Říše zvířat 3 – Jižní Amerika (1/2)

rubrika: 2.2 Říše zvířat


Jižní Amerika je čtvrtým největším světadílem na zeměkouli. Zaujímá plochu 17,84 milionů kilometrů čtverečních. Vyskytují se na něm pouště, tropické deštné pralesy i chladné horské oblasti. Na západě leží Andy, nejdelší horský hřeben světa, na východě rozsáhlé horské lesy a na severu nížiny s mocnými toky Amazonky. V takových extrémních klimatických podmínkách žije množství neobyčejných zvířat.

 

Axina


Zóna vlhkých tropických lesů zabírá značně rozsáhlé území na severu Jižní Ameriky. Ze savců zde žijí jeleni, tapíři, pekari, jaguáři, pumy, oceloti, různé druhy koček a lišek, ploskonosé opice, dikobrazi, aguti, pásovci, mravenečníci, lenochodi a vydry. Velmi bohaté zastoupení mají vodní živočichové - krokodýli, želvy, ještěři, anakondy, električtí úhoři a dravé pirani. Žije zde téměř 600 druhů plazů. Velmi bohatě jsou zastoupeni bezobratlí - hmyz a pavouci.

 

Západní část kontinentu je tvořena zónou vysokých pohoří a hřbetů And. Typickými savci této oblasti jsou lamy, vikuni a činčily. Z ptáků zde žijí kondoři a kolibříci. Plazi jsou zastoupeni málo.

 

V zóně savan a pouštních plošin Jižní Ameriky žijí ze savců lamy, stepní jeleni, jaguáři, pumy, stepní kočky a  bobři, pásovci a mravenečníci. Z ptáků je významným představitelem nandu. Žije zde velké množství ještěrek.

 

Na nevelkém území vlhkých lesů jižního Chile a Ohňové země jsou savci druhově nepočetní. Žijí zde jeleni, divocí psi, vydry, pumy a netopýři. Ptáci jsou rovněž druhově málo početní - supi, kondoři, papoušci, kolibříci. Výjimkou je mnoho druhů mořských ptáků včetně tučňáků, kteří hnízdí na skalách při pobřeží Tichého oceánu.

 

ANAKONDA – nejtěžší had
(kmen strunatci, třída plazi, řád šupinatí)

Největší anakondy dosahují délky až 9 m a hmotnosti hodně přes 100 kg. Tento had – škrtič žije v deštných pralesech Jižní Ameriky. Ve vodě se pohybuje rychle, na souši relativně pomalu. Nejedná se o jedovatého hada. Svoji kořist, mezi kterou patří malí savci, ptáci nebo dokonce kajmani, ovine svým tělem a umačká ji k smrti.

PIRAŇA - mimořádně ostré zuby
(kmen strunatci, třída paprskoploutví, řád trnobřiší)

Pirani jsou sladkovodní ryby, které žijí v tekoucích vodách Jižní Ameriky, například v Amazonce. Dosahují délky 15 až 40 cm. Mají silné čelisti se špičatými zuby, které jsou ostré jako meče. S jejich pomocí loví především ryby a různé korýše. Kolují o nich hrůzostrašné historky, ale nebezpečí pro člověka představují zřídkakdy. V amazonské oblasti je známo dokonce 30 vegetariánských druhů piraň, které se na rozdíl od svých dravých masožravých příbuzných živí výhradně listy.

 

VŘEŠŤAN - nejhlasitější suchozemský živočich
(kmen strunatci, třída savci, řád primáti)

Tyto opice mají skutečně nesmírně výkonné hlasové ústrojí. Jejich křik, který zní jako směs oslího hýkání a psího štěkotu, se v jejich okolí rozléhá obvykle každé ráno. Označují si tak svůj revír. Tento zvuk je  - podle povětrnostních podmínek - slyšet až do vzdálenosti 5 km. Jeho hlasitost dosahuje 65 až 100 db. Pro porovnání: Rachotící sekačka na trávu má hlasitost pouhých 75 db.

MRAVENEČNÍK - savec s nejdelším jazykem
(kmen strunatci, třída savci, řád chudozubí)

Mravenečník velký se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe. Má nejdelší jazyk ze všech savců. Jazyk je tenký (10 - 15 mm), ale na délku může dosáhnout až 1 metr. Tento červovitě tvarovaný a pohyblivý nástroj používá mravenečník k lovu kořisti. Svůj jazyk dokáže vysunout do vzdálenosti 55 cm až 160krát za minutu. Na lepkavých slinách zůstávají chycení mravenci a termiti, které mravenečník z jazyka při jeho vtahování do tlamy setře a následně spolkne. Denně tak uloví 35 až 40 tisíc jedinců hmyzu.

KAPYBARA - největší hlodavec
(kmen strunatci, třída savci, řád hlodavci)

Kapybara znamená v řeči indiánského kmene Guaraní "pán trávy". Kapybary jsou největšími hlodavci na světě. Dosahují délky až 130 cm, výšky až 60 cm a váhy až 60 kg. Samičky dorůstají větší velikosti, než samci. Kapybary žijí v blízkosti vodních ploch, a to obvykle v rodinných společenstvích nebo v menších stádech. Díky plovacím blánám mezi prsty na nohou jsou vynikajícími plavci. Dovedou se i dobře potápět, pod vodou vydrží až 5 minut.

JAGUÁR - největší kočkovitá šelma Jižní Ameriky
(kmen strunatci, třída savci, řád šelmy)

Tělo jaguára může na délku měřit až 190 cm. Samotný ocas jaguára měří mezi 45 a 80 cm. Silnější samci mohou dosahovat hmotnosti až 110 kg. S těmito vlastnostmi jsou jaguáři po tygrech a lvech třetí největší kočkovitou šelmou světa. Žijí především v oblastech mokřadů nebo v blízkosti vody. Jakousi hříčkou přírody jsou černí jaguáři, nazývají se panteři.

LENOCHOD - nejpomalejší savec
(kmen strunatci, třída savci, řád chudozubí)

Domovinou lenochodů jsou deštné pralesy. Téměř celý život stráví lenochod hlavou dolů, zavěšený na větvi. Přitom se sotva pohybuje. Je znám jako nejpomalejší savec. Na stromech urazí za hodinu maximálně 300 metrů. Na zemi, kde se pohybuje plazením vleže na břiše, zvládne za hodinu nejvýše 120 metrů. Jen k samotnému předsunutí jedné nohy před druhou potřebuje minutu a půl! Pozvolné pohyby mají své výhody: Lenochod ušetří spoustu energie a navíc ho jeho přirození nepřátelé snadno přehlédnou.

 

NETOPÝR - savec s relativně nejdelším jazykem
(kmen strunatci, třída savci, řád letouni)
 

Zvířat s dlouhým jazykem je mnoho, ale tento netopýr má v poměru k velikosti těla nejdelší jazyk mezi savci. Netopýr druhu Anoura fistulata obývá mlžné lesy Ekvádoru. Jeho tělo dorůstá pouhých 5 cm, avšak jeho jazyk měří až 8.5 cm! Aby měl jazyk v těle netopýra dostatek místa, má tento tvor speciální jazykovou trubici, která dosahuje až do hrudního koše.

PRALESNIČKA  - nejjedovatější obojživelník
(kmen strunatci, třída
obojživelníci, řád žáby) 

Když si člověk prohlíží pralesničku, žábu velkou pouze 35 až 38 mm, sotva by věřil, že by mohla zabít až 20.000 myší nebo 10 lidí. Ale může. Její kůže vylučuje jed, který ochromuje svaly a dýchací ústrojí každého, kdo se jej dotkne. Pralesnička je také nazývána šípovou žábou. Jméno dostala proto, že jihoameričtí indiáni z její kůže získávají jed, kterým napouštějí své šípy. Pralesničky jsou aktivní během dne. Živí se mravenci, termity a stonožkami.

 

Zdroj: Comma Merchandise GmbH, Rekordy z říše zvířat


komentářů: 22         



Komentáře (22)


Vložení nového komentáře
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Komentář 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
23
Axina 26.11.2015, 19:28:48
[22] Díky za odkaz. Pěkné. Připomnělo mi to obrázek vývoje člověka z opice:
http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1099.jpg
i parodii na něj:
https://10000wala.files.wordpress.com/2011/06/10000wala_1.jpg
Usmívající se

yorika
22
yorika * 26.11.2015, 13:22:24
Milá Axino, tenhle můj příspěvek vůbec nepatří k tomuhle článku, je to jen malá zajímavost asi patřící do populárně-naučné rubriky, tak ji sem přihazuji. Na tomto odkazu:
http://video.idnes.cz/?c=A151119_213422_xman-styl_fro&idvideo=V151119_114432_xman_aki#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=kolotoc
je pěkné video s vizualizací vývoje lidského obličeje.

Axina
21
Axina * 19.12.2013, 07:31:04
Nejjedovatější pralesnička je skutečně pralesnička strašná:
http://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/1361-zaba-jedovaty-paradox.html

Není jednoduché říci, který had je největší. Nejdelší? Nejhmotnější?
Stejně tak není jednoduché říci, který živočich je nejjedovatější. S nejsilnějším jedem? S největším množstvím jedu? S jedem, proti němuž neexistuje protijed?
http://zoom.iprima.cz/clanky/top-10-nejjedovatejsi-zvirata-na-zemi

Axina
19
Axina 19.12.2013, 06:59:43
[17] Rekordy z říše zvířat jsou vztaženy k jednotlivým kontinentům, viz název článku a perex článku
http://www.axina.cz/axnew231/blog/popularne-naucny-koutek/51-rise-zvirat-1-severni-amerika-1-2.html
Krajta mřížkovaná je největší had světa co se týče délky. Žije v jihovýchodní Asii, v Indonésii a na Filipínách.
Anakonda velká je největší had světa co se týče hmotnosti. Žije v Brazílii, Kolumbii, Peru, Venezuele, Guyaně a na Trinidadu.

18
Grizzly56 (neregistrovaný) 19.12.2013, 03:02:30
Ještě k tomu pomalému pohybu lenochodovu - On prakticky celý život tráví ve větvích (kromě asi jednou za dva týdny,kdy se sleze "vyprázdnit") a většinou zavěšený hlavou dolů,takže v tomto případě je jeho pohyb co nejúspornější.Taky z těch listů příliš energie nezíská,takže mu nic jiného nezbývá,než jí šetřit.
Ještě malou perličku o lenochodovi - jeho pohyb je natolik pomalý,že se v jeho srsti stihnou usadit a zdárně růst řasy,které mu poskytují ochranné zelené zbarvení.Jo a srst roste opačným směrem,takže po ní lehce sjíždí od břicha k zádům voda při dešti a srst se tak nepromočí.

17
Grizzly56 (neregistrovaný) 19.12.2013, 02:50:18
Jestli můžu,tak bych některé informace poopravil - Anakonda není ani nejtěžší had,ale nedorůstá devíti metrů a není nejdelší.Oba rekordy drží Krajta mřížkovaná.Udává se, že dosahuje délky až přes 12 metrů, ovšem nejdelší změřený a zdokumentovaný jedinec (zabitý roku 1912 na ostrově Celebes) měl 9,76 m.A nejvyšší doložená hmotnost byla 300 kg
Žabička na obrázku není zrovna nejjedovatější pralesnička.Jedná se o Pralesničku mnohobarvou a ta za tou nejjedovatější docela zaostává.Ta opravdu nejjedovatější se jmenuje \"Pralesnička strašná\".Kromě toho,že je to nejjedovatější tvor na zemi (domorodci tvrdí,že zdravý dospělý chlap zasažený jedem,který \"Strašná\" vylučuje - batrachotoxin,stačí ujít 10 kroků a padne mrtev).
Vyskytují se 3 barevné variace :
Mátově zelená obývá kolumbijské území La Brea a je nejčastější formou chovanou v zajetí. Název \"mátově zelená\" je zavádějící, protože druhy bývají kovově či světle zelené nebo bílé. Samičky této formy jsou považovány za největší šípové žáby na Zemi.
Žlutá forma se stala důvodem pojmenování druhu v angličtině (golden poison dart frog). Jedinci mohou být barvy pastelově žluté až tmavě či zlatavě žluté. Obývá území Quebrada Guangui v Kolumbii.
Oranžová forma není tak běžná jako dvě předchozí zmíněné, ale žijí taktéž v Kolumbii. Mívají kovově oranžovou či žlutooranžovou barvu proměnlivé sytosti.
To je vše k oněm nepřesnostem.Jinak ale děláte skvělou práci Usmívající se

16
rezy (neregistrovaný) 25.07.2013, 13:33:22
stává se mi, že předbíhám články, ale dneska na VTM vyšel článek o krokodýlech a v souvislosti se srážkou kontinentů mě napadlo, jak to, že se krokodýlové od dob rozpadu Gondwany,tak se krokodýlové surfující (driftující) v podstatě na samostatných kontinentech dneska téměř neliší. Byli už tenkrát tak dokonalí nebo je nastartovaný vývoj fatálně vedl ke stejnému výsledku?
http://vtm.e15.cz/trumfem-krokodylu-nejsou-jen-ostre-zuby

Axina
15 Taxonomie - pokračování
Axina 24.07.2013, 19:14:43
Vážený a ctěný pan Carl von Linné, švédský přírodovědec a lékař, zaškatulkoval všechny (v jeho době, tj. v 18. století) známé živočichy. Bylo to jasné a přehledné. Jak lidé bádali dál a dál, zaváděli další a další kategorie, takže současná klasifikace organismů má tyto kategorie:
doména/nadříše, říše, podříše, nadkmen, kmen, podkmen, infrakmen, nadtřída, třída, podtřída, infratřída, nadřád, řád, podřád, infrařád, nadčeleď, čeleď, podčeleď, tribus, podtribus/skupina, rod, podrod, superdruh, druh, poddruh.
Uff! Nebojte se, slibuji, že zůstanu maximálně u 3-úrovňového členění Usmívající se


Axina
14 Taxonomie
Axina 24.07.2013, 19:12:35
Tak žvížátka vás přece jenom trochu zaujala? Usmívající se To jsem ráda.

Budu teď vypadat jako děsný suchar, ale to nevadí. Jak jsem tak coby školačka nedávala ve škole pozor, když šlo o přírodopis, unikla mi taxonomie. Prostě hierarchická klasifikace organismů. Časem jsem sice zaznamenávala, že odborníci mluví v souvislosti se zatříděním živočichů o kmenech, třídách, řádech, čeledích apod., ale nevěděla jsem, co je nadřazená a co podřízená úroveň. Něco se dalo sice odvodit z logiky názvu (nadtřída bude asi víc než třída a třída bude víc než podtřída), ale měla jsem v tom guláš.
Když jsem začala procházet ten populárně naučný materiál, ze kterého sem dávám příspěvky, zjistila jsem, že se autoři omezili na tzv. třídy (obojživelníci, ryby, plazi, savci, ptáci a bezobratlí) a dost. To vypadalo dobře, ale pro jistotu jsem se šla podívat do kvalitnějších podkladů (obecná encyklopedie, encyklopedie zvířat) a zjistila jsem, že všechno je jinak. Obojživelníci, plazi, savci a ptáci jsou třídy kmene strunatců, podkmene obratlovců, ale ryby ne. Ryby sice také patří mezi obratlovce, ale jsou nadtřída (patří do ní nozdratí a paprskoploutví). A bezobratlí je jen historický pojem. Patří mezi ně velké množství živočišných druhů (ti, kteří nemají páteř), ale úplně z jiných kmenů, než jsou strunatci! Takže teď si psaní článků z miniseriálu Říše zvířat vyloženě užívám. Každé zvíře řádně zaškatulkuji Usmívající se Vždy uvádím kmen a třídu. U rozsáhlých tříd (savci a hmyz) uvádím i řád.
A ještě dlužím tu hierarchii: Hodně vysoko (ale kupodivu ne nejvýše) stojí říše (živočichové). Následuje kmen, třída, řád, čeleď, rod a druh. Například takový pes. Kmen strunatci, třída savci, řád šelmy, čeleď psovití, rod vlk, druh vlk obecný. Že si člověk pod kategorií vlk obecný těžko představí i stájového pinče nebo jorkšírského teriéra? To je sice pravda, ale taxonomicky je to správně. Museli bychom jít do ještě jemnějšího členění a to jsou plemena. Plemeno však už není taxonomická kategorie.

13
Lucifer (neregistrovaný) * 24.07.2013, 17:30:40
Z uvedeného alba zvířátek mě nejvíc zaujali vřešťani. Mohli by dělat frontmany nějakých méně nápaditých heavy metalových kapel. Mrkající

12
Lucifer (neregistrovaný) * 24.07.2013, 17:14:07
Mimochodem, rezy, srážka kontinentů mi připomněla jeden populárně naučný film o tom, jak vznikla Sahara

http://www.youtube.com/watch?v=plXjAkVq2eg

Našel jsem to při pokusu ověřit si svoji hypotézu, že Sahara vznikla jako následek činnosti nějaké starověké civilizace, podobně jako byly třeba vykáceny lesy ve Středomoří. Moje hypotéza padla. Příčina vzniku Sahary je mnohem děsivější.

11
Lucifer (neregistrovaný) * 24.07.2013, 17:08:11
Nejhorší jsou piraně ve vaně, následkem mohou být piraňajky

http://www.youtube.com/watch?v=vtNNf7l1fbY

Úžasný

10
rezy (neregistrovaný) * 24.07.2013, 16:59:45
nedavno dávali na Zoomu srážku kontinentů. V Americe můžou mluvit o štěstí, že k tomu došlo, knotinenty se spojili Panamskou šíjí a díky tomu, že začaly žvížátka přebihat sem a tam, tak se část těch největších potvor vyrušily. Bohužel to odnesli i ti hodní.

9 Potvory souhlas
rezy (neregistrovaný) 24.07.2013, 16:55:53
třeba ty Piraně by si mohla příroda odpustit. Zlatej leopard..Proč to říkám, v těhle pařákách se chodíme večer koupat do rybníka a mít tam kolem sebe tyhle potvory, to by měl člověk naprosto zkaženej večer.

Axina
8
Axina 24.07.2013, 11:38:40
Tak ještě kousek z Růžového pantera (tentokrát ve verzi s Peterem Sellersem):
http://www.youtube.com/watch?v=BxqBPG9uElw

Axina
7
Axina * 24.07.2013, 10:18:33
[5] Taky mne to napadlo, když jsem psala o pralesničce. Kolik asi lidí zaplatilo životem za to, že se jí (možná dokonce nechtěně) dotkli!

Axina
6
Axina * 24.07.2013, 10:11:05
[4] Luční kobylky jsou prý pamlsek pro želvy a hady. Vaše kočka je exot Mrkající Anebo má důvod, proč je likviduje. Už jsem to tu jednou psala - Axina (naše welshteriéřice) jednou seděla na dvorku u kůlny, kde měly hnízdo čmeláci. Než jsme na to přišli, zabila jich několik. Číhala na mladé čmeláčky, kteří sotva uměli létat. Bleskově je skousavala předními zuby a plivala. Nevíme, jak to dokázala, ale nedostala žádné žihadlo. Byli jsme přesvědčeni, že se mstila za žihadlo, které jako štěně dostala do čumáčku od vosy.

5 Potvory
Stella (neregistrovaný) 24.07.2013, 10:11:01
Tak jsem ráda tady, v Evropě.

4
rezy (neregistrovaný) 24.07.2013, 09:48:03
když už tu probíráme kočky, naše kočka se ted v létě baví na zahradě chytáním hmyzu a často to i sní. Třeba luční kobylky chroupe až je mi z toho zle. O víkendu chytla krásného roháče, našli jsme ho v trávě s prokousnutými krovkami či co to má na zádech. Byly tam dvě dirky od kočičích zoubků jak od špendliku

3
rezy (neregistrovaný) 24.07.2013, 09:43:30
Axino, na deset metrů je asi nikdo nerozpozná, ale mají rozdíl v kresbě kožichu. Jaguár má v černých puntíkách ještě navíc černé tečky, a celkově by měl vypadat robustněji. http://www.jaguar.wbs.cz/Jaguar-a-levhart.html ale je fakt, že když ho potkáte tak to zřejmě vyjde zhruba nastejno.

Axina
2
Axina * 24.07.2013, 09:08:01
rezy, s tím lenochodem nevím. Informace samozřejmě přebírám, nejsem zoolog. Ale to, co píšeš, zní logicky.

Zjistila jsem, že levhart = panter = leopard = pardál. A taky má svoji černou mutaci. Je to zkrátka džungle.
Ovšem nejradši mám růžového pantera! Usmívající se
http://www.youtube.com/watch?v=fKYdVa8wIEw

1
rezy (neregistrovaný) * 24.07.2013, 08:28:49
já myslím, že ta pomalá chůze je energeticky náročnější než svižná pružná jako mají třeba lišky, vlci a hyeny.Tím že se s každým krokem musí zadržet ostatní svaly, tedy ta režie tu energii prostě potřebuje a zatímco liška si tou pružností ušetří spoustu energie na další krok, lenochod to musí dát ze sádla.
Jaguáry si pletu s leopardy alias levharty. Naštěstí leopardi v Jižní Americe nežijí, vedlo by to asi ke spoustě komických situací, když by bloudili po městě. ( a ře jich tam je!) Jsou totiž totální zabedněnci, pokud jde o orientaci v terénu. http://www.youtube.com/watch?v=6EXulpl-bnk

«     1     »