Jan Pokorný: Povodně a sucha - následek lidské činnosti

rubrika: 3.7 Pel-mel


Síla a rozsah záplav nás šokovaly. Klademe si otázku, zda jsme způsobili záplavy my lidé svojí neuváženou činností nebo zda jsou silné srážky a povodně nezávislé na činnosti člověka. V následujícím článku doc. Jan Pokorný shrnuje některá fakta dokazující, že naše civilizace globálně mění tok energie a vody v krajině. Pochopení základních ekologických principů přitom není obtížné. Známá fakta vyznívají často spíše jako banality, přesto je při svém počínání ignorujeme.

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. dlouhodobě působí v oblasti ochrany životního prostředí, má bohaté zkušenosti ze spolupráce se zahraničními a tuzemskými výzkumnými subjekty. Publikoval na 250 původních vědeckých prací. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK, ČZU Praha a na Univerzitě v Turku (Finsko).  V posledních letech se odborně věnuje výzkumu efektu hospodářských zásahů v krajině na vodní oběh, distribuci teplot a tím na místní a globální klima.

 

Axina


Záplavy se u nás objevují až v raném středověku

 

Studia sedimentů ledovcových jezer severní Evropy a studia usazenin niv evropských řek ukazují jasně, že po době ledové (to jest v posledních patnácti tisíciletích) se rozsáhlé záplavy objevují až v raném středověku. Příčinou záplav je odlesnění, zejména odlesnění horských oblastí. Před tisíci roky bylo území naší republiky pokryto z 90 % přirozenými lesními porosty. Dnes zaujímají lesy něco přes 30 % plochy. Dnešní les se však svým složením podstatně liší od toho před tisíci roky. Je to většinou stejnověká téměř čistá monokultura jedné dřeviny, která mnohem hůře zadržuje vodu, navíc se půda degraduje kyselým spadem.

 

Původní říční niva byla členitá a rozmanitá, po době ledové (před asi 14 tisíci roky) porostlá převážně vrbinami, olšinami a později doubravami. Místy, zejména v chladných oblastech se vytvořila velká rašeliniště, jejichž hydrologický regulační význam je také nesporný, zvláště na prameništích. Až zhruba od 12. století našeho letopočtu v souvislosti s kolonizací vnitrozemí a pohraničních oblastí se niva zaplavovala a zanášela naplavenou hlínou. Postupně se prohlubovala i říční koryta. Odtok vody z povodí se stával nepravidelným, závislým na dešťových srážkách.

 

V zamokřených nivách větších řek zarostlých mokřadní vegetací se vytvářela kvalitní půda bohatá na organické látky. Odumřelé rostliny a další organické látky se totiž v trvale zamokřené půdě jen velmi pomalu rozkládají a díky hromadění kvalitního humusu jsou půdy v záplavových oblastech větších řek tak úrodné. Člověk zkracoval a prohluboval dolní toky řek, aby získal úrodná pole, zabránil záplavám a ochránil plodiny před zatopením. Za důsledek takto zrychleného odtoku vody z našeho území, závislého na dešťových srážkách, byl považován i katastrofický rozsah letního sucha v roce 1947.

 

Scelování pozemků a velkoplošné odvodnění

 

Po druhé světové válce a zejména potom v 70. a 80. letech prosadila “strana a vláda” za podpory zemědělských “odborníků” velkoplošné a v evropském měřítku neobyčejně rozsáhlé odvodnění krajiny. Vysoušely se i mokřady s nenahraditelnou vodohospodářskou funkcí, byly pokládány za škodlivé, v lepším případě za zbytečné. Běžný je pokles hladiny půdní vody o několik metrů. Odvodnění půdního profilu vyvolalo rozklad organických látek v půdě, jejich oxidaci. Zvýšené koncentrace dusičnanů v povrchových vodách nejsou působeny ani tak přímo hnojivy, jako rychlým rozkladem organických zásob v půdě. Podstatně se ale změnilo rozmístění zemědělských ploch v povodích i kvalita půdy, ubylo mezí, přirozených předělů, niv malých řek a potoků. Výsledkem je rychlý odtok vody a rychlá mineralizace nivních půd spojená s odnosem živin, uvolňováním oxidu uhličitého a zhoršením kvality vody (eutrofizace).

 

Negativní následky těchto zásahů pro disipaci (rozptylování) sluneční energie, cyklus vody, kvalitu vody a udržení úrodnosti půd nebyly ještě zhodnoceny. Odvodněním polí, luk a lesů se zrychlil rozklad organických látek v půdě a tím se snížila schopnost půdy vázat vodu. Protože jde o velké plochy, už snížení této schopnosti jen o několik procent znamená větší úbytek zásob vody, než je objem zadržený přehradami. Uvolňované organické látky snižují kvalitu odtékající vody, voda půdním profilem rychle protéká. Při dešti voda rychle stéká z každého čtverečného metru odvodněné a těžkými stroji upěchované půdy do drenáží (polní kultury samy vodu nedrží), napřímenými struhami s hladkým dnem odtéká voda rychle do údolí velkých řek, vytváří se povodňová vlna. Člověk otevřel cyklus vody - ta odtéká rychle do velkých řek a moří a vrací se zpět až v podobě frontálních srážek. Voda v krajině neobíhá v koloběhu výparu a místních srážek, ubylo i mlh. Období mezi velkými srážkami jsou suchá, extrémně vysoké teploty a malá vlhkost poškozují trvalou vegetaci, snižuje se odolnost stromů vůči chorobám. Takzvaný malý koloběh vody v krajině totiž utváří místní klima, tlumí rozdíly teplot. Velkoplošným odvodněním navozujeme stepní klima. “Na suchou půdu neprší”, zní známý lidový slogan.

 

Důvody záplav lze tedy heslovitě shrnout: nízká sorpční schopnost půdy následkem rozkladu organických látek, utužení půdy, likvidace trvalých porostů lesních i drnových s vysokou kapacitou vázat vodu, zahloubení i malých toků a tím snížená retence horních částí povodí, likvidace malých záplavových území v horních částech povodí. Není tedy rozumné zrychlovat odtok vody z krajiny zahlubováním koryt řek a potoků. Posíláme povodeň dolů, zabraňujeme výparu, snášíme do moří cenné látky, zrychlujeme mineralizaci půdy.

 

Makroekonomika přírody, toky energie kolem nás

 

Odvodnění velkých ploch má negativní vliv na místní klima - sluneční energie se neváže při výparu vody do skupenského tepla vodní páry, ale jen krajinu ohřívá. Ohřátí jednoho čtverečního kilometru odvodněné krajiny za jediný slunný den je tak velké, jako by se tam spálilo tisíc tun uhlí. Je-li v půdě a v porostech dostatek vody, potom se převážná část slunečního záření spotřebovává na výpar, váže se do vodní páry (přibližně 0.7 kWh na jeden litr odpařené vody). S vodní párou se sluneční energie vázaná ve skupenském teple roznáší a při kondenzaci na vodu se opět uvolňuje zpět, a tak se ohřívají místa studenější. Místní srážky a ranní mlhy jsou právě projevem krátkého cyklu vody nad krajinou. Pokud dopadá sluneční záření na suchý povrch, krajina se rozpálí a vznikající teplotní rozdíly se vyrovnávají silným větrem a frontálním prouděním. Vysušením krajiny jsme zrušili krátký cyklus vody a znemožnili utváření mírného místního klimatu.

 

Odstranili jsme trvalou lesní, mokřadní a luční vegetaci s bohatou půdou, s uzavřenými cykly látek. Pokud porosty dobře zásobené vodou vypaří za den v létě 5 litrů vody na 1 m2, potom chladicí (klimatizační) výkon několika desítek km2 takových porostů je srovnatelný s instalovaným výkonem všech elektráren v ČR. Odvodněním krajiny a odstraněním trvalé vegetace nasycené vodou tedy znemožňujeme místní, měkké vyrovnávání teplot, působíme nesmírné změny v toku energie a tedy i pohybu vodních par a srážek v krajině. Obnovme místní koloběh vody. Je potřeba si uvědomit, jak by se krajina vyvíjela bez člověka, a respektovat zásady tohoto vývoje. Budeme-li respektovat makroekonomiku prostředí, zajistíme dlouhodobé fungování naší civilizace.

 

Odvodněná krajina stárne a vyčerpává se

 

Rychlý rozklad organických látek v odvodněné půdě je spojen s uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry a tedy zesilováním skleníkového efektu. Je to významný zdroj, jen třikrát menší než představuje užívání fosilních paliv. Rozkladem organických látek se do půdního roztoku uvolňují živiny, v přehřáté půdě se uvolňují alkalické kovy (draslík, vápník, hořčík), vyplachují se při deštích a voda je potom s sebou odnáší do moří. Tyto látky spolu s dusíkem a fosforem zhoršují kvalitu povrchových vod - voda je příliš úživná, masově se v ní rozrůstají řasy a sinice, potýkáme se potom se zhoršenou kvalitou vody v nádržích určených pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Podstatné je, že z našich polí odchází řekami do moří za rok z jednoho hektaru 1 000 až 1 500 kg rozpuštěných látek, půda se tak vyčerpává, okyseluje se, snižuje se její úrodnost, uvolňují se potom toxické látky, těžké kovy, uvolňuje se hliník, vegetace strádá. Kompenzovat dlouhodobě tyto ztráty hnojením nelze. Krajina stárne, vyčerpává se. Okyselování zmíněnými ztrátami je několikanásobně vyšší nežli to, které je působené kyselým deštěm a sklizní biomasy.

 

Zabránit těmto ztrátám lze opět jen obnovou krátkého cyklu vody, je potřeba vodě do cesty postavit rostliny. Voda odtékající z pralesa je čistá a odtéká rovnoměrně, její chemické složení se blíží vodě destilované. Z polí odchází však s vodou mnohonásobně více rozpuštěných látek, k odvodnění přispívají i města a ke ztrátám látek přispívá i přímé napojení čistíren odpadních vod na řeky. Každý den opouští Labem naši republiku několik tisíc tun vzácných rozpuštěných látek.

 

Vize do budoucna

 

V celoevropském měřítku vytváříme step až poušť. Nástup pouštního klimatu je patrný zejména ve Středomoří. Naše hlavní zemědělské plodiny, obilniny, jsou bohužel stepními travami, nesnášejí dlouhodobější zamokření. Naše krajina ale nemůže fungovat, bude-li tvořena jen městy, komunikacemi, odvodněnými poli a produkčními monokulturními jehličnatými lesy. Budeme vystaveni suchu nebo záplavám. Ekonomické škody působené počasím nebude možné vyrovnat. Nezměníme-li svoje chování v krajině, budou nás provázet extrémy počasí stále více.

 

Shrňme prevenci záplav: na kopce patří účelový přirozený vlhký les, již v horních částech povodí by měla voda mít možnost se rozlít, sorpční kapacita každého čtverečního metru půdy roste s obsahem organické hmoty. Tím i připravíme půdu pro budoucnost. V dolních částech povodí je třeba mít k dispozici záplavové oblasti typu lužního lesa. Ty zadrží vodu, živiny, vytvářejí velké množství biomasy, kterou můžeme později využít, upravují klima, zajišťují místní koloběh vody. Voda se z nich odpaří a srazí se v lesích na kopcích.

 

Měli bychom začít s velkoplošným projektem obnovy krajiny, v němž by hospodáři, lesníci a zemědělci byli odměňováni podle kvality vody, která odchází z jejich území. Není to dost jednoduché kritérium?

 

Zdroj: doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., Povodně a sucha - následek lidské činnosti


komentářů: 23         



Komentáře (23)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
24
Axina 08.06.2013, 20:31:42
O světelných rocích a miliardách let se může v souvislosti s analýzou příčin zbytečně ničivého dopadu přirozených lokálních povodní zmiňovat skutečně jen blbec.

23
h (neregistrovaný) 08.06.2013, 18:09:19
Tak ještě jeden příspěvek a názor:
Klima z principu věci nemůže mít poruchy, klima je prostě to, co Gaia tvoří, co dýchá, co vydechuje a vdechuje. Někdy má horečku, někdy je jí zima. Obojí ale je zcela správně a plně funkční. Je to dokonce to jediné správné, s tím nelze nic dělat. Jen to respektovat.
Takže IMHO lidé vůbec nic špatného nedělají, dělat nemohou, antropogenní záležitosti mají jen omezený význam, v podstatě jen vteřiny a milimetry oproti rokům a kilometrům ... o světelných rocích (pro blce: o vzdálenostech) a miliardách let (pro blbce: zmíněn všeobecný konsensus o fikci času) už vůbec nemá cenu mluvit a nějak vážněji se tím zabývat a snažit se to organisovat či ovlivňovat ...

22
Lucifer (neregistrovaný) * 06.06.2013, 20:10:32
Tak to je přesné, St.Kocoure, ten Indián udeřil hřebíček přímo na hlavičku.

21 Již staří Indiáni...
St.Kocour (neregistrovaný) 06.06.2013, 20:02:13
Ještě pár slov k tématu od "Jihoamerického Indiána": http://zpravy.tiscali.cz/jsme-hamouni-musime-padnout-na-drzku-rika-k-ceskym-povodnim-syn-amazonie-214251?utm_source=tiscali&utm_medium=email&utm_campaign=newest
Dneska bez smajlíku. "Bo co s tym..."

20
Lucifer (neregistrovaný) * 06.06.2013, 16:35:42
Lidovky.cz: Mluví se o tom, že velké povodně se budou opakovat čím dál tím častěji...
Zkušenosti s povodněmi nám ukazují jednu věc: stoletá, pětisetletá a další typy povodní nejsou dané přírodním zákonem, ale jsou pouze statistickým údajem, který vychází z pozorování. To, že se teď povodně opakují často, je ukázkou toho, že je konečně musíme přehodnotit, protože to, co jsem nazývali dvacetiletou, stoletou povodní, bude teď přicházet častěji.

Lidovky.cz: Lze říct, čím je to způsobeno?
Je evidentní, že to souvisí s poruchami klimatu. To se už dnes zdá být průkazné. Stejně je evidentní, že to souvisí s naší špatnou péčí o krajinu, to znamená snižování retenční schopnosti (schopnost zadržovat vodu – pozn. red.) či tvoření mozaikové krajiny.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/prehrady-nejsou-reseni-lide-se-musi-prestehovat-vyzyva-ekolog-pv0-/veda.aspx?c=A130605_171937_ln_veda_mc#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=kolotoc

19
Lucifer (neregistrovaný) * 06.06.2013, 15:05:26
h, ano, naší pradědečkové do jisté míry kotlinu odlesnili, mnohem hůře to provedli některé starověké národy kupříkladu ve středomoří. Je také pravda, že zalesnění kotliny se v posledních desetiletích zlepšilo. Problém je především ve stavu půdy jak zalesněných tak hlavně nezalesněných ploch včetně vodních toků. A tam jsme na tom podstatně hůře. Konečně obojí je uvedeno v tomto článku od Jana Pokorného, a ten žádné fantasmagorie IMHO neobsahuje. O stoleté vodě se dříve mluvilo proto, že nastávala zhruba jednou za sto let. Teď už nastává zhruba jednou za deset let a vypadá to, že by se ten interval mohl ještě zkrátit až na jednoroční pauzu.

18
h (neregistrovaný) 06.06.2013, 14:49:07
k fantasmagoriím ohledně odlesnění či zalesnění dodávám to, že kotlinu odlesnili naši pradědečkové ... prohnali smíšené lesy, většinou listnáče, komíny továren (nutná industrialisace) a skláren (byznys, zbytné věci).... a trávu, která místo lesů rostla, prohnali žaludky krav a koní ... ty první jim dali mléko a maso, ti druzí za ně dřeli ...
technický pokrok způsobil neskutečné zalesnění a všeobecné ozelenění krajiny, pánbůh za to zaplať ... naši pradědečkové byli obecně povodněni sužováni mnohem více než my, sami si to zavinili ... dnes si tady někdo bude sypat popel na hlavu a obtěžovat ostatní výmysly ... je potřebí přemýšlet a znát historii a mít nadhled ... tyto povodně nezavinil člověk, je to normální přírodní jev ... a před sto lety by to bylo MNOHEM horší!!

17 Marnost...
St.Kocour (neregistrovaný) 06.06.2013, 10:00:34
Jedna sousedka redukci nedělá. Ale hlavně to nezředí stupiditu v Kotlince.
Plačící
Nevhodná otázka: Jakou má retenční schopnost čínský fotopanel a písek s nepatrnou travičkou, rostoucí v jeho stínu? (Tráva by se musela sekat, víme?) Není letošní počasí varováním pro solární barony? Ať s těmi silicon-fields jdou třeba do... ...Afriky?
Příští rok si možná vezme na paškál řepku olejku. Co takhle vyšlechtěný řepkožrout žlutavý? DDT-fest?
Mrkající

16 Hustota obyvatelstva
Stella (neregistrovaný) 06.06.2013, 09:23:16
Redukce je tady - tygří komár. Sousedka na jeho bodnutí umřela.

15
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 23:26:53
Není třeba tomu až tak rozumět. Je třeba snížit hustotu a stupiditu obyvatelstva a zvýšit hustotu přírody dle jejího vlastního uvážení. S vyplazeným jazykem

14 Já tomu zas tak moc nerozumím
St.Kocour (neregistrovaný) 05.06.2013, 23:02:29
...ale když zalesníme naši Kotlinku, už nezbude místo pro lidi. Ani pro místní, natož pro ty, kteří bohužel asi přijdou. Města, silnice, intenzívní zemědělství, továrny (na cokoliv).
Takže se řítíme do klimatických průšvihů* a není cesty zpět.

Leda: Snížit hustotu obyvatelstva. Po dobrém to nepůjde - takže zbývá katastrofa +/- kosmického rozsahu (český "tungzský" meteorit?) nebo epidemie něčeho jako ebola - nebo válka.
Račte si vybrat... Mrkající

*/ je obrovský rozdíl bydlet ve městě samém nebo o 1 400 metrů dál na sídlišti mezi loučkami a stromy. Ten rozdíl je asi 5°C v horkém létě. (Ověřeno na vlastní kůži - potní žlázy.) Úžasný

13
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 17:38:31
Povodňová parodie na jednu Seifertovu báseň

Uprostřed města dlouhá řeka teče,
sedmnáct mostů ji spíná,
po nábřeží chodí tisíc povodňových hlídek
a každá je jiná.

Od jezu k jezu jdeš smočit si ruce
ve valící se voděnce veliké a hřejné,
po nábřeží chodí tisíc povodňových hlídek
a všecky jsou stejné.

Úžasný

12
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 17:32:36
rezy, vím, jak jsi to myslel, reagoval jsem hlavně na první větu z komentáře číslo [5]. S Pokorného článkem prakticky do puntíku souhlasím.

11
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 17:29:00
Povodňová parodie na jednu Seifertovu báseň

Uprostřed města dlouhá řeka teče,
sedmnáct mostů ji spíná,
po nábřeží chodí tisíc povodňových hlídek
a každá je jiná.

Od jezu k jezu jdeš smočit si ruce
Ve valící se voděnce veliké a hřejné,
po nábřeží chodí tisíc povodňových hlídek
a všecky jsou stejné.

Úžasný

10
rezy (neregistrovaný) 05.06.2013, 17:14:45
Lucifere, tím příspěvkem jsem chtěl naznačit, jaké časové horizonty to řešení má. Ten vrch kopce se osázel, zalesnil před 80lety, dneska je tam už fungující listnatý les. Kdo dnes bude řešit situaci za 80 let?? Nikdo. Pravdou je, to co naznačuje pan Pokorný, že pokud se nechá přirodě volná ruka, pak se dílo samo od sebe podaří. Stačí to sekání trávy nepodporovat, pokud nebude podporovaná a je rovněž kontrolovaná každoroční sklizen trávy, tak to tam samo od sebe zaroste, konec konců, les se pomalu plíží sám. Kraje zarůstají, les se šíří. A Ministestva s tím nic dělat nebudou, uvažují v horizontu 4 let alias volebního období, nechtí mít nespokojené zemědělce v ulicích, takže se plošně dotuje a je klid.

9
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 16:08:48
rezy, myslel jsem to tak nějak obecně, tvůj konkrétní příklad do toho jistě pasuje. Máme tady Ministerstvo životního prostředí, do kterého jsou jistě dost nemalé peníze z našich daní. Vypadá to, že způsob, jakým jsou vynaloženy, nemá na životní prostředí nějak výrazně kladný vliv, tedy přinejmenším v případě povodňových kalamit. Nemusíme však z toho mít až takovou hrůzu, premiér totiž prohlásil, že „v rozpočtu jsou celkem vyhrazeny čtyři miliardy korun na odstranění následků, jež povodně napáchaly v obcích a městech.“ Proč tedy předcházet požáru, když ho můžeme hasit.

8
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 15:54:16
rezy, myslel jsem to tak nějak obecně, tvůj konkrétní příklad do toho jistě pasuje. Máme tady Ministerstvo životního prostředí, do kterého jsou jistě dost nemalé peníze z našich daní. Vypadá to, že způsob, jakým jsou vynaloženy, nemá na životní prostředí nějak výrazně kladný vliv, tedy přinejmenším v případě povodňových kalamit. Nemusíme však z toho mít až takovou hrůzu, premiér totiž prohlásil, že „v rozpočtu jsou celkem vyhrazeny čtyři miliardy korun na odstranění následků, jež povodně napáchaly v obcích a městech.“ Proč tedy předcházet požáru, když můžeme hasit?

7
h (neregistrovaný) 05.06.2013, 15:02:40
Na Zálezlice naše obec dělala před 11 lety sbírku a starosta to tam osobně odvezl. Můžeme to udělat klíďo znovu. A zase to budou vyhozené peníze. Psychologicky je to zcela v pořádku, lidi mají držet při sobě. Čistě technicky je to nanic.

6
rezy (neregistrovaný) 05.06.2013, 09:58:14
řešení je tu jednoduché, na tyhle plochy nevyplácet zvýšené dotace na louky, ale naopak vůbec žádné, peníze které by se tím ušetřly event. použít na dotaci zalesnění (když už ty dotace musí být a nejde to bez nich) Plačící Ono totiž když každý rok vyplatíte částku za louku (na které vyroste jen pár chlupů a nic z toho není)a vynásobíte to dvaceti lety, tak na té dotaci zalesnění ušetříte.

5
rezy (neregistrovaný) 05.06.2013, 09:52:11
Lucifere, nevím jak to myslíš s těmi odkloněnými penězi ale věc se má asi takto - uvedu příklad který mám před nosem.
Kopec o kterém budu mluvit má výměru cca 80ha. Před zhruba 80lety byl zalesněn jeho, tehdy holý vrchol, ve střední části jsou louky a na upatí jsou celkem slušná na naše podmínky urodná pole. Ta střední část je dost bídná, když je sucho, tak tam nevyroste ani ta tráva. Normální by bylo tu středdní část rovněž zalesnit. Skutečný ekonomický efekt má velmi malý. Za socialismu se nezalesnil, a dneska se nezalesní zcela určitě. Proč? protože to nese dotační peníze. Tyhle vršky byly a jsou zařazeny do dotačních programů a tudíž majitelé či nájemci nemají vůbec žádnou motivaci na tom něco měnit. Stejně podobně jsou na tom horské louky všade po Cechách. Namítneš, že na zalesnění je rovněž možno dostat dotaci, ta je ale jednorázová a vztahuje se jen na to samotné zalesnění zatímco dotace na louky jsou jisté každý rok v částkách okolo 6 tisíc za hektar a na blbce nenarazíš. Ted při těch deštích ty srážky šly z těch luk do polí, těmi proběhly a nabraly hlínu která skončila v zabahněném rybniku. Dobře že máme alespon ten rybník, jináč by ta hlína odešla dopryč.

4
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 01:26:48
Protože odborníkům nenaslouchá nikdo, kdo raději naslouchá odkloněným prachům, a ten nikdo o tom všem rozhoduje... do své kapsy...

Asi bych se tomu měl více podobněji vyjádřit, protože mě to velice až zlovolně zaujalo, ale z dnešní jízdy tramvajemi a suchým, prý však zavodněným metrem jsem už docela umolousaný. Takže končím s hymnou v ústech

http://www.youtube.com/watch?v=DB7fnZ-AQNE


Axina
2
Axina 05.06.2013, 01:18:03
Zbývá dodat, že doc. Pokorný publikoval svůj článek "Povodně a sucha - následek lidské činnosti" již v roce 1998! Proč není vůle řídit se doporučením odborníků?
Připomnělo mi to situaci v Zálezlicích, obci na soutoku Labe s Vltavou. Byla krutě zdevastována povodněmi v roce 2002. 10 let se řešila stavba protipovodňové hráze, která by obec v budoucnu ochránila. Stavět ji začali v říjnu 2012. Nedostavěli. Nová povodeň přišla dřív...

1
Lucifer (neregistrovaný) * 05.06.2013, 00:15:45
Mimo zavodněnou mísu, leč tohle mi právě brnklo do mokrého nosu z mého zavodněného jukeboxu

http://www.youtube.com/watch?v=KYQ7jtFAvBI

Nevinný

«     1     »