Axina

ANAKONDA – nejtěžší had
(kmen strunatci, třída plazi, řád šupinatí)

Největší anakondy dosahují délky až 9 m a hmotnosti hodně přes 100 kg. Tento had – škrtič žije v deštných pralesech Jižní Ameriky. Ve vodě se pohybuje rychle, na souši relativně pomalu. Nejedná se o jedovatého hada. Svoji kořist, mezi kterou patří malí savci, ptáci nebo dokonce kajmani, ovine svým tělem a umačká ji k smrti.

PIRAŇA - mimořádně ostré zuby
(kmen strunatci, třída paprskoploutví, řád trnobřiší)

Pirani jsou sladkovodní ryby, které žijí v tekoucích vodách Jižní Ameriky, například v Amazonce. Dosahují délky 15 až 40 cm. Mají silné čelisti se špičatými zuby, které jsou ostré jako meče. S jejich pomocí loví především ryby a různé korýše. Kolují o nich hrůzostrašné historky, ale nebezpečí pro člověka představují zřídkakdy. V amazonské oblasti je známo dokonce 30 vegetariánských druhů piraň, které se na rozdíl od svých dravých masožravých příbuzných živí výhradně listy.

VŘEŠŤAN - nejhlasitější suchozemský živočich
(kmen strunatci, třída savci, řád primáti)

Tyto opice mají skutečně nesmírně výkonné hlasové ústrojí. Jejich křik, který zní jako směs oslího hýkání a psího štěkotu, se v jejich okolí rozléhá obvykle každé ráno. Označují si tak svůj revír. Tento zvuk je  - podle povětrnostních podmínek - slyšet až do vzdálenosti 5 km. Jeho hlasitost dosahuje 65 až 100 db. Pro porovnání: Rachotící sekačka na trávu má hlasitost pouhých 75 db.

MRAVENEČNÍK - savec s nejdelším jazykem
(kmen strunatci, třída savci, řád chudozubí)

Mravenečník velký se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe. Má nejdelší jazyk ze všech savců. Jazyk je tenký (10 - 15 mm), ale na délku může dosáhnout až 1 metr. Tento červovitě tvarovaný a pohyblivý nástroj používá mravenečník k lovu kořisti. Svůj jazyk dokáže vysunout do vzdálenosti 55 cm až 160krát za minutu. Na lepkavých slinách zůstávají chycení mravenci a termiti, které mravenečník z jazyka při jeho vtahování do tlamy setře a následně spolkne. Denně tak uloví 35 až 40 tisíc jedinců hmyzu.

KAPYBARA - největší hlodavec
(kmen strunatci, třída savci, řád hlodavci)

Kapybara znamená v řeči indiánského kmene Guaraní "pán trávy". Kapybary jsou největšími hlodavci na světě. Dosahují délky až 130 cm, výšky až 60 cm a váhy až 60 kg. Samičky dorůstají větší velikosti, než samci. Kapybary žijí v blízkosti vodních ploch, a to obvykle v rodinných společenstvích nebo v menších stádech. Díky plovacím blánám mezi prsty na nohou jsou vynikajícími plavci. Dovedou se i dobře potápět, pod vodou vydrží až 5 minut.

JAGUÁR - největší kočkovitá šelma Jižní Ameriky
(kmen strunatci, třída savci, řád šelmy)

Tělo jaguára může na délku měřit až 190 cm. Samotný ocas jaguára měří mezi 45 a 80 cm. Silnější samci mohou dosahovat hmotnosti až 110 kg. S těmito vlastnostmi jsou jaguáři po tygrech a lvech třetí největší kočkovitou šelmou světa. Žijí především v oblastech mokřadů nebo v blízkosti vody. Jakousi hříčkou přírody jsou černí jaguáři, nazývají se panteři.

LENOCHOD - nejpomalejší savec
(kmen strunatci, třída savci, řád chudozubí)

Domovinou lenochodů jsou deštné pralesy. Téměř celý život stráví lenochod hlavou dolů, zavěšený na větvi. Přitom se sotva pohybuje. Je znám jako nejpomalejší savec. Na stromech urazí za hodinu maximálně 300 metrů. Na zemi, kde se pohybuje plazením vleže na břiše, zvládne za hodinu nejvýše 120 metrů. Jen k samotnému předsunutí jedné nohy před druhou potřebuje minutu a půl! Pozvolné pohyby mají své výhody: Lenochod ušetří spoustu energie a navíc ho jeho přirození nepřátelé snadno přehlédnou.

NETOPÝR - savec s relativně nejdelším jazykem
(kmen strunatci, třída savci, řád letouni) 

Zvířat s dlouhým jazykem je mnoho, ale tento netopýr má v poměru k velikosti těla nejdelší jazyk mezi savci. Netopýr druhu Anoura fistulata obývá mlžné lesy Ekvádoru. Jeho tělo dorůstá pouhých 5 cm, avšak jeho jazyk měří až 8.5 cm! Aby měl jazyk v těle netopýra dostatek místa, má tento tvor speciální jazykovou trubici, která dosahuje až do hrudního koše.

Když si člověk prohlíží pralesničku, žábu velkou pouze 35 až 38 mm, sotva by věřil, že by mohla zabít až 20.000 myší nebo 10 lidí. Ale může. Její kůže vylučuje jed, který ochromuje svaly a dýchací ústrojí každého, kdo se jej dotkne. Pralesnička je také nazývána šípovou žábou. Jméno dostala proto, že jihoameričtí indiáni z její kůže získávají jed, kterým napouštějí své šípy. Pralesničky jsou aktivní během dne. Živí se mravenci, termity a stonožkami.