Axina

MEDVĚD KODIAK - největší medvěd hnědý

(kmen strunatci, třída savci, řád šelmy)
Medvěd kodiak je největší poddruh medvěda hnědého. Žije na ostrově Kodiak nedaleko jižního pobřeží Aljašky. Dosahuje délky asi 3 metry a hmotnosti až 800 kg. Těmito mírami se řadí mezi nejmohutnější dravá zvířata na zemi. Lední medvěd může být sice asi o půl metru větší na délku, ale dosahuje hmotnosti maximálně kolem 500 kg. Medvěd kodiak se živí rybami a masem, ale také travinami, bobulemi a kořínky.

BOBR KANADSKÝ - přeborník v kácení stromů

(kmen strunatci, třída savci, řád hlodavci)

Bobři používají své řezáky jako mocný nástroj. Jsou schopni porazit strom až o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy mnohem menší. Bylo pozorováno, jak dva bobři společně pokáceli osiku o průměru čtvrt metru za 4 hodiny. Jeden bobr je schopen porazit stromek s kmenem tlustým 12 cm do půl hodiny. Z pokáceného dříví stavějí bobři hráze, zahrazují potoky nebo zakládají umělá jezírka. Tím regulují bezpečný stav vody kolem svého tzv. "bobřího hradu". Vstup do hradu leží totiž pod vodou. Pokud hladina vody poklesne, mohli by do hradu vniknout nepřátelé. Bobr kanadský žije v Severní Americe, je národním zvířetem Kanady a zdobí dokonce tamní minci v hodnotě 5 centů.

PÁSOVEC - výjimečně nízká tělesná teplota

(kmen strunatci, třída savci, řád pásovci)

Pásovci s ochranným pancířem představují poslední přeživší savce z čeledi chudozubých. Tito všežravci žijí v Americe již 60 milionů let. Jsou aktivní v noci. Jsou-li ohroženi, svinou se bleskově do tvaru koule, a jsou tak chráněni dokonce i proti útokům pum nebo jaguárů. Nejznámějším zástupcem tohoto druhu je pásovec devítipásý, který žije v bažinatých oblastech Střední Ameriky a USA. Pásovec je jediný savec, který v sobě může přenášet bakterie lepry (malomocenství), což je možné díky jejho nízké teplotě (24-33°C). Používá se proto k laboratorním pokusům. Jeho termoregulační systém je podobný plazům, nepřežije ani velké vedro, ani velký mráz. Vidí pouze černobíle. Je výborný plavec. Ovládá zvláštní techniku – spolkne vzduch a naplní si jím žaludek i střeva, vzduch ho pak nadlehčuje a pásovec je tak schopen i s těžkým krunýřem uplavat velké vzdálenosti. Vydrží až 6 minut pod vodou.

KRTEK HVĚZDONOSÝ - nejrychlejší pojídač kořisti na souši

(kmen strunatci, třída savci, řád hmyzožravci)

Krtek hvězdonosý nedostal svůj název pro nic za nic. Když se na něj podívate zepředu, zjistíte, že má kolem nosních otvorů 22 masitých paličkovitých kožních výrůstků, které jsou uspořádány do tvaru hvězdy. S těmi může slepý krtek, který žije v podzemním systému chodeb, očichat a hmatem prozkoumat svou kořist. Vědci zjistili, že během jediné sekundy zvládne ohmatat a prozkoumat až 13 potenciálních kořistí. Mezi dotykem kořisti a jejím pozřením uplyne někdy pouhá čtvrtina sekundy! To je tak rychle, že my lidé, abychom mohli krtka hvězdonosého pozorovat při příjmu potravy, potřebujeme ke snímání speciální kameru. Takto rychlí pojídači kořisti existují jinak pouze mezi rybami.

VAČICE VIRGINSKÁ - mistr v předstírání

(kmen strunatci, třída savci, řád vačice)

Jestliže si některé zvíře zaslouží cenu za nejlepší herecký výkon, je to vačice virginská. Když se ocitne v nebezpečí, přemůže útočníky lstí. Jednoduchým, ale účinným trikem: Předstírá, že je mrtvá! A to s celým představením - padne na zem, obrátí oči v sloup a jazyk nechá volně viset z tlamy. Toto chování se v Americe odrazilo dokonce v zavedeném slovním spojení. Úsloví "to play possum", tedy "hrát vačici" odpovídá českému "dělat mrtvého brouka". Vačice virginská je navíc jediným vačnatcem žijícím v celé Severní Americe.

SKOKAN VOLSKÝ - nejlepší skokan žabí říše

(kmen strunatci, třída obojživelníci, řád žáby)

Skokan volský, žába dorůstající velikosti asi 15 až 20 cm, je aktivní především v noci. Má být údajně jediným zvířetem, které nikdy nespí. Dokáže skočit do vzdálenosti asi 18krát větší, než kolik sám měří na délku. Je to dáno tím, že jeho svaly jsou schopné mnohem většího protažení než u savců. Pro porovnání: Aby byl stejně úspěšný, musel by člověk s výškou 1.6 m skákat do dálky 28.8 metru. Vzhledem k tomu, že zvuky, které skokan vydává, připomínají bučení dobytka, dostal název skokan volský. Je ho slyšet až dva kilometry daleko. Samci tak v době páření vábí k sobě samičky.

BIČOCHVOST - nejrychlejší suchozemský plaz

(kmen strunatci, třída plazi, řád šupinatí)

Je známo, že plazi nepatří právě mezi nejrychlejší zvířata. Skutečným sprinterem mezi nimi je však bičochvost. Při útěku dokáže dosáhnout rychlosti až 29 km/hod. To činí z bičochvostů nejrychlejší plazy na světě. Umí dokonce běžet na dvou nohách s nadzvihnutou přední částí těla. Nejznámějším druhem je bičochvost šestipruhý. Jeho životním prostředím jsou prérie, stepi a polopouště Severní Ameriky.