Souhvězdí Býk

rubrika: 1. Astronomický koutek


Souhvězdí Býk patří mezi zimní souhvězdí a také mezi souhvězdí zvířetníková. Slunce prochází touto oblastí v květnu až červnu. Snadno se vyhledá podle jasné rudé hvězdy Aldebaran. Orionův pás (přímka tvořená hvězdami Alnitak, Alnilam, Mintaka) míří směrem k obzoru ke hvězdě Sírius ve Velkém psu a v opačném směru právě ke hvězdě Aldebaran v Býku. Souhvězdí Býk sousedí se souhvězdími Vozky, Persea, Berana, Velryby, Eridanu, Orionu a Blíženců.

Axina


Býk
mezinárodní zkratka: Tau
latinské označení: Taurus, 2. pád: Tauri

600px-taurus_constellation_map.pngSouhvězdí Býk kulminuje v listopadu a prosinci před půlnocí. Příznivá doba pro pozorování souhvězdí na večerní obloze je od října do března. V souhvězdí leží dvě velké otevřené hvězdokupy, které vytvářejí i obrazec jasných hvězd: Hyády ve tvaru písmene V a Plejády v podobě „malého Malého vozu“. Hyády tvoří hlavu býka, Aldebaran jeho oko. Aldebaran k Hyádám nepatří, jen leží ve stejném směru.

Na předmětech z nejstarších archeologických vykopávek bývalo zobrazováno souhvězdí Býka jako první zvířetníkové souhvězdí. Jím začínal rok. Znali ho dávní Chaldejci a Egypťané. I Keltové uctívali vstup Slunce do tohoto souhvězdí. Před čtyřmi až pěti tisíci lety začínalo jaro ve dnech, kdy Slunce procházelo souhvězdím Býka. V souhvězdí Býka ležel v té době jarní bod. Od té doby se v důsledku precese zemské osy posunul přes souhvězdí Berana až do souhvězdí Ryb, kde je dnes.

Podle řecké pověsti chtěl vládce bohů Zeus unést Európu, krásnou dceru fénického krále. Aby ji oklamal, proměnil se ve sněhobílého býka a vmísil se do královských stád. Európa si mladého krotkého býčka brzy oblíbila. Jednou se na něho posadila, aby se trochu projela. Býk však opustil stádo, skočil do moře a plaval s Európou na hřbetě k ostrovu Kréta. Proto se také dostaly na oblohu jen hlava a plece býka; ostatní bylo ponořeno do vln. Na ostrově Kréta se býk proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: Mínoa, Sarpédona a Rhadamantya. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa.
V Býku jsou dvě otevřené hvězdokupy s mýtickými názvy. První hvězdokupou jsou Hyády. Hyády byly dcery Atlasovy. Když jejich bratra roztrhal na lovu lev, tolik plakaly, že je Zeus z lítosti vzal k sobě na oblohu. Druhou hvězdokupou jsou Plejády. Původně to byly mořské nymfy, také dcery titána Atlase. Zeus je na jejich vlastní žádost proměnil v holubice (řecky peleiades).

Mladá pohybová otevřená hvězdokupa M 45 se nazývá Plejády, někdy také Kuřátka, Sedm sester či Subaru. Nachází se ve vzdálenosti asi 380 světelných let a zaujímá prostor o rozměru 20 světelných let. Pouhým okem můžeme vidět 6 až 10 hvězd, ale ve skutečnosti je jich přes 1 000. Stáří útvaru je odhadováno na 80 milionů roků. Alcyone, nejjasnější hvězda Plejád, má svítivost asi 800 krát větší než Slunce. Velmi zajímavá je i hvězda Pleione, která má zářivý výkon asi 50 krát větší než Slunce a kolem své osy se otočí jednou za 7 hodin. Vlivem vzniklé odstředivé síly z ní v oblasti rovníku uniká horký plyn, což způsobuje, že Pleione nepravidelně mění svou jasnost. Mezi další velmi jasné hvězdy patří Maia, Atlas, Electra, Merope, Taygeta, Calaeno a Asterope. Jejich světlo je odráženo modrými prachovými reflexními mlhovinami. Jsou blízko ekliptiky a dochází často k jejich zákrytům Měsícem. V nedávné době infračervené pozorování Plejád odhalilo mnoho hnědých trpaslíků (objektů s podhvězdnou váhou). Jejich počet je dokonce srovnatelný s celkovým počtem hvězd ve hvězdokupě. Pomocí rentgenového dalekohledu Chandra bylo zjištěno, že některé z Plejád jsou intenzivními rentgenovými zdroji. Tyto rentgenové hvězdy jsou však ve světle docela slabé. Jelikož se však jedná o otevřenou hvězdokupu, odhaduje se, že se přibližně za 250 milionů roků zcela rozplyne do podoby osamocených hvězd, obíhajících kolem středu Galaxie.
Mezihvězdná látka, která halí toto seskupení hvězd, je látka, která hvězdokupou pouze prochází. Mnozí vědci si před mnoha lety mysleli, že právě z této látky Plejády vznikly. Nyní se soudí, že tato látka jimi pouze prochází. Za několik tisíc let budou Plejády bez této mezihvězdné hmoty.

Otevřená hvězdokupa Hyády je rovněž viditelná prostým okem. Byla známa již v dávnověku, zmínil ji např. již Homér roku 750 př.n.l. Poprvé byla tato hvězdokupa katalogizována pravděpodobně roku 1654. V roce 1908 Lewis Boss poprvé rozpoznal, že jde o hvězdokupu. Nejjasnější hvězdy hvězdokupy tvoří společně s rudým obrem, hvězdou Aldebaran, která však není součástí hvězdokupy, písmeno „V“. Hyády jsou se svou vzdáleností 151 světelných let od Země nejbližší hvězdokupou. Poznámka: Hvězdná asociace v souhvězdí Velký medvěd je sice blíže, 80 světelných let, nejde tu však o klasickou hvězdokupu. Uvedenou vzdálenost potvrdil kromě propočtů také satelit Hipparcos.
Nejjasnější hvězdou v Hyádách je dvojhvězda théta Tauri (θ Tauri). Druhá nejjasnější hvězda Hyád je epsilon Tauri (ε Tauri). Arabský název je Ain, což znamená oko. Ain tvoří spolu s Aldebaranem oči býka. Kolem hvězdy Ain pravděpodobně obíhá extrasolární planeta.

Emisní mlhovina M 1 (NGC 1952) blízko hvězdy théta Tauri je Krabí mlhovina, viditelná dalekohledem jako slabě svítící obláček. Žádný objekt nepřispěl k poznání vývoje vesmíru tak, jako tato mlhovina, která v době knížete Václava v 10-tém století ještě neexistovala. Jsou to zbytky obrovského výbuchu (supernovy), který v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. Hvězda tehdy zářila tak jasně, že byla vidět i za denního světla. Vzdálenost útvaru je 4 200 světelných roků. Rozpíná se rychlostí 1 300 km/sec. V celé Galaxii dochází k výbuchu supernovy jednou za 3 až 4 století. Jsou pozorovány i v mnoha jiných galaxiích. Zbytkem po explozi je neutronová, rychle rotující hvězda. V Krabí mlhovině se otáčí asi 30 krát za vteřinu a při každém otočení vyšle puls rádiového a viditelného záření. Takové hvězdě se říká pulsar a pulsar v Krabí mlhovině pulsuje ze všech známých pulsarů nejrychleji.
V barevném spektru se Krabí mlhovina jeví jako oválné těleso plné vláken. Uprostřed ní se nachází velká modrá oblast. Předpokládá se, že mlhovina má ve třech rozměrech tvar protáhlého sferoidu. Vlákna jsou pozůstatky atmosféry předchozí hvězdy a skládají se většinou z ionizovaného helia a vodíku, ale i uhlíku, kyslíku, dusíku, železa, neonu a síry. Teplota těchto vláken se pohybuje většinou mezi 11 000 a 18 000 stupni.
Krabí mlhovina je také zdrojem rentgenového záření. V roce 2003 byla pomocí rentgenového záření pocházejícího z Krabí mlhoviny změřena hustota atmosféry Saturnova měsíce Titanu, který proud tohoto záření blokoval.

α Tau (alfa Tauri, Aldebaran)

Fotografie:

souhvězdí Býk
hvězdokupy Hyády (vlevo dole) a Plejády (vpravo nahoře)
otevřená hvězdokupa Plejády
otevřená hvězdokupa Hyády
M1 – Krabí mlhovina

Zdroje:

Josip Kleczek: Naše souhvězdí
Pavel Příhoda: Souhvězdí naší oblohy
Michael Vogel: Hvězdy a souhvězdí
Wikipedie
Aldebaran
Průvodce hvězdnou oblohou


komentářů: 7         



Komentáře (7)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
14
Axina 14.02.2012, 20:56:10
Dlužím info o planetách. Venuše svítí jako výrazný objekt večer nad západním obzorem v souhvězdí Ryb. Jupiter (rovněž v souhvězdí Ryb) je viditelný v první polovině noci. Venuše je zdánlivě větší a jasnější. Mars je viditelný v souhvězdí Lva většinu noci kromě večera. Saturn je vidět na ranní obloze, vychází po půlnoci.

9
EvaO (neregistrovaný) 14.02.2012, 18:47:53
Díky moc (6). Ten západ je spíš jihozápad a je tak 60 st.nad obzorem. Objekty svítí neblikavě.

Axina
6
Axina 14.02.2012, 17:50:10
Je polovina února. Zvečera jsou na jihu vidět zimní souhvězdí Orion, Býk, Vozka, Blíženci, Velký pes. O půlnoci kulminují jarní souhvězdí Lev, Rak. K ránu jsou už vidět jarní souhvězdí Lev, Panna, Pastevec. K ránu vychází nad obzor letní souhvězdí Severní koruna a Herkules.
To co vidíš zvečera na obloze je s největší pravděpodobností nejvýraznější souhvězdí zimní oblohy Orion.
Pokud objekt svítí klidným neblikajícím světlem, je to planeta. Venuše, Mars, Jupiter nebo Saturn. Jiné planety prostým okem vidět nejsou.
Zjistím, co je teď za planety na večerní obloze a dám vědět.

4
EvaO (neregistrovaný) 14.02.2012, 17:09:37
Film Akce Bororo byl opravdu pěkný. V souvislosti s hvězdami by mě zajímalo, které ty velmi jasné hvězdičky - za vhodného počasí - jsou na západní obloze. Nějak to musím zkonzultovat se synem, protože iPad to nějak umí popsat, když ho na ten příslušný směr v noci namířím. Má v sobě nějakou GPS, ale nevím, zda už tam je, nebo se musí naistalovat. I na večerní východní obloze jsou nějaké dost jasné hvězdy (možná jsou to jen planety), už déle mě to zajímá a musím to v dohledné době nějak zjistit.

Axina
3
Axina 14.02.2012, 10:16:32
Film Akce Bororo. Fantastický příběh o tajemném poslání návštěvnice z jiného světa, z planety obíhající jednu hvězd v Plejádách. Dva mimozemští návštěvníci jsou dopraveni vesmírnou lodí ze vzdálené planety na naši Zem, aby zde získali lék kmene Bororů, který pomůže zachránit jejich civilizaci. Ten film jsem milovala. A mám ho ráda dodnes. Neoplývá technickými efekty, ale hloubkou myšlenek.
Hlavní hrdinka (mimozemšťanka v podání Božidary Turzonovové) se překvapivě vmísí do debaty profesionálního astronoma (Vlastimil Brodský) a jeho přítele, lékaře (Svatopluk Matyáš). "Maia má dvě planety. Re a Tonatiu..." Usmívající se

Na YouTube je tento český film v ruském jazyce. Takže sem na to ani dávat link nebudu. Pro navození atmosféry úplně stačí hudba Petra Hapky:
http://www.youtube.com/watch?v=zc_pEbqpdyg

Axina
2
Axina 14.02.2012, 09:37:51
Astro, asi tě zklamu, ale až na podzim letošního roku. Snažím se respektovat roční období. Je zima, probírají se zimní souhvězdí. Na jaře budou jarní, v létě letní. Astronomický koutek začal loni poměrně pozdě (1.11.). Už bych bývala nestihla podzimní souhvězdí. Tak jsem začla cirkumpolárními s tím, že podzimní soouhvězdí budou na podzim, ale příštího roku. Když všechno dobře dopadne, skončí cyklus "Souhvězdí" na přelomu zimy 2012 a jara 2013 souhvězdími jižní oblohy.
Kromě toho se snažím dodržet konvenci: Dvakrát za sebou souhvězdí, potřetí článek s jinou tématikou.

1
Astra (neregistrovaný) 14.02.2012, 09:15:32
Axino, kdy bude souhvězdí Ryb?

«     1     »