byla původně přivedena až z kašny na Pražském hradě. Symetricky řazené terasy spojuje schodiště. Na vrcholu hlavní osy zahrady stojí otevřený pětiboký pavilón, který tvoří výraznou dominantu. Zahrada postupně chátrala. S její rekonstrukcí se začalo v roce 1990. V roce 1995 byla společně s Malou Pálffyovskou zahradou opět otevřena pro veřejnost.

Malá Pálffyovská zahrada
Při rekonstrukci Malé Pálffyovské zahrady v 90. letech minulého století byl zvýrazněn původně užitkový charakter zahrady. Převažují proto volné travnaté plochy a ovocné stromy.

Velká Pálffyovská zahrada
Zahrada na tomto místě je v historických dokumentech zmíněna už v roce 1681. V té době vlastnil pozemek měšťan Šimon A. Renner. V přilehlém domě byla hospoda. Novou výstavbu a zřízení zahrady uskutečnila v roce 1751 manželka Josefa V. Fürstenberka, Marie Anna. Na první terase byl vodotrysk. Na vrcholu zahrady byla vyhlídková lodžie (sloupová chodba, loubí). Ozdobné sluneční hodiny nesou nápis "Claret in orbe dies, ac taetras, hora pete umbras" (volně přeloženo "Jasný buď po světě den a hnusné zaplašuj stíny"). Při obnově Velké Pálffyovské zahrady v devadesátých letech minulého století byl zachován barokní koncept zahrady a byly znovu použity všechny její dochované součásti. Byla obnovena kruhová fontána s plastikou Tritona, byla zachována i mohutná terasová zeď s portálem a centrálním tunelovým schodištěm. Zahrada byla znovu otevřena v roce 1997.

Kolowratská zahrada
Kolowratská zahrada si i po rekonstrukci zachovala charakter výhradně užitkové zahrady. Zahradní architektura se omezuje převážně na ovocné stromy a trávníky. V původním zahradním domku je dnes malá kavárna. Zahrada je oddělena od Velké Pálffyovské zahrady původní románskou zdí velkého opevnění Malé Strany.

Fürstenberská zahrada
Zahrada je pojmenována podle posledních šlechtických majitelů, kterými byli od roku 1866 Fürstenberkové. Původně byla na tomto místě vinice, později užitková zahrada. Spodní část zahrady není dodnes zpřístupněna, neboť v přilehlém Kolowratském a Malém Fürstenberském paláci bylo od roku 1918 do roku 1938 sídlo vlády Československé republiky. Současná podoba pozdně rokokové zahrady italského typu vznikla v letech 1784 až 1788. Centrální schodiště spojuje jednotlivé terasy zahrady. Nachází se zde vyhlídková terasa a altánek. Na východní straně terasy je schodiště, které vede k malé věži, sloužící jako průchod mezi areálem Pražského hradu a komplexem Palácových zahrad.

Lesliovská-Thunovská zahrada
Od roku 1925 je Lesliovský palác i se zahradou majetkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a je využíván pro potřeby velvyslanectví. Původní barokně upravená zahrada, přístupná ze třetího patra paláce, měla podobu italské zahrady. Ve druhé polovině 19. století byla přeměněna na anglický park. Různé úrovně zahrady spojuje terasová zeď a zahradní schodiště.

Hartigovská zahrada
Hartigovská zahrada s Hudebním pavilonem byla v šedesátých letech 20. století připojena k zahradě Na Valech. Současná podoba vznikla roku 1965 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného. Patří mezi jižní zahrady Pražského hradu a přístup do ní je ze zahrady Na Valech.

Zdroj: Wikipedie

 


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
1
Axina 02.05.2012, 17:28:33
Tady je plánek palácových zahrad včetně vstupů do nich:

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/palacove-zahrady-pod-prazskym-hradem-planek-zahrad

«     1     »