Souhvězdí Žirafa, souhvězdí Rys

rubrika: 1. Astronomický koutek


Zbývá zmínit se o dvou zbývajících cirkumpolárních souhvězdích severní hvězdné oblohy. Jsou jimi souhvězdí Žirafa a souhvězdí Rys. Byla pojmenována až v 17. století. Neobsahují jasné hvězdy. Astronomové žertem říkají, že Žirafu a Rysa najdeme tam, kde nic není. Velkým dalekohledem však uvidíme v obou souhvězdích velké množství hvězd.

Axina


camelopardalis_constellation_map.jpgŽirafa
mezinárodní zkratka: Cam
latinské označení: Camelopardalis, 2. pád: Camelopardalis

Souhvězdí Žirafy je poměrně rozsáhlé souhvězdí. Je obklopeno souhvězdími Velká medvědice, Vozka, Perseus a Kasiopeja. Obsahuje jen slabé hvězdy a proto se obtížně hledá. Holandský teolog a astronom Petrus Plancius zavedl toto souhvězdí roku 1613. Obrazec znázorňuje zvíře, na kterém dle biblického příběhu jela Rebeka do Kanaánu, aby se vdala za patriarchu Izáka.

α Cam (alfa Camelopardalis) má jasnost 4.3 magnitudy. Jde o modrou veleobří hvězdu. Její vzdálenost není přesně stanovena, odhaduje se na 7 000 světelných roků. Její zářivý výkon se pohybuje v řádu stovek tisíc Sluncí. Povrchová teplota činí přibližně 30 000 Kelvinů. Vzhledem k její hmotnosti několika desítek Sluncí ji čeká v astronomicky nedaleké budoucnosti oslnivý zánik v podobě supernovy. Část hmoty nyní pozvolna ztrácí silným hvězdným větrem. Hvězda se pohybuje mezihvězdným prostorem rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu. Před ní se tvoří rázová vlna mezihvězdného materiálu, která je od ní odsazena o několik světelných roků.
β Cam (beta Camelopardalis) je nejjasnější hvězdou souhvězdí. Dosahuje však pouze 4.0 magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu ve vzdálenosti zhruba 1 000 světelných roků od Země. Odhaduje se, že má asi 65 krát větší průměr než naše Slunce a přibližně 7 krát větší hmotnost.

Otevřená hvězdokupa NGC 1502 vytváří rovnostranný trojúhelník spolu s hvězdami α Cam a β Cam. Má jasnost 6 mag. a je vzdálena asi 3 000 světelných roků. Září poměrně jasně. Je vidět již triedrem.
Spirální galaxie NGC 2403 má jasnost 8.4 mag. a je vzdálena asi 12 000 000 světelných roků.
Spirální galaxie IC 342 má jasnost 9.1 mag. a je vzdálena asi 6 000 000 světelných roků.
Otevřená hvězdokupa Cr 464 (Collinder 464) leží mezi β Cam a α UMi (Polárkou) a jejích 50 hvězd je rozeseto na ploše 4 průměrů Měsíce v úplňku, takže není nijak zvlášť nápadná.

Fotografie:

souhvězdí Žirafy
otevřená hvězdokupa NGC 1502
spirální galaxie NGC 2403


lynx_constellation_map.jpgRys
mezinárodní zkratka: Lyn
latinské označení: Lynx, 2. pád: Lyncis

Souhvězdí Rysa zavedl v roce 1687 polský astronom Johannes Hevelius. Jde o poměrně chudou část oblohy mezi Velkou medvědicí, Vozkou a Blíženci bez jasnějších hvězd. Nejjasnější stálice zde nepřekračují 3. hvězdnou velikost. I pro pozorovatele vybavené amatérskými dalekohledy se zde nabízí jen málo zajímavých objektů. Nenajdete tu otevřené hvězdokupy ani mlhoviny, nabízí se jen hrstka dvojhvězd či vícenásobných hvězdných systémů, jedna slabší kulová hvězdokupa a některé nevýrazné galaxie.

α Lyn (alfa Lyncis) je s hodnotou 3.1 magnitudy nejjasnější stálicí souhvězdí. Jde o oranžového obra ve vzdálenosti přibližně 220 světelných roků. Alfa Rysa je jedinou hvězdou v souhvězdí, která nese řecké písmeno. Povrchová teplota hvězdy dosahuje přibližně 3 800 Kelvinů. Má zhruba 60 krát větší průměr než naše Slunce.

Slabou kulovou hvězdokupu NGC 2419 (Mezihvězdný tulák) můžeme vyhledat v jihozápadní části souhvězdí. Dosahuje pouze 10.3 magnitudy a zabírá plošku o velikosti přes 4 úhlové minuty. Hvězdokupa se však jeví slabá a drobná jen proto, že ji od nás dělí velká vzdálenost, kterou odhadujeme přibližně na 300 000 světelných roků (uvedenou vzdálenost berme skutečně jen jako odhad, zatím ji neumíme spolehlivě určit). Ve srovnání s ostatními kulovými hvězdokupami naší Galaxie patří k těm větším a svítivějším. Pokud ještě obíhá okolo středu Galaxie, potom jeden oběh po velmi výstředné dráze trvá několik miliard roků (odhady mluví o třech miliardách ) a šlo by o nejvzdálenější známou kulovou hvězdokupu patřící našemu hvězdnému ostrovu. Za svou dlouhou existenci (zhruba 13 miliard roků) se tedy do blízkosti jádra Galaxie podívala jen asi 4 krát. V současné době se nachází poblíž takzvaného apogalaktika, což je nejvzdálenější bod na dráze kolem galaktického středu. NGC 2419 se pohybuje mezigalaktickým prostorem, proto si vysloužila pojmenování Mezigalaktický tulák. Od nás ji dělí ještě větší vzdálenost než Magellanova mračna, dvě vzdálené satelitní galaxie Mléčné dráhy ve vzdálenosti asi 170 000 a 200 000 světelných roků, na jižní obloze snadno pozorovatelné prostýma očima. Je možné, že kdysi byla součástí jiné menší galaxie, kterou naše Mléčná dráha pohltila. Na spatření Mezigalaktického tuláka lze doporučit alespoň středně velký amatérský dalekohled ,ve kterém se ukáže jako drobná kulatá mlhavá skvrnka s jasnějším středem. V její blízkosti (jen asi 4 úhlové minuty západně) se nachází poměrně jasná hvězda 7.2 magnitudy, která při pozorování hvězdokupy trošku ruší. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek můžeme hvězdokupu spatřit i v menších přístrojích. Nejjasnější členové kulové hvězdokupy se však pohybují pouze okolo 17. hvězdné velikosti, což je daleko za hranicí dosahu běžných amatérských dalekohledů při vizuálním pozorování. Zrnitá struktura hvězdokupy se nám může ukázat až v opravdu obřích amatérských dalekohledech. Z oblasti kulové hvězdokupy NGC 2419 se nabízí jedna z nejkrásnějších vyhlídek na naši Galaxii. Úchvatný pohled, který lidstvu bude možná navždy odepřen, by nám udělal rychle jasno v otázce tvaru a struktury našeho obřího domovského hvězdného ostrova.

Spirální galaxie NGC 2683 má jasnost 9.7 mag. a je vzdálena asi 16 000 000 světelných roků.

Fotografie:

souhvězdí Rysa
kulová hvězdokupa NGC 2419 (Mezihvězdný tulák)
spirální galaxie NGC 2683

Zdroje:

Josip Kleczek: Naše souhvězdí
Michael Vogel: Hvězdy a souhvězdí
Průvodce hvězdnou oblohou
Wikipedie
Aldebaran


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »


2
Olgoj Chorchoj (neregistrovaný) 21.12.2011, 08:38:49
Když se těleso pohybuje v prostředí rychleji než fázová rychlost vlnění, musí vyzařovat energii, to plyne ze zákona zachování energie. Příkladů známe hned několik
- příď lodi brázdící hladinu rychleji než je rychlost povrchové vlny příčného vlnění na hladině vyvolává zpěnění a klínovitou brázdu na hladině
- projektil z pušky nebo tryskový letoun letící ve vzduchu rychleji než je rychlost šíření podélných tlakových vln (zvuku) vyvolává akustický třesk, což je na rozdíl od od běžně vžité představy nikoli "rána" ale kontinuálníí zvuk, který se za letadlem šíří v kuželi (jako klínovitá brázda na hladině)
- elektron letící v kapalitě rychleji než je fázová rychlost šíření světla v této kapalině (to může, překonat nelze pouze fázovou rychlost šíření světla ve vakuu) září, vysílá světelnou vlnu, které se podle experimentátora, který ji poprvé pozoroval, říká Čerenkovovo záření.
No ale gravitační pole v hmotném kontinuu, pohyb tělesa vyšší rychlostí, než je zde fázová rychlost gravitačních vln, vyvolávající gravitační třesk??? To je nějaká divočina. Navíc při pouhých 60km/s.
Já vím, supravodivost při pokojové teplotě se také zdála jako nesmysl...
Nejspíš je to ale jen opakování špatného překladu z možná špatné angličtiny.

1 Vánoční i novoroční luciferovo pre scriptum
Lucifer (neregistrovaný) 20.12.2011, 00:19:31
Všechny ty hvězdné ostrovy jsou nebetyčně krásné a v našich dalekohledech jakoby na dosah. Kdysi se na ně i ti nejprostší lidé dívali v hlubokém úžasu a s hlubokou úctou. Dnes už tam pohlédne jenom pár jurodivců...

Od zítřka se na Čertovi započne vánoční až novoroční období. Váš neviditelný čert v luciferovském podání vám přeje co možná nejkrásnější a nejklidnější prožití zbytku tohoto roku a jurodivý začátek roku 2012.

«     1     »