Říše zvířat 9 – Asie (1/3)

rubrika: 2. Populárně naučný koutek


Asie je největším světadílem na Zemi. Má rozlohu 44,6 milionů kilometrů čtverečních. Na severu tvoří hranici Asie Severní ledový oceán, na jihu Rudé moře a Indický oceán. Na západě je Asie od Evropy oddělena pohořím Ural a na východě končí ve vodách Tichého oceánu. Rozdíly v klimatu jsou na tomto kontinentu obrovské. V sibiřských horách klesají v zimě teploty až na -60°C, zatímco písek na íránské poušti Lut dosahuje teploty až +70 °C.

Nejen podnebí je v Asii takto působivé. Fascinující je i rozmanitost zvířecích druhů, které v ní žijí. Celkem ve třech článcích budou zde na blogu přiblíženy více než dvě desítky zvířat žijících na Asijském kontinentu.

 

Axina


 

 

SLON INDICKÝ - nejstarší savec

(kmen strunatci, třída savci, řád chobotnatci)

Nejvyšší očekávanou délku života mezi suchozemskými savci má slon indický. Sloni žijí průměrně 60 let v přírodě, 80 let v zajetí. Je zaznamenán případ, kdy v tchaj-pejské ZOO se jedinec slona indického dožil dokonce 86 let.

Slon indický je po slonovi africkém druhé největší suchozemské zvíře na světě. Žije v hustých deštných pralesích Asie. Vyskytuje se v Bangladéši, Indii, na Srí Lance, v Indočíně a v částech Nepálu, Indonésie a Thajska. Je považován za ohrožený druh, ve volné přírodě žije odhadem 40 až 50 tisíc jedinců.

Slon indický dorůstá do výšky až 4 metry a váží až 5 tun. Jeho ocas dosahuje délky až 1,5 m. Velikost slonů v přírodě byla v minulosti zveličována. Nejtěžší zaznamenaný jedinec vážil 8 tun, byl vysoký 3,35 m a dlouhý 8,06 m. Od slona afrického se odlišuje tím, že má výrazně menší uši, více klenutou páteř, na čele dvě vybouleniny a na každém zadním chodidle čtyři nehty místo tří. Kromě toho má pouze 19 párů žeber (slon africký jich má 21).

Sloni denně zkonzumují potravu o hmotnosti 10 % svého těla. Potřebují denně 80 - 200 litrů vody a další využijí ke koupání. Ke komunikaci využívají infrazvuk. Dospělí jedinci nemají žádné predátory, jen mláďata se mohou stát kořistí tygrů.

Samice žijí v malých skupinách. Mají matriarchální společnost. Dospívají kolem 12 roku života. Březost u nich trvá asi 20 měsíců. Rodí jedno nebo výjimečně dvě mláďata. Mládě po narození váží kolem 100 kg.  2 až 3 roky je kojeno. Samice zůstává ve stádě, ale dospělí samci jsou odháněni pryč.

Samci jsou většinou samotáři. Pohlavně dospívají v 15 letech a poté se každý rok dostávají do říje. V tomto období je slon extrémně agresivní, nebezpečný nejen k lidem, ale i svým společníkům. Slon indický útočí s chobotem pevně zkrouceným nahoru. Nepřítele udupe, nebo přitlačí k zemi pomocí klů. V zajetí jsou proto sloni po zpozorování tohoto chování pevně zajištěni, aby nedošlo k neštěstí. Bývají využívána anestetika.

Sloni byli zkroceni lidmi. Díky své schopnosti pracovat podle příkazů jsou obzvláště užiteční pro přenášení těžkých věcí. V minulosti byli využívání ve válkách, při obřadech a jako dopravní prostředek.

TYGR SIBIŘSKÝ - největší kočkovitá šelma

(kmen strunatci, třída savci, řád šelmy)

Vedle koček domácích působí tygr sibiřský, nazývaný také tygr ussurijský nebo amurský, vysloveně jako obr. Váží mezi 100 a 300 kilogramy. Jeho tělo dosahuje délky od 1,8 do 2,9 metru a výšky (v kohoutku) od 1,10 do 1,25 m. Ocas má délku až 1 metr. Jen samotná jeho tlapa je velká jako dvě lidské ruce.

Tygr sibiřský žije v oblastech tajgy, v hustých porostech okolo řek a jezer, v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. K životu potřebuje velké území člověkem nedotčené krajiny. Doupě si vytváří v jeskyni nebo pod vývratem stromu. Odtud podniká za dne i za soumraku výpravy za kořistí. Rád plave a je schopen přeplavat i široké řeky nebo mořské úžiny. Je jediným tygrem, který žije na sněhu. Díky své husté srsti a vrstvě tuku vydrží teploty až do -40 °C. Kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Je predátorem, který útočí i na vlky, levharty a medvědy. Denně spořádá kolem 10 kg masa, přičemž nejraději má divoká prasata a jeleny.

Volně žijící populace těchto tygrů čítá asi 350 jedinců. V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V zoologických zahradách na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. U člověkem odchovaných velkých šelem je ale jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratily strach z lidí a schopnost samostatně lovit.

 

PANDA VELKÁ - nejžravější savec

(kmen strunatci, třída savci, řád šelmy)

Jíst může být někdy pěkně náročná činnost. Alespoň když někdo musí jíst tolik jako panda velká. Hlavním zdrojem potravy pandy je bambus, který je velmi chudý na živiny. Pandy ho musí proto spořádat denně obrovská množství - kolem 20 kg. To je totéž, jako by člověk musel každý den sníst 20 bochníků chleba! Žádný div, že panda velká se každý den věnuje příjmu potravy až 14 hodin. Protože je bambus velmi tvrdý, mají pandy ze všech šelem největší stoličky.

Dospělá panda váží 70-160 kg, je dlouhá 1,2-1,6 m. Ocas pandy je krátký, měří jen 12-13 cm.

Již po mnoho let jsou tyto velké medvědovité šelmy v Červené knize ohrožených druhů. Poslední pandy velké (asi 1800 jedinců) žijí v malé hornaté oblasti na jihozápadě Číny. Oblast má rozlohu asi 6 000 kilometrů čtverečních.

Zapůjčování pand velkých americkým a japonským ZOO tvořilo důležitou část diplomacie Čínské lidové republiky v 70. letech 20. století. Představovalo první kulturní výměny mezi Čínou a Západem. Od roku 1984 pandy přestaly být používány pro diplomatické účely. Namísto toho začala Čína nabízet zapůjčení pand ostatním národům na 10 let. Obvyklé podmínky půjčky jedné pandy činí 1 000 000 $ za rok a ustanovení, že jakékoliv mládě narozené v době půjčky patří Čínské lidové republice. Od roku 1998 americké ministerstvo ochrany přírody povoluje dovozy pand velkých do amerických ZOO jen v případech, kdy je zajištěno, že alespoň polovina částky požadované Čínou bude investována do ochrany přirozeného prostředí pand.

Panda velká je symbolem Světového fondu na ochranu přírody (WWF - World Wildlife Fund).

ORANGUTAN - nejtěžší obyvatel stromů
(kmen
strunatci, třída savci, řád primáti)

Největším savcem, který žije na stromech, je orangutan. Tito lidoopi dorůstají výšky až 1,5 metru. Savci při své hmotnosti až 90 kg váží téměř dvakrát tolik, co samice. Jejich dlouhé a velmi silné paže (natažené měří přes 2 metry) jsou dokonale uzpůsobené pro život v lesích. Nohy mají oproti tomu relativně krátké a jsou schopni je výrazně prohnout. To jim usnadňuje šplhání po stromech. Většinou se pohybují po všech čtyřech končetinách. Když je třeba postupovat rychleji, zhoupnou se vpřed na svých dlouhých pažích. Když se dostanou na zem, což se stává zřídka, pohybují se velmi pomalu a obezřetně.

V současnosti se orangutani vyskytují již jen na ostrovech Borneo a Sumatra.

PÁV KORUNKATÝ - nejkrásnější pták

(kmen strunatci, třída ptáci, řád hrabaví)

Páv korunkatý je proslulý svojí krásou. Už od dob antiky je chován jako okrasný pták.

Samci i samice mají na hlavě několikacentimetrovou korunku. Samečkové jsou svítivě modří a jsou známí především pro svá nádherná ocasní pera. Při tokání rozevřou tato pera do podoby vějíře. Každé z per je zakončeno typickým pestrým pavím okem. Tato oka mají za účel odstrašení přirozených nepřátel pávů. Pera odrážejí sluneční paprsky a třpytí se podobně jako mýdlové bubliny.

Pávi korunkatí jsou polygamní. Zpravidla žijí ve skupinách s jedním kohoutem a několika slepicemi. Jsou to všežravci, živí se semeny, rostlinami, hmyzem a jinými bezobratlými, ale také obojživelníky a plazy. Pávi na noc hřadují v korunách stromů, ale samice hnízdí na zemi nejčastěji v křovinách.

Tok samce je velmi nápadný a často doprovázen hlasitým charakteristickým voláním. Samice snášejí 4 až 8 vajec. Mláďata se líhnou po 28 dnech. Samice se o svá kuřata starají samy.

Páv je národním ptákem Indie.

KROKODÝL MOŘSKÝ - největší krokodýl

(kmen strunatci, třída plazi, řád krokodýli)

Největším a nejagresívnějším krokodýlem na světě je krokodýl mořský. Současně se jedná o největšího pozemského plaza. Někteří jedinci mohou dorůstat až do délky 6 metrů a dosahovat hmotnosti až 1000 kg.

Krokodýli mořští se vyskytují v oblasti od východní Indie přes jihovýchodní Asii až po Austrálii.  Libují si v mořích s teplejší vodou, ale mohou žít jak ve slané, tak ve sladké vodě. Jsou to výborní plavci. Udává se, že dokážou uplavat po moři vzdálenost i více než 1 000 km. Přestože mají na zadních končetinách mezi prsty plovací blány, tak je k plavání nepoužívají a plavou pomocí vlnění svalnatého ocasu.

Nejsou zrovna vybíraví, co se týká jejich kořisti. Žerou malé kraby a želvy, ale také savce libovolné velikosti. Suchozemská zvířata loví tito krokodýli tak, že na břehu bleskově vyskočí z vody, uchvátí svou oběť mocnými čelistmi a stáhnou ji do vody, kde ji utopí. Krokodýli loví kořist také ve vodě, to pak útočí zespoda na měkké břicho. Pak se do kořisti zakousnou svými velkými čelistmi a otáčením z ní rvou velké kusy masa. Jsou to nebezpeční dravci. Při útoku dospělého jedince na člověka bývají zranění smrtelná. Ročně mají krokodýli na svědomí zhruba 300 lidských životů.

KRAJTA MŘÍŽKOVANÁ - nejdelší had

(kmen strunatci, třída plazi, řád šupinatí)

Krajta mřížkovaná, která se řadí do čeledi hroznýšovitých, drží rekord jako nejdelší had světa. Dosahuje délky přes 7 metrů a hmotnosti kolem 100 kg. Rekordní exemplář o délce 9,99 m byl chycen roku 1912 na indonéském ostrově Sulawesi. Krajta mřížkovaná je delší než anakonda velká, která je držitelem rekordu v kategorii "nejtěžší had".

Krajta mřížkovaná žije v tropických lesích a mokřadech, ale také na obdělané půdě a v blízkosti lidských obydlí. Dobře šplhá po stromech a velice ráda se koupe, často vydrží ve vodě celé hodiny.

Jediným nebezpečným nepřítelem pro dospělého hada je člověk. Krajty se stávají obětí poptávky po své krásně vzorované kůži a ve své domovině jsou nemilosrdně pronásledovány a loveny. Pro místní obyvatele představují také vítané zpestření jídelníčku. Některé vnitřní orgány krajt jsou využívány v tradiční medicíně.

Vzhledem ke své velikosti je krajta mřížkovaná nevhodná pro chov v bytových podmínkách. Drobný chovatel si takového plaza nevezme, protože mu nedokáže připravit dostatečně velké terárium a není s ním schopen sám manipulovat. Ani každá zoologická zahrada není k chovu tak obrovských hadů vybavena. Problémy znásobuje fakt, že krajty mřížkované jsou velmi silní, rychlí a často velice útoční hadi. Při manipulaci s většími jedinci je nutná spolupráce více osob. Krajty mřížkované jsou tak chovány pouze ve specializovaných zařízeních.

 

Poznámka: Po kliknutí na libovolný obrázek se otevře galerie obrázků pro daný článek. Obrázky se zobrazí větší. V plné velikosti se libovolný obrázek zobrazí tak, že na něj klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme "Otevřít odkaz v novém okně".

Zdroje:

Comma Merchandise GmbH, Rekordy z říše zvířat

Wikipedie


komentářů: 8         



Komentáře (8)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Milos
8
Milos * Web 06.10.2017, 23:06:39
[7] ... v slovenských ...

Milos
7
Milos Web 06.10.2017, 23:05:55
[5] Strach mám, ale zatím mě to neodradilo.
V sovenských horách je prý celkem 1000 medvědů, naštěstí se míjíme :).
Jsou ale stále troufalejší a po setmění se hrabou v odpadkových koších, např. v Tatranské Lomnici, kam jsme dřív hodně jezdili.

Axina
6
Axina * Web 02.10.2017, 21:20:32
[4] Taky mě to zaujalo. A mají to domyšlené. Kdyby nějakou zemi napadlo půjčit si párek pand, mláďata zůstanou majetkem Číny. To musí mít někteří čínští veterináři zajímavé pracovní smlouvy. Součástí jejich pracovních povinností je kontrolovat, zda zapůjčené pandy nečekají mladé Usmívající se

Axina
5
Axina 02.10.2017, 21:12:34
[3] V roce 2015 byl zaznamenán výskyt vlků na Šumavě a v Beskydech. Předpokládá se rozšíření vlčí populace v Krkonoších, Krušných horách a Českém Švýcarsku. Jdu nastudovat jaké šelmy by se mohly vrátit do Slovenského ráje a Tater, aby tě to odradilo od šplhání po tamních roštech a žebřících Usmívající se

4
TlusŤjoch (neregistrovaný) Web 02.10.2017, 21:07:33
Půjčování pand.
To je mi byznys Mrkající

Milos
3
Milos Web 02.10.2017, 20:59:25
Tygr, krokodýl, krajta - samá děsuplná zvířata, slon nakonec taky, i když nás nesežere, být rozšlapán není o nic lepší.
Ale krokodýl mořský, libující si v teplé vodě? Můj zájem o asijská letoviska tím velmi pohasl Usmívající se.

Axina
2
Axina * Web 02.10.2017, 14:34:42
[1] Beallaro, zlatá hodina se ti bude líbit. Určitě ji celý život znáš, říká se jí také magická Usmívající se Jen jsi zřejmě při jejím průběhu měla pocit nahodilého výskytu. Prostě záleží na tom, zda během ní svítí slunce nebo ne.

Nechci si dělat reklamu na blog, ale teď je vhodná chvilka upozornit na to, že v odkazech (po levé straně webu, těsně nad počasím) je astronomická funkce, která udává přesné časy východu a západu slunce pro Prahu. Naše republika je tak malá, že časy pro jiná česká města se liší je o pár minut.

1
Beallara (neregistrovaný) * Web 02.10.2017, 14:07:19
Nádherný článek, u těch prvních bych řekla.. raději šatit než živit, ale oni by o hadérky z butiku nestáli Mrkající Mrkající
Jsou to všechno krásná a ušlechtilá zvířata, jen bohužel to poslední, s tím mám veliký duševní problém. Strašně se bojím hadů, když přijdu v zoologické zahradě u úseku plazů, mám sevřené úplně všechno, statečně se držím, ale neužívám si to.
Stále čekám, kdy se v lese na kompostě potkám se zmijí či užovkou / mě je druh úplně jedno, tedy vím, že tam anakondu nebo krajtu nepotkám /, chodím hodně hlučně, mlátím kolem sebe lopatou, ale jsem jediná, která ještě neměla to štěstí Plačící Plačící
Mnohokrát děkuji za nádherný komentář u mě, vůbec jsem netušila, že něco takového je, až dnes budu mýt okna, vzpomenu si na tebe Úžasný

«     1     »