H. P. Lovecraft, mistr temných snů (1)

rubrika: 3.2 Sci-fi literatura


„Záhady mají věčnou moc těšit a okouzlovat lidskou fantazii. Některé ve svých důsledcích převracejí celý svět naruby, jiné nabízejí drobná intelektuální cvičení v podobě poutavých hádanek, nad nimiž můžete celé hodiny či dny hloubat.“ Tak zní první slova knihy „Slavné záhady světových dějin“ od Alana Bakera, kterou letos vydalo nakladatelství Volvox Globator a ze které předkládám ukázku.

Axina


hplovecraft.jpgH. P. Lovecraft, spisovatel

Americký spisovatel Howard Phillips Lovecraft byl jedním z největších autorů hororů 20. století. Zásadně ovlivnil žánry science-fiction (byl průkopníkem na poli kosmologické sci-fi) a temné fantasy. K největším ironiím dějin literatury patří skutečnost, že jako spisovatel byl za svého života prakticky neznámý, nikdy své dílo nespatřil vydané a zemřel v bídě.

Duchovnost v jakékoli podobě neměla u Lovecrafta co pohledávat. Věřil, že lidstvo nemá ve vesmíru pražádný význam a že vesmír je vůči naší existenci přinejlepším lhostejný, přinejhorším aktivně nepřátelský. Přesvědčení věřících i vědců, že lidstvo je vrcholem všeho stvoření, bylo pro Lovecrafta jen směšným zbožným přáním. Ve svých povídkách vyjadřoval neuvěřitelně ponurou osobní filosofii, které se později začalo říkat „kosmicismus“ nebo „mechanistický materialismus“. Podle Lovecraftovy víry (či spíše nevíry) neexistuje žádný dobrotivý Bůh, který nad námi bdí, a tudíž ani žádná možnost spasení.

To však neznamená, že jsme ve vesmíru sami – to ani zdaleka. Tato i jiné dimenze se hemží prapodivným životem, neznámé říše však neobývají ani bohové, ani andělé, ani démoni v tradičním smyslu, nýbrž mimozemšťané, obdaření nesmírnou mocí a nepochopitelnou inteligencí. Lovecraft coby ateista považoval tradiční a otřepané prostředky hororové beletrie za nepoužitelné k popisu netečného nebo zlovolného vesmíru. Upíři a duchové ho nezajímali, vlkodlaci a démoni se hodili leda ke strašení dětí. Jak vyvolat hrůzu u světaznalých dospělých lidí, kteří v nic takového nevěří?

Odpověď na tuto otázku viděl v líčení nevýslovné velikosti vesmíru a naší naprosté zanedbatelnosti proti nedozírným propastem prostoru a času. Podstata Lovecraftova psaní je snad nejlépe vyjádřena v úvodních řádcích jedné z jeho nejlepších povídek „Volání Cthulhu“:

Největším milosrdenstvím světa je dle mého soudu neschopnost lidské mysli pojmout veškerý jeho obsah. Žijeme na klidném ostrově nevědomosti uprostřed černých moří nekonečna a nejsme určeni k žádným dalekým cestám.

Toto prohlášení je v podstatě varováním lidstvu, že vesmír není jen něco tam nahoře, v bezpečné vzdálenosti od našeho útulného světa a jeho všedních slastí a strastí. Vesmír je teď a tady. Jsme v něm, jsme jeho součástí. Jsme zátky hozené na hladinu bezedného oceánu časoprostoru, v jehož hlubinách se ukrývají tvorové, o nichž většina z nás naštěstí nic netuší.

Lovecraft svůj pantheon nevýslovných hrůz pojmenoval, říkal jim Prastaří. Nikdy ale neměl kompletní řád jejich stvoření a vývoje. Jednoduše je do své fiktivní mytologie přidával tak, jak se mu to hodilo, podle potřeb jednotlivých povídek. K příšerným bytostem a silám z tohoto i z jiných vesmírů patří:
Azatoth – monstrózní nukleární chaos, který kolotá uprostřed nekonečna, za hranicemi měřitelného prostoru
Yog Sothoth – „vše v jednom a jeden ve všem“, který hraničí s veškerým prostorem a časem. Nešťastníkům, kteří se s ním setkají se zjevuje v podobě duhových koulí. Je branou, kterou Prastaří jednou znovu vstoupí do našeho vesmíru, aby ho obrátili v trosky.
Shub Niggurath – „černá koza s tisícem kůzlat“
Hastur Nevyslovitelný – „ten, jenž nesmí být jmenován“
Cthulhu – Obrovská bytost s hlavou plnou chapadel. Ztělesněná zvrácenost, která přišla z hvězd, když byla Země ještě mladá. Nyní „není mrtvá, jen sní“ v příšerném podmořském městě R’yleh, vybudovaném miliony let před příchodem lidstva. Povahu Cthulhu vyjadřuje podivné dvojverší z Necronomiconu, Lovecraftovy smyšlené knihy prapůvodní a zakázané moudrosti: „Není mrtvé to, co věčné může dlít a v tajemných eonech i sama smrt smí mřít“.

V Lovecraftově díle se příležitostně vyskytují obraty v r’ylehském jazyce, které působí velice znepokojivým dojmem, protože je prakticky nemožné je vyslovit. Nejznámějším z těchto útržků prastaré řeči je „Ph’nglui mglw’nafh Cthulhu R’yleh wgah’nagl fhtagn“, co přibližně znamená „Mrtvý Cthulhu ve svém domě v R’ylehu čeká a sní“.

Když Lovecraftovy bytosti vtrhnou do našeho vesmíru, k čemuž čas od času dochází vlivem aktivit jejich uctívačů a lidí, kteří jsou dost pošetilí, aby prováděli okultní pokusy se zakázanými knihami jako je Necronomicon, důsledky bývají bez výjimky neblahé. Jen ocitnout se v jejich přítomnosti znamená poznat šílenství a smrt. Necronomicon lze nazvat nejslavnější nenapsanou knihou. Její název se překládá různě – Kniha mrtvých, Kniha mrtvých jmen, Kniha o zákonech mrtvých. Lovecraft vytvořil podrobnou pseudohistorii, podle níž tuto knihu hrůzy sepsal v 8. století šílený Arab Abdul Alhazred, což je jméno, které si Lovecraft vymyslel sám pro sebe, když byl v dětství okouzlen příběhy Tisíce a jedné noci.

Poznámky:

Eon (z řec. aión a lat. aeon, věk) je nejvyšší geochronologická jednotka. Celá geologická historie Země se z časového hlediska dělí na čtyři eony: fanerozoikum, proterozoikum, archaikum a hadaikum. Eon se dělí na geologické éry.

Pantheon (z řec. pan - vše a theoi - bohové) je chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků (Santa Maria dei Martiri). Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. V přeneseném významu znamená pantheon jakýsi soubor všech bohů uznávaných či uctívaných v určité společnosti.

Zdroje:

Alan Baker: Slavné záhady světových dějin


komentářů: 11         



Komentáře (11)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

12
hotmail password (neregistrovaný) * Web 13.11.2018, 08:19:13
This is great, That's a great website, it really is what I was looking for, thank you for sharing!

10
Lucifer (neregistrovaný) 24.11.2011, 01:17:48
A teď už vážně

http://www.youtube.com/watch?v=jL8EWp1PLL0&feature=related

odcházím hibernovat ]Mrkající

9
Lucifer (neregistrovaný) 24.11.2011, 01:11:20
[8] Inu jistě, lamentace prosebníka může být posledním slovem, ...

... ale tady mám poslední slovo já

http://lucifer.bloguje.cz/img/neviditelny_certik.gif

Axina
8
Axina 24.11.2011, 01:01:45
[7] Nádherné ...
Ale já se taky ráda opakuji a taky mám ráda poslední slovo Mrkající

http://www.youtube.com/watch?v=zjrL09soAIg

7
Lucifer (neregistrovaný) 24.11.2011, 00:54:38
A ještě poslední třešnička na dortu, která předkládá myšlenku, že bychom měli býti svobodní a přirození

http://www.youtube.com/watch?v=_wLTx4v9kVc&feature=related

6
Lucifer (neregistrovaný) 24.11.2011, 00:49:07
A co třeba tohle

http://www.youtube.com/watch?v=K7hXYFCBQWY&feature=related

5
Lucifer (neregistrovaný) 24.11.2011, 00:46:26
[4] Tohle album Mika Oldfielda patřilo jistou dobu mezi mé nejkrásnější hudební i myšlenkové zážitky. Ještě se k němu na Čertovi vrátím.

Axina
4
Axina 24.11.2011, 00:40:59
Když už jsme u těch obratů, které lze jen těžko vyslovit: Zkuste si zazpívat slova skladby "A New Beginning" (Mike Oldfield, Songs Of Distant Earth).

http://www.youtube.com/watch?v=KTyb1CIAjCU

3
Lucifer (neregistrovaný) 24.11.2011, 00:26:11
Chápu Axino, nicméně tvé podání je velmi jurodivé O]Mrkající

Axina
2
Axina 24.11.2011, 00:20:47
Panem Bakerem, ne mnou Usmívající se

1
Lucifer (neregistrovaný) 24.11.2011, 00:13:18
Velmi zajímavé a dobře sepsáno.

«     1     »