Souhvězdí Pastýř

rubrika: 1. Astronomický koutek


Souhvězdí Pastýř patří mezi výraznější jarní souhvězdí. Sousedí se souhvězdími Velký medvěd, Honicí psi, Vlasy Bereniky, Panna, Had, Severní koruna, Herkules a Drak. Patří mezi 48 souhvězdí, která zavedl již řecký astronom Ptolemaios ve 2. století n.l. Na obloze se dá najít poměrně snadno, díky hvězdě Arcturus, která je (nepočítáme-li Slunce) třetí nejjasnější hvězdou oblohy. (Nejjasnější hvězdou viditelnou ze Země je Sirius v souhvězdí Velký pes na severní hvězdné obloze, druhou nejjasnější hvězdou je Canopus v souhvězdí Lodní kýl na jižní hvězdné obloze). Nejsevernější části souhvězdí Pastýř jsou u nás cirkumpolární. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v červnu, kdy je souhvězdí na obloze nejvýše.

 

Axina


Pastýř (Honák)

mezinárodní zkratka: Boo

latinské označení: Bootes, 2. pád: Bootis

 

 

Souhvězdí Pastýř je nejlépe vidět na jaře ve večerních hodinách. Viditelné je od ledna do srpna. Má výrazný tvar, ze všeho nejvíc připomínající papírového draka. Někomu však připomíná arabskou dvojku, jinému kornout zmrzliny. Jeho nejjasnější hvězda Arcturus spolu se Spicou v Panně a Regulem ve Lvu tvoří jarní trojúhelník (základní orientační útvar na jarní obloze). Staří Čechové viděli v tomto souhvězdí jarní oblohy Přemysla Oráče.

 

Podle dávné pověsti byl jakýsi chudý řecký honák a pastýř oloupen bratry o své stádečko volů. Toulal se světem jako žebrák. Všude na svých cestách viděl, jak musí rolníci těžce pracovat. Přemýšlel, jak by jim pomohl, až se mu podařilo vyrobit první pluh tažený zvířaty. Přenesl tíhu práce na silná zvířata zapřažená do pluhu a zbavil tím lidi odvěké dřiny. To velmi potěšilo Démétér, bohyni země a rolnictví, která poprosila Dia, aby pastýře přenesl na oblohu. A Zeus tak učinil.

V řecké mytologii existuje několik výkladů. V jedné pověsti drží Pastýř/Honák na šňůře dva honicí psy (Canes Venatici) a pronásleduje Velkého medvěda (Ursa Maior).

Podle jiného výkladu je za Pastýře považován Arkas, syn boha Dia a arkadské princezny Kallistó. Vychovával ho jeho děd, král Arkadie Lykáón. Jednoho dne přišel k Lykáónovi na večeři Zeus. Aby si král ověřil, že jde skutečně o pána bohů, zabil svého vnuka a z jeho masa připravil jídlo. Zeus to ovšem poznal a velmi se rozzlobil. Přeměnil Lykáóna ve vlka a svému synovi vrátil život. Mezitím se však Diova manželka Héra dozvěděla o nevěře manžela a proměnila Kallistó v medvědici. Po několika letech, když byl Arkas dospělý, si vyšel s přáteli na lov. Při něm narazil na medvědici, ale nepoznal, že je to jeho matka. Začal ji pronásledovat a Kallistó, aby si zachránila život, se před ním ukryla do chrámu v posvátném městě. Arkas tam vešel za ní. Nevěděl však, že ti, kdo znesvětí toto místo, budou zabiti. Aby je Zeus zachránil, přenesl oba na oblohu - Arkase jako Pastýře a Kallistó jako Velkou medvědici.

 

Arcturus (též Arktur, ze starořeckého Arktouros, což znamená „strážce medvědice“) je nejjasnější hvězda souhvězdí Pastýře a třetí nejjasnější hvězda noční oblohy. Tvoří nejsevernější vrchol jarního trojúhelníku. Je pozorovatelný ze všech kontinentů kromě Antarktidy. Byl první hvězdou pozorovanou dalekohledem za dne (v roce 1635). Má nápadnou oranžovou barvou. Jeho zdánlivá hvězdná velikost je -0,04 mag. Ve srovnání se Sluncem je pravým obrem. Jeho objem je 10.000 krát větší než objem Slunce. Je od nás vzdálen 36 světelných roků. Má rychlý vlastní pohyb po obloze – za 800 let se posune o průměr Měsíce. Není proto divu, že byl první hvězdou, u které Edmund Halley (anglický astronom, matematik, fyzik, meteorolog a demograf) roku 1717 objevil vlastní pohyb. Byl to objev velmi závažný, protože jím bylo dokázáno, že se hvězdy pohybují, že nejsou stálicemi.

 

Izar (též Pulcherima, latinsky nejkrásnější) je pokládána za nejhezčí barevnou dvojhvězdu na obloze. Jasnější oranžová složka má slabšího modrozeleného průvodce. Ze spektra soudíme, že oranžová složka je dvojitá, takže Pulcherima je vlastně trojhvězda. Trojhvězdný systém Izar se nachází ve vzdálenosti přibližně 210 světelných roků od Země. Oranžový obr je asi 30 krát větší než naše Slunce, průvodce je jen asi dvakrát větší než naše Slunce. Složky v prostoru dělí nejméně 185 astronomických jednotek. Jejich vzájemnou oběžnou dobu odhadujeme na více než tisíc roků. Hmotnost oranžového obra odhadujeme na asi 4-násobek hmoty Slunce. Povrchová teplota činí přibližně 4 500 Kelvinů.

 

Spirální galaxie NGC 5248 je vzdálená 161 milionů světelných roků a má jasnost 12.2 mag. K pozorování tohoto objektu je zapotřebí větší teleskop.

 

Jedním z mála objektů v souhvězdí Pastýře, které jsou viditelné v malém teleskopu, je kulová hvězdokupa NGC 5466. Nachází se poblíž hvězdy Izar (míněno na obloze, ne v prostoru). Od naší sluneční soustavy je vzdálena 52.000 světelných roků a má zdánlivou jasnost 9.1 mag.

 

Superobří galaxie 3C 295 je silným zdrojem rentgenového, infračerveného a rádiového záření. Je od nás vzdálená 5 milionů světelných roků a v jejím jádře se nachází supermasivní černá díra. Obří eliptická galaxie 3C 295 je vzdálená 5 miliard světelných roků. Je ohromným zdrojem energie na rádiových vlnových délkách. Jasné chomáče rentgenové emise jsou viditelné také v centrální oblasti snímku ve falešných barvách pořízeném observatoří Chandra. Rentgenová a rádiová emise je považována za výsledek explozivní události, která byla spuštěna, když příliš mnoho materiálu proudilo na superhmotnou černou díru v jádru obří galaxie. Snímek pořízený Chandrou krásně odhaluje rozsáhlý oblak plynu o teplotě 50 miliónů stupňů, který obklopuje galaxii 3C 295. V tomto oblaku je ukryta kupa asi stovky galaxií, které jsou příliš chladné na to, aby mohly být zachyceny na rentgenovém snímku. Rentgenový horký oblak o průměru kolem 2 miliónů světelných roků obsahuje sám dostatek materiálu ke stvoření dalších tisíce galaxií, což řadí kupu i oblak mezi nejhmotnější objekty ve vesmíru. Rentgenová data ale ukazují, že zde není pozorován dostatek hmoty na to, aby gravitací udržela oblak a kupu pohromadě, což naznačuje přítomnost velkého množství temné hmoty.

 

Vložit obrázek chandra.jpg

Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999. Provozovatelem observatoře je středisko NASA v americkém Huntsville. Chandra patří mezi největší projekty NASA. Celkové náklady na její vývoj se vyšplhaly na 1.5 mld. USD. Spolu s Hubbleovým vesmírným dalekohledem, Spitzerovým vesmírným dalekohledem a Comptonovou gama observatoří patří do projektu tzv. Velkých kosmických observatoří. Se svými rozměry 13,8 x 19,5 m a hmotností 4 800 kg jde o největší náklad, jaký kdy raketoplán Columbia vynesl na oběžnou dráhu. Úlohou observatoře je vytvářet podrobné snímky a spektra kosmických rentgenových zdrojů. V seznamu objektů, které pozoruje, jsou rentgenové dvojhvězdy, supernovy, pulsary, aktivní galaxie, mezigalaktická hmota a kvasary. Pozorování vesmíru v rentgenové oblasti spektra je jinak velmi složité. Zemská atmosféra ho nepropouští, díky čemuž je možný život na Zemi. Chandra pracuje v "měkkém" rentgenovém záření od 1 keV do 10 keV.

 

V severní části souhvězdí Pastýř, poblíž hvězdy beta Bootis, tj. Nekkar, leží radiant meteorického roje zvaného Bootidy nebo (častěji) Kvadrantidy. Ve starších dobách bylo totiž v místě radiantu souhvězdí Zadní kvadrant, které dnes již neexistuje. Mateřským tělesem tohoto roje je pravděpodobně fragment již neexistující komety, kterou před více než 500 lety pozorovali Číňané, Japonci a Korejci. Fragment byl katalogizován jako asteroid C/2003 EH1. Roj je činný od 1. do 5. ledna, maximum nastává 3. ledna od soumraku do půlnoci. V současnosti je to jeden z nejvydatnějších meteorických rojů. Frekvence meteorů silně kolísá, což je způsobené nerovnoměrnou hustotou proudu meteorů. Činí 60 až 200 meteorů za hodinu. Působením gravitace Jupitera je tento proud postupně posouvaný od dráhy Země, takže za tisíc roků už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat.

 

α Boo (alfa Bootis, Arcturus) http://www.hvezdnouoblohou.wz.cz/pastyr.php#arcturus

ε Boo (epsilon Bootis, Izar) http://www.hvezdnouoblohou.wz.cz/pastyr.php#izar

 

Fotografie:

souhvězdí Pastýř http://www.allthesky.com/constellations/bootes/constell.html

spirální galaxie NGC 5248 http://hvezdnouoblohou.wz.cz/image_content/pastyr/image038.jpg

kulová hvězdokupa NGC 5466 http://hvezdnouoblohou.wz.cz/image_content/pastyr/image033.jpg

superobří eliptická galaxie 3C 295 http://apod.nasa.gov/apod/image/9911/3c295_chandra_big.jpg

 

Zdroje:

Josip Kleczek: Naše souhvězdí

Pavel Příhoda: Souhvězdí naší oblohy

Michael Vogel: Hvězdy a souhvězdí

Wikipedie

Aldebaran

Česká astronomická společnost

Průvodce hvězdnou oblohou


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_