Axina

Desátá epizoda čtvrté série amerického dokumentárního televizního seriálu Tajemný vesmír je věnována podivným vesmírným objektům - pulsarům a kvasarům.

Axina

Pulsar je rotující neutronová hvězda, která vyzařuje elektromagnetické záření. Většinou radiové, ale také rentgenové nebo gama. Intenzita záření se pro vzdáleného pozorovatele pravidelně mění. Tento jev je pravděpodobně způsoben tím, že magnetická osa a rotační osa hvězdy nemají shodný směr. Jedná se o takzvaný majákový efekt. První pulsar objevili v roce 1967 Jocelyn Bellová a Anthony Hewishe z Univerzity v Cambridgi.

Periody dosud objevených pulsarů leží většinou v rozsahu 1,3 ms až 8 s. Perioda pulsarů se udržuje konstantní s přesností, kterou dosahují naše nejlepší atomové hodiny. Pulsary by tak mohly být využity k přesné navigaci v rámci Sluneční soustavy a možná i jinde ve vesmíru. Mohly by fungovat velmi podobně jako GPS navigace na Zemi. Kosmické sondy Pioneer 10 a 11, které byly vypuštěny ze Země v roce 1972 a 1973, nesou na svých palubách poselství pro případné mimozemské civilizace. Pozlacená destička zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii vzhledem ke 14 nejbližším pulsarům. V binární formě jsou na ní zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji rotaci a tak se dá určit, kdy byla sonda vyslána.

Kvasar je vesmírné těleso, které se v optickém dalekohledu jeví jako hvězda, tedy jako bodový zdroj světla. V roce 1960 byl pomocí radioteleskopu v Jodrell Bank (Velká Británie, Manchester) pozorován v souhvězdí Trojúhelníku zvláštní rádiový zdroj 3C 48 o úhlovém rozměru menším než 1 oblouková vteřina. Pomocí 5-metrového dalekohledu v Palomaru (USA, Kalifornie) byl v optickém oboru ztotožněn se slabým namodralým bodovým objektem, který vypadal jako hvězda. Spektrum tohoto objektu ale bylo velmi zvláštní, jeho čáry byly zcela odlišné od záření jakékoli hvězdy. V roce 1962 nizozemský astronom Maarten Schmidt odhalil ve spektru objektu 3C 273 Balmerovu sérii čar vodíku v místech, kde ji do té doby nikdo nehledal. Příčinou byl rudý posuv. Během příštích let byla objevena řada takových zvláštních objektů "podobných hvězdám" - kvazistelárních objektů, zkráceně kvasarů.

U všech známých kvasarů je výrazný rudý posuv spektra. Z toho plyne, že kvasary musí být velmi vzdálené a musí vyzařovat více energie než desítky běžných galaxií. Přesný mechanismus fungování kvasarů není dosud plně objasněn. Jedna z vědeckých teorií říká, že jde o aktivní jádra velmi starých galaxií, které spolu splynuly a v jejichž středu se nachází obří černá díra. Typickou vlastností kvasarů jsou mohutné výtrysky záření, částic a plynu z akrečních disků, které rotují kolem obřích černých děr v centru kvasarů.

03.12.2016, 13:54:24   Publikoval Axinakomentářů: 0