Říše zvířat 13 – oceán (2/3)

rubrika: 2.2 Říše zvířat


Oceány - rozsáhlá moře mezi jednotlivými světadíly - pokrývají kolem 71 % zemského povrchu. Představují tak největší životní prostor na světě. Žije v něm na 230 000 druhů živočichů! Celkem ve třech článcích budou zde na blogu přiblíženy pouhé dvě desítky zvířat žijících ve světových oceánech.

 

Axina


Zeměkouli pokrývá 5 oceánů: Severní ledový oceán (Arktický), Tichý oceán (Pacifik), Atlantický oceán (Atlantik), Indický oceán a Jižní ledový oceán (Antarktický). Oceány nepředstavují jen nekonečné dálky, ale také neuvěřitelné hloubky. Nejhlubším místem světových moří je se svými 11 034 metry Mariánský příkop v Tichém oceánu.

Již po staletí se lidé pokoušejí prozkoumat všechen rozmanitý život v mořích. Více než 2 700 vědců z 80 zemí světa podniklo v letech 2000 - 2010 pro CoML (Census of Marine Life, Úřad pro mořské programy) jakousi obdobu sčítání lidu - bylo provedeno sčítání živočišných druhů žijících v mořích. Vědci dospěli k závratnému číslu téměř 250 000 druhů. Objeveno bylo více než 1 200 nových živočišných druhů.

 

 

PLEJTVÁK OBROVSKÝ - největší zvíře

(kmen strunatci, třída savci, řád kytovci)

Největším savcem a současně největším žijícím živočichem na zemi je plejtvák obrovský. V jiných jazycích je znám jako "modrá velryba". Co do hmotnosti jde o největšího živočicha všech dob. Dorůstá délky 30 - 33 m a váží přibližně 135 tun (tedy asi stejně jako 30 slonů indických nebo 1 600 lidí).

Mládě plejtváka obrovského váží při narození 2 až 3 tuny a na délku měří 6 až 8 metrů. Mládě dokáže vypít najednou až 230 litrů mléka. Od mléka je odstavené až po 7-8 měsících, kdy váží cca 23 tun.

Plejtvák obrovský se živí výlučně krilem. Denně pozře odhadem na 40 miliónů těchto drobných korýšů. Jedno nabrání potravy (směsi krilu a vody) může mít hmotnost až 40 tun. Toto množství pak plejtvák přecedí přes kosticovité zuby, jako přes mohutné síto. Kostice jsou dlouhé až 1 metr a široké 50 až 55 cm. Tento útvar, který nahrazuje chybějící zuby, se nachází ve velkém počtu v horní čelisti. Kostic bývá 230 až 470 a fungují jako zvláštní kartáče, které filtrují vodu a zachytávají drobné mikroorganismy. Aby byla velryba sytá, musí zpracovat denně 3 až 5 tun potravy.

Během sezony spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy. Získat takové množství potravy není nejjednodušší a tak kytovci musejí podstupovat dlouhé cesty. Zajímavé je, že se při nich vždy drží na své mateřské polokouli a nikdy nepřekračují rovník. Plaví se většinou po dvojicích, maximálně však ve třech. Dokáží plout rychlostí až 37 km/h.

Plejtvák obrovský drží i další rekord. Ze všech zvířat má nejpomalejší srdeční tep. Jeho srdce (váží 600 až 1 000 kg, tedy jako malý automobil) tluče i při námaze rychlostí pouhých 18 až 20 tepů za minutu.

DELFÍN OBECNÝ - nejostražitější spánek

(kmen strunatci, třída savci, řád kytovci)

Delfín obecný se vyskytuje téměř ve všech mořích od tropického po mírné pásmo. Žije zejména v pobřežních vodách, kde je dostatek potravy. Jeho nejčastější potravou jsou sledi, makrely a různí hlavonožci.

Na délku měří 1,8 - 2,6 m a váží 90 - 140 kg. Má silnou ocasní ploutev, která mu umožňuje dlouhé skoky nad hladinu i poskakování ve vzpřímeném postoji za pomoci rychlých úderů o hladinu. Pod vodou je schopen zůstat až 10 minut na jedno nadechnutí, ale většinou se vynořuje častěji. Plave rychlostí až 60 km/h s maximální hloubkou ponoru 300 metrů.

Delfín obecný je velmi aktivní a společenský, žije ve společenství o deseti až několika tisících jedincích.

Jako většina kytovců mají i delfíni velký mozek s výrazným neokortexem. Je u nich prokázána schopnost učení, opakování a porozumění pojmům. Tuto duševní činnost lze u nich vypozorovat ve volné přírodě zejména při lovení ve skupině, při námluvách a hrách. Domlouvají se pomocí echolokace na frekvencích 1000 Hz-150 kHz.

Zajímavé je, že delfíni spí pouze jednou polovinou mozku. Tou druhou zůstávají nadále vzhůru. Zhruba jednou za 2 hodiny se mozkové hemisféry ve spaní prostřídají. Mimo to mají delfíni během spaní vždy jedno oko otevřené.

Samice delfínů rodí jedno mládě o délce zhruba 1 m a hmotnosti přibližně 10 kg. Velikost delfíní populace je neznámá, odhaduje se na několik miliónů jedinců. Delfíni se dožívají až 30 let.

PLACHETNÍK- nejrychlejší plavec

(kmen strunatci, třída paprskoploutví, řád ostnoploutví)

Plachetník je ryba žijící v Indickém a Tichém oceánu. Dorůstá délky asi 3 m a dosahuje hmotnosti asi 100 kg.

Je to modrošedě zbarvená ryba s charakteristicky utvářenou, vztyčitelnou hřbetní ploutví, která se táhne po celé délce hřbetu zvířete. Tato ploutev mu dala jméno. Dokáže ji rozevřít jako plachtu nebo jako vějíř. Tím odřízne vyhlédnutou kořist od hejna a následně ji snadněji lapí. Plachetníci jsou dravci. Loví při hladině, nebo ve středních hloubkách malé druhy ryb a olihně.

Dalším důvodem pro vztyčování hřbetní ploutve může být i termoregulace. "Plachta" je totiž silně prokrvená množstvím cév. Jejím vztyčením může plachetník ovlivňovat svou celkovou tělesnou teplotu. Vztyčení ploutve pod vodou slouží k chlazení, vztyčení ploutve nad hladinu slouží k vyhřívání od slunce.

Dalším nápadným znakem je horní čelist protažená v dlouhý rypec - meč. Meč slouží k máchání mezi lovenými rybami. Máchání mečem je natolik rychlé, že jím ryby ani nemusí být přímo zasaženy. Omráčení rybám způsobí tlaková vlna z meče rychle švihajícího vodou v jejich blízkosti, protože voda je nestlačitelná. 

Na krátkou vzdálenost není žádná ryba rychlejší, než plachetník. Kombinuje plavání a jakési skoky. Za 3 s uplave vzdálenost asi 94 m, což odpovídá rychlosti 109 km/hod. Mečoun dosahuje rychlosti "pouhých" 90 km/hod.

KONÍK MOŘSKÝ- nejpomalejší plavec

(kmen strunatci, třída paprskoploutví, řád volnoostní)

Koník mořský je malá rybka o velikosti asi 15 cm s netypickým vzhledem. Tělo má esovitě prohnuté v oblasti krku a na začátku ocasu. Jeho hlava vzdáleně připomíná koňskou hlavu. Vystupuje z ní protáhlý rypec na jehož konci se nachází drobná ústa. Za rypcem jsou umístěny oči, které se mohou pohybovat do stran nezávisle na sobě. Povrch těla je pokryt 48 - 50 kostěnými destičkami. Na hlavě a na hřbetě se nachází drobné tvrdé výrůstky.

Při pohybu neplave jako ostatní ryby hlavou napřed, ale jeho pohyb je vzpřímený. Má tuhou tělesnou schránku a tak plave nejpomaleji ze všech ryb - rychlostí pouhých 16 m/hod.

Oproti jiným druhům ryb má koník mořský chápavý ocas. Ten mu umožňuje přichytit se na rostlinu nebo na skalní podloží. Koník mořský se pohybuje pomocí kmitání hřbetní ploutve. Po většinu doby ale stojí nehybně ve vodě přichycen u dna pomocí chápavého ocasu. 

Živí se drobnými korýši, řasy a planktonem, který se volně vznáší ve vodě nebo u dna.

Koníci mořští žijí v oblasti severovýchodního Atlantského oceánu. Vyskytují se převážně v mělkých vodách, kde je dno pokryto rostlinami a řasami. Maximální pozorovaná hloubka, ve které se koníci nacházeli, byla 12 metrů.

V oblasti partnerských vztahů se řadí k nejvěrnějším živočichům. Se svými partnery zůstávají po celý život. Zajímavostí je také fakt, že oplodněné jikry nenosí samička, nýbrž sameček, a to v hrudním vaku.

ČTYŘHRANKA FLECKEROVA - nejjedovatější zvíře

(kmen žahavci, třída čtyřhranky, řád Chirodropida)

Nejjedovatější zvíře světa je průhledná, až 6 kg vážící mořská medúza zvaná čtyřhranka Fleckerova nebo také mořská vosa. Obývá pobřežní vody Austrálie (mimojiné i oblast Velkého bariérového útesu) a je smrtelně jedovatá.

Je unikátním výtvorem přírody. Má 6 očí, které vidí do všech směrů. Hlava má průměr do 25 cm a proto je velmi snadné ji ve vodě přehlédnout. Z těla medúzy vyrůstá kolem 60 tenkých, lepkavých, až 3 metry dlouhých chapadel. Chapadla jsou vybavena množstvím žahavých buněk. Dovede plavat stejně rychle jako člověk.

Kardiotoxin čtyřhranky patří k nejsilnějším jedům na naší planetě. Udává se, že jed dospělého exempláře stačí na usmrcení 60 dospělých lidí.

Při kontaktu žahavých buněk s lidskou kůží následuje silná palčivá bolest doprovázená otoky, puchýři a svalovými křečemi. Ve velkém množství případů vede šok a ochromení během několika minut k utonutí plavce.

Život postižených závisí na rychlé pomoci. Při zasažení čtyřhrankou je nutné polít zasažené plochy vinným octem, který neutralizuje jed (je k dispozici na všech australských plážích), zavolat místní tísňovou linku 000 a provádět vnější kardiopulmonální resuscitaci. První pomoc neznamená, že je postižený mimo ohrožení života. Specializovaná pomoc je nezbytná.

SASANKA KOŇSKÁ - nejrychlejší pohyb v přírodě

(kmen žahavci, třída korálnatci, řád sasanky)

Mořské sasanky vypadají jako květiny, ale jsou to živočichové. Je jich asi 1 200 druhů a žijí ve všech světových mořích.  Rozmnožují se dělením.

Sasanku koňskou je možné nalézt ve skalnatých mořských jezírkách, které se nacházejí v hloubce kolem 20 m. Válcovité tělo sasanky dosahuje délky asi 2,5 cm. Kolem přijímacího otvoru má velké množství ramen se žahavými buňkami. Žije v příbojové zóně a je velmi pevně přichycena k podkladu.

Sasanka koňská udržuje symbiózu s rakem poustevníčkem. Sasanka se usadí na ulitu raka, který ji přenáší z místa na místo a tím i k potravě. Její potravu tvoří drobní vodní živočichové. Sasanka na oplátku raka chrání svými žahavými buňkami před jinými živočichy, takže je tato koexistence výhodná pro oba.

Dotkne-li se sasanky potápěč nebo nějaká ryba, vystřelí sasanka žahavé trny a to silou téměř 7 GPa! 

Samotná reakce je extrémně rychlá - vymrštění vlákna trvá maximálně několik mikrosekund. Drobounké jedové trny dosahují při tom zrychlení až 40 krát vyšší, než činí tíhové zrychlení na Zemi. Je to nejrychlejší pohyb, který byl kdy v přírodě změřen.

VELEKRAB JAPONSKÝ - největší členovec

(kmen členovci, třída rakovci, řád desetinožci)

V nataženém stavu měří velekrab japonský od špičky jedné nohy ke špičce protilehlé nohy až 3,7 metru. To z něj činí největší druh kraba a současně největšího členovce.

Délka jeho těla je 60 cm, šířka 37 cm, váží 16 až 20 kg.

Velekrabi japonští žijí výhradně v Tichém oceánu, v hloubkách mezi 50 a 300 metry.

Jsou všežravci, živí se jak rostlinami, tak živočichy. Velekrabi jsou také příležitostnými mrchožrouty. Při hledání potravy kráčí na svých dlouhých pavoučích nohách pomalu po mořském dně. Jsou schopni pomocí svých ostrých klepet otvírat schránky svých kořistí.

Předpokládá se, že velekrab japonský se může dožít více než 100 let.

 

Poznámka: Po kliknutí na libovolný obrázek se otevře galerie obrázků pro daný článek. Obrázky se zobrazí větší. V plné velikosti se libovolný obrázek zobrazí tak, že na něj klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme "Otevřít odkaz v novém okně".

 

Zdroje:

Comma Merchandise GmbH, Rekordy z říše zvířat

Wikipedie

 


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Web  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
8
Axina 07.10.2018, 22:46:22
[7] Mám ráda rybí maso i to, čemu se tu říká krabí salát. Zřejmě by mi krabí maso chutnalo, ale neměla jsem zatím příležitost ho ochutnat. Ty ano?
Člověk je největší predátor:
https://www.novinky.cz/koktejl/258225-obri-krabi-s-rozpetim-klepet-1-5-metru-a-vaze-14-kilo-nici-norsky-rybolov.html

7
stuprumX (neregistrovaný) Web 07.10.2018, 15:46:21
Velekrabové se těžko loví, ale jejich masíčko je delikátní!

Axina
6
Axina 01.10.2018, 10:31:29
[5] No nevím, zda krásně zpívá Usmívající se ale vyluzuje zajímavé (a pro ostatní keporkaky určitě inspirativní) zvuky:
https://www.youtube.com/watch?v=WabT1L-nN-E

5 a
TlusŤjoch (neregistrovaný) * Web 30.09.2018, 11:23:15
plejtvák keporkak krásně zpívá. Usmívající se

Axina
4
Axina * Web 24.09.2018, 10:31:30
Skvělý postřeh! 1600 lidí, to už je velká obec nebo malé městečko.
Máš pravdu, mořský koník je malá rybka o velikosti asi 15 cm. Už jsem text doplnila.

Milos
1
Milos Web 21.09.2018, 20:43:56
Plejtvák svou hmotností odpovídá všem lidem ne zrovna malého městyse. Neuvěřitelné.
A rychlost plachetníka přes 100 km/hod také, Který člun to dokáže?

Koník je zajímavý tím, že plave jakoby nastojato. Jak je ale velký? Nehledal jsem to, ale zdá se mně, že jen několik cm. A přesto patří do stejného kmene jako největší obři.

«     1     »