Letní souhvězdí, souhvězdí Labuť

rubrika: 1. Astronomický koutek


Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mléčné dráhy, stříbřitého pásu hvězd, který se klene vysoko nad obzorem. Probíhá přibližně severojižním směrem. K orientaci na letní obloze nám pomohou tří jasné hvězdy, ležící v pásu Mléčné dráhy: Vega v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu. Tuto trojici hvězd nazýváme Letní trojúhelník. Všechny hvězdy lze snadno vyhledat za večerního soumraku – jako první Vegu, typickou namodralým světlem.

 

Axina


Obloha v srpnuLéto je zvlášť vhodné pro pozorování oblohy. Noci jsou sice krátké (v našich zeměpisných šířkách od začátku června do poloviny července dokonce vůbec nenastává tzv. astronomická noc), ale teplé a Mléčná dráha září v plné kráse. Její rozeklaný pás se klene vysoko nad východem, od jihu k severu. Letní souhvězdí tvoří bohatou skupinu kolem Mléčné dráhy, která je v této roční době velmi široká a u nás nejbohatší v souhvězdí Labutě.

Naše Galaxie je soustava asi 150 miliard hvězd uspořádaných do tvaru obrovské čočky/disku. Podle Hubblovy klasifikace je to spirální galaxie s příčkou, typu SBc. Mléčná dráha je část disku Galaxie, která se nám promítá na světovou sféru. Jinými slovy Mléčná dráha je naše Galaxie viděná zevnitř, od jedné ze 150 miliard hvězd, od našeho Slunce. Vzhledem k tomu, že se v létě díváme směrem do centra naší Galaxie, je charakter letních souhvězdí jiný, než charakter jarních souhvězdí. Na obloze nalezneme množství hvězd, hvězdokup a mlhovin, ale galaxie zde chybějí. Jsou zakryty mezihvězdnou hmotou Mléčné dráhy.

 

Souhvězdí Labutě má tvar kříže a proto se mu někdy říká Severní kříž. Lyra je malé, ale výrazné souhvězdí. Prodloužíme-li jedenkrát vzdálenost Deneb (α Cyg, alfa Cygni) – Vega (α Lyr, alfa Lyrae) směrem od Vegy, najdeme typický čtyřúhelník souhvězdí Herkules. Na jihu Mléčné dráhy jsou dvě zvířetníková souhvězdí. Na západě je to Štír s červeným veleobrem Antarem. Ve východní části, kde je Mléčná dráha nejjasnější, se nachází souhvězdí Střelce. V souhvězdí Střelce leží střed Mléčné dráhy (naší Galaxie). Na východ od Střelce leží souhvězdí Orla. Mezi Herkulem a Štírem se táhne rozsáhlý Hadonoš a Had. V oblasti oblohy mezi Orlem a Labutí jsou 3 drobná souhvězdí: Delfín, Lištička a Šíp. Mezi Orlem a Střelcem je Štít.

 

Labuť

mezinárodní zkratka: Cyg

latinské označení: Cygnus, 2. pád: Cygni

 

souhvězdí LabuťSouhvězdí Labuť má zřetelný tvar kříže nebo labutě s rozpjatými křídly letící Mléčnou dráhou k jihu. V našich zeměpisných šířkách jde zčásti o cirkumpolární souhvězdí, tj. viditelné po celý rok. Za zimních večerů je Labuť v nejhorším pozorovacím postavení (dolní kulminace nastává 12. února). Souhvězdí klesá pomalu pod severní obzor, až zůstane viditelná pouze hvězda Deneb. V průběhu zimních nocí souhvězdí pomalu zvyšuje svoji výšku. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají za letních nocí, kdy je souhvězdí viditelné po celou noc (horní kulminace nastává 13. srpna).

 

Směrem do souhvězdí Labutě se rychlostí 220 km/s pohybuje naše sluneční soustava a okolní hvězdy. Je to důsledek galaktické rotace. Touto rychlostí oběhne Slunce galaktické jádro jednou za 200 miliónů roků, tzv. galaktický rok.

 

Báje vypráví, že v labuť se proměňoval vládce Olympu, mocný Zeus, když se chtěl podívat mezi lidi. V této podobě navštívil i spartskou královnu Lédu, která ho zaujala svou krásou. Aby se k ní mohl přiblížit, dal se pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho královna zachránila. Léda byla matkou dvou synů – Castora a Polluxe, a dvou dcer – Klytaimnéstry a krásné Heleny, kvůli které vypukla Trojská válka. Castorův a Klytaimnéstřin otec byl Lédin manžel Tyndareos, otcem Polluxe a Heleny byl Zeus.

 

Labutí prochází Mléčná dráha, která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, známým jako Velká trhlina v Labuti nebo „Severní uhelný pytel“. Temný pruh pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši. V souhvězdí Labutě se nachází několik otevřených hvězdokup. Pouhým okem je viditelná hvězdokupa M39, která má jasnost 4,6 mag. Další otevřená hvězdokupa M29 leží poblíž hvězdy Sadr (γ Cyg). M29 má jasnost 7,1 mag.

 

Labuť je velmi bohatá na emisní a planetární mlhoviny. Severně od hvězdy Deneb se nachází emisní mlhovina Severní Amerika (NGC 7000). Svým vzhledem opravdu připomíná jeden z pozemských kontinentů. Je vzdálena 800 sv. roků. Dosahuje jasnosti 6,0 mag. Pouhým okem se jeví jako slabá tečka, při použití triedru vypadá jako rozmazaná šmouha. Její krása vynikne až na fotografii. Dodnes nevíme, která hvězda ionizuje plyn v mlhovině. Pravděpodobně je to hvězda Deneb. V oblasti pravého křídla Labutě, poblíž hvězdy Gienah (ε Cyg) leží emisní mlhovina zvaná Řasová (NGC 6992), která má jasnost 7,0 mag. Je vzdálena 1400 sv. roků. Má zvláštní vláknitou strukturu stáčející se do oblouku. Neznáme mechanismus jejího záření, není ozařována žádnou blízkou hvězdou. Patrně je zbytkem po výbuchu supernovy. Zajímavá je také planetární mlhovina NGC 6826, která má jasnost 9,8 mag. Je vzdálena 3200 sv. roků. Často se jí říká Blikající planetární mlhovina.

 

Deneb (α Cyg, alfa Cygni), nejjasnější hvězda souhvězdí, je modrý veleobr o jasnosti 1,3 mag. Jméno pochází z arabského dhanab = ocas. Je vzdálena 3200 světelných roků. Kdyby byla ve vzdálenosti hvězdy Siria (9 sv. roků), zářila by na obloze jako Měsíc v úplňku. Obří rozměry hvězdy v kombinaci s vysokou povrchovou teplotou činí z Denebu jednu z nejsvítivějších hvězd v Galaxii.

Albireo (β Cyg, beta Cygni), v překladu „zobák“, je krásná barevná dvojhvězda. Zlatavě žlutá jasnější hvězda (3,1 mag.) má modrého průvodce (5,1 mag.). Nachází se ve vzdálenosti 385 světelných roků.

Hvězda 61 Cygni (tvoří s hvězdami alfa, gama a epsilon rovnoběžník) je proslulá tím, že je první hvězdou, u níž byla zjištěna její vzdálenost od Slunce. V letech 1837 až 1838 německý astronom a matematik Friedrich Wilhelm Bessel změřil její paralaxu a vzdálenost určil výpočtem na 10,4 světelných let. Hodnota byla blízko skutečné vzdálenosti, která je 11,4 světelných let. 61 Cygni není jediná hvězda, ale soustava několika těles. V souhvězdí Labutě je známo přes 400 proměnných hvězd a přes 1000 dvojhvězd.

V Labuti se nachází rádiový zdroj Cygnus A, který je po Slunci a Cassiopeie A nejjasnější rádiový zdroj na obloze. 

Cygnus X-1 je silný zdroj rentgenového záření, první rentgenový zdroj objevený v Labuti. Z posuvu spektrálních čar usuzujeme, že nadobr obíhá okolo neviditelné složky. Předpokládáme, že touto neviditelnou složkou je černá díra. Pokud tomu tak je, jedná se o Zemi nejbližší černou díru. Nachází se ve vzdálenosti 8000 světelných let.

 

α Cyg (alfa Cygni, Deneb)

β Cyg (beta Cygni, Albireo)

γ Cyg  (gama Cygni, Sadr)

 

Fotografie:

 

souhvězdí Labutě

otevřená hvězdokupa M39

otevřená hvězdokupa M29

emisní mlhovina Severní Amerika (NGC 7000)

Řasová mlhovina (NGC 6992)

Blikající planetární mlhovina (NGC 6826)

 

Zdroje:

 

Josip Kleczek: Naše souhvězdí

Pavel Příhoda: Souhvězdí naší oblohy

Michael Vogel: Hvězdy a souhvězdí

Wikipedie

Aldebaran

Průvodce hvězdnou oblohou


komentářů: 10         



Komentáře (10)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
10
Axina * 17.11.2015, 07:58:32
[9] Hlavně, že o Ramínku na šaty - díky tobě - víme!
Není to podstatné, ale jen na vysvětlenou:
Mým cílem je popsat významnější souhvězdí, především těch 48 ptolemaiovských.
Témata jarní souhvězdí, letní, podzimní, zimní, cirkumpolární a jižní nevydají samostatně na celý článek. Tedy přesněji - moje znalosti o nich nevydají na celý článek. Takže k nim přidávám podrobnější popis jednoho (nejvýraznějšího, nejznámějšího) souhvězdí, které do dané kategorie patří.
Do jednoho článku také sdružuji popis vícero "malých" souhvězdí, tzn. takových, ve kterých není známo mnoho mlhovin, hvězdokup a jiných zajímavých objektů.
Lištička je takové malé souhvězdí. Navíc nepatří mezi ptolemaiovská. Asi bych ji pro úplnost časem šoupla do jednoho "pytle" se Šípem a Delfínem.
Nedala se, potvůrka Mrkající

yorika
9
yorika 17.11.2015, 00:12:02
Axino, reagovala jsem spíše na nadpis Souhvězdí letní oblohy než na Labuť, omlouvám se, pokud to sem nepatří. Já Ramínko na šaty objevila před třemi lety náhodou při koukání na hvězdičky a nevěřila jsem svým očím. Pak jsem se dočetla, oč jde.
Evule: Já toho zas tolik o astronomii nevím jako Axina, jen jsem se o to letos o prázdninách trochu víc zase zajímala.

Evule
8 Obdivuju
Evule * 16.11.2015, 11:30:45
Děvčata (Axino a Yoriko), obdivuju vaše astronomické znalosti. Jistě je to velmi zajímavá oblast, která stále nemá hranic, neboť asi stále platí, že vesmír je nekonečný (dokonce jsem to tak nedávno někde četla). V tomto směru mám jedno přání. Vidět hvězdnou oblohu v prostředí bez jakéhokoliv "lidského" osvětlení. To se mi částečně podařilo jednou u známých v Jeseníkách. Hluboká hvězdná noční obloha - nádhera. Jen v těch souhvězdích se nevyznám. Ale Velký a Malý vůz teda poznám. Aspoň něco...

Axina
7
Axina * 16.11.2015, 10:13:46
Yoriko, s Ramínkem na šaty jsi mne dostala.
Nechme stranou, že článek je o souhvězdí Labuť. Až budu psát o souhvězdí Lištička, možná bych při pročítání zdrojů na falešnou hvězdokupu "Ramínko na šaty" narazila, možná ne. Přiznávám, že se mi v souvislosti se souhvězdím Lištička vybavuje jen planetární mlhovina M27 (Činka).

Našla jsem také zajímavou informaci na téma "asterismus". Primárně je to pojem z astronomie a znamená výrazné seskupení hvězd, aniž by šlo o oficiální souhvězdí. Asi nejznámější je Velký vůz.
Ovšem asterismus je také světelný efekt, který může nastat u drahých kamenů:
http://www.malachit-obchod.cz/cz-clanek-11.html
Tak to mne okouzlilo!
Mám sbírku leštěných polodrahokamů, asi 60 ks, vždy 2 stejného druhu. Asterismus není ani u jednoho z nich...

yorika
6
yorika * 15.11.2015, 20:25:37
Moc zajímavé! Zmínila bych ještě souhvězdí Lištička (Vulpecula), což je malé souhvězdí právě uprostřed letního trojúhelníku. Jde o nové souhvězdí, zavedené v 17. století, a tedy je bez mytologického pozadí. Co je pro mne na něm zajímavé, je objekt známý pod jménem Collinder 399 nebo též Brocchiho kupa (známá jako "Ramínko na šaty"). Jde o náhodné seskupení hvězd (tzv. asterismus ), původně považovaný za skutečnou hvězdokupu. Lze ho pozorovat pouhým okem a opravdu stojí za to. Je to asi nejlegračnější objekt na nebi. Usmívající se

5
h (neregistrovaný) 20.06.2013, 09:42:33
Zatracenej AIDSheimer. :)

Axina
4
Axina * 20.06.2013, 09:39:04
Honzo, díky za (aspoň částečné Usmívající se) uznání. Vsuvka není astrologická. Je to kousek mytologie. Snažím se tím trochu vylehčit články pro čtenáře, které astronomie moc nebere (a přesto Astronomický koutek čtou). Aby jim text nepřipadal tak suchopárný.
Co se týče modelování souhvězdí, už jsi se o tom zde na webu zmínil 2x. Ale to nevadí. Opakování, matka moudrosti...

3
h (neregistrovaný) 20.06.2013, 09:07:18
Astronomické okénko je pěkné. Astrologická vsuvka už méně pěkná. Bavili jsme se kdysi s mými žáky tím, že jsme si modelovali souhvězdí. Na sokl jsme umístili špejle (či dlouhé tyčky) o správné délce, tak aby to odpovídalo vzdálenosti hvězdy o Země a na ty jsme dali LEDky. Rozteče mezi nimi zas odpovídali jejich relativní vzdálenosti na obloze. V zatemněné místnosti jsme si pak rozsvěcovali jednotlivá souhvězdí. Dogmatici si pak mohli chodit po místnosti a zjišťovat triviální věc, že ty hvězdy žádná významná souhvězdí netvoří, neb byvše pozorovány z různých úhlů, značně měnila svůj tvar či dokonce tvořila souhvězdí ouplně jiná.

Axina
2
Axina * 19.06.2013, 16:22:33
Tady je odkaz na video s východem a západem Mléčné dráhy nad chilskou astronomickou observatoří Paranal. Observatoř se nachází v poušti Atacama na hoře Cerro Paranal ve výšce 2635 m n.m. Je tvořena soustavou 4 mohutných teleskopů.

http://www.youtube.com/watch?v=c1IS1ktdvws

Pro nás je mimojiné zajímavý i směr pohybu hvězd na obloze. Vzhledem k tomu, že se pozorování odehrává na jižní polokouli, hvězdy vycházejí VPRAVO na východě a zapadají VLEVO na západě.


1
Lucifer (neregistrovaný) * 19.06.2013, 15:18:09
Při této příležitosti bych chtěl připomenout, že koncem roku se na obloze objeví „Betlémská hvězda“, kterou již koncem léta bude možné pozorovat obyčejným dalekohledem

http://www.novinky.cz/veda-skoly/279921-k-zemi-miri-jasna-kometa-na-nocni-obloze-bude-zarit-vic-nez-uplnek.html

No a co se týče Labutě, tak první, co mě kromě Letního trojúhelníku, který jsem už od malička na obloze sledoval Mrkající , napadlo, byly Břeclavské labutě

http://www.youtube.com/watch?v=EJbCFmzn3Gw

«     1     »