Souhvězdí Severní koruna

rubrika: 1. Astronomický koutek


Za jarních večerů stojí vysoko na obloze souhvězdí Severní koruna. Sedm hvězd vytváří polokruhový útvar. Malé souhvězdí leží mezi souhvězdími Pastýře a Herkula a sousedí se souhvězdím Hada.

Axina


Severní koruna
mezinárodní zkratka: CrB
latinské označení: Corona Borealis, 2. pád: Coronae Borealis

605px-corona_borealis_constellation_map.pngSouhvězdí Severní koruna tvoří půlkruh šesti slabších hvězd a jedné poměrně jasné hvězdy, která se nazývá se Gemma (drahokam). Souhvězdí bylo známo již ve starověku. Přesto, že patří mezi nejmenší souhvězdí severní oblohy, najdeme ho snadno. Leží na spojnici Arktura (alfa Bootis) s Vegou (alfa Lyrae).

Představuje korunu princezny Ariadny, dcery krétského krále Mínóa. Král Mínós dal kdysi zbudovat v hlavním městě Kréty zvláštní stavbu, bludiště (labyrint), pro svého nevlastního syna Mínótaura, kterého chtěl ukrýt před světem. Mínótaurus měl totiž lidské tělo, ale hlavu býka. Tomuto netvoru byli občas předhazováni za oběť chlapci a dívky z Atén. Mezi obětovanými chlapci měl být jednou i syn aténského krále, statečný Théseus. Poněvadž se zalíbil princezně Ariadně, dostal od ní klubko nití, aby v labyrintu nezabloudil, a meč, kterým měl Mínótaura zabít. Díky těmto darům se podařilo Théseovi obludu zdolat a i s Ariadnou uprchnout před hněvem krále Mínóa na ostrov Naxos. Tam však Ariadnu zanechal a odplul do Atén sám. Ariadnu si pak vzal za ženu bůh Dionýsos (Bakchus) a daroval jí překrásnou čelenku, aby ji potěšil. Po Ariadnině smrti vyhodil Dionýsos její čelenku na oblohu, aby ji už žádná žena nemohla nosit. Drahokamy se proměnily ve hvězdy a září v noci na obloze jako souhvězdí Severní koruny.
Arabové viděli v tomto souhvězdí rozlomenou mísu. Jeden kmen australských domorodců v něm viděl bumerang, jiný australský kmen v něm viděl orlí hnízdo. Američtí Indiáni je nazývali „Nebeská sestra“.

Nejjasnější hvězda souhvězdí Severní koruna se jmenuje Gemma (α CrB, alfa Coronae Borealis) a je od nás vzdálena asi 75 světelných roků. Z jejího spektra soudíme, že kolem ní obíhá neviditelný průvodce s oběžnou dobou 17.5 dne. Bylo zjištěno, že hlavní složka je asi třikrát větší než naše Slunce a je obklopena pracho-plynovým diskem. Průvodce se svými parametry podobá našemu Slunci. Stáří dvojhvězdného systému činí několik stovek milionů roků. Je zajímavé, že Gemma má pravděpodobně společný původ s hvězdami z obrazce Velkého vozu v souhvězdí Velký medvěd. Vykazuje totiž podobné vlastnosti jako členové této pohybové hvězdokupy (stáří, vzdálenost, pohyb vesmírným prostorem).

coronaborealis.gifHvězda R CrB patří mezi nejzajímavější hvězdy oblohy. Je to proměnný veleobr. Její jasnost je obvykle kolem 6. hvězdné velikosti, tj. poblíž hranice viditelnosti prostýma očima. V některých obdobích však jasnost hvězdy prudce poklesne, někdy až k 15. hvězdné velikosti, takže se ztratí z dohledu i větším amatérským dalekohledům. Příčinou světelných změn je obrovský oblak plynů bohatý na uhlík, který hvězda vyvrhuje. Veleobří hvězda se tak na krátko zahalí do prachového závoje. Uhlík vzniká hluboko v nitru hvězdy termonukleárními reakcemi z hélia. Během několika týdnů až měsíců se temný oblak tlakem záření rozptýlí a hvězda se pozvolna vrátí ke své původní jasnosti. R CrB je vzdálena asi 6 000 světelných roků. Dala jméno celé skupině nepravidelných proměnných hvězd. Říká se jim „proměnné hvězdy typu R CrB". Jsou to staré veleobří hvězdy s nízkým zastoupením vodíku v atmosféře, ale s hojností uhlíku. Pulzují s periodou 30 až 100 dnů. Je u nich typický občasný nepravidelný pokles jasnosti o 1 až 9 magnitud vlivem přítomnosti uhlíkových sazí v atmosféře hvězdy.

Hvězda T CrB také občas exploduje a vyvrhuje množství plynů. Na rozdíl od R CrB se při každé explozi velmi zjasňuje. Říkáme jí rekurentní nova. Poslední vzplanutí pozorovali astronomové roku 1946, avšak exploze pozorovaná v onom roce se ve skutečnosti odehrála v době, kdy Řekové zvítězili u Marathónu nad desetinásobnou přesilou Peršanů. Hvězda T CrB je od nás totiž vzdálena téměř 2 500 světelných roků. V současné době je pouhým okem neviditelná. Není však pochyb, že někdy na naší obloze opět zazáří.

V souhvězdí se nachází kupa galaxií (ZW 7420). Obsahuje asi 400 galaxií. Je více než jednu miliardu světelných roků daleko a vzdaluje se od nás rychlostí zhruba 20 000 kilometrů za sekundu. Jasné objekty hlubokého vesmíru se v tomto souhvězdí nenacházejí.

Fotografie:

souhvězdí Severní koruna

Zdroje:

Josip Kleczek: Naše souhvězdí
Michael Vogel: Hvězdy a souhvězdí
Wikipedie
Aldebaran
Průvodce hvězdnou oblohou


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_