« strana 1 »

Říše zvířat 13 – oceán (2/3)

rubrika: 2.2 Říše zvířat


Oceány - rozsáhlá moře mezi jednotlivými světadíly - pokrývají kolem 71 % zemského povrchu. Představují tak největší životní prostor na světě. Žije v něm na 230 000 druhů živočichů! Celkem ve třech článcích budou zde na blogu přiblíženy pouhé dvě desítky zvířat žijících ve světových oceánech.

 

Axina


Zeměkouli pokrývá 5 oceánů: Severní ledový oceán (Arktický), Tichý oceán (Pacifik), Atlantický oceán (Atlantik), Indický oceán a Jižní ledový oceán (Antarktický). Oceány nepředstavují jen nekonečné dálky, ale také neuvěřitelné hloubky. Nejhlubším místem světových moří je se svými 11 034 metry Mariánský příkop v Tichém oceánu.

Již po staletí se lidé pokoušejí prozkoumat všechen rozmanitý život v mořích. Více než 2 700 vědců z 80 zemí světa podniklo v letech 2000 - 2010 pro CoML (Census of Marine Life, Úřad pro mořské programy) jakousi obdobu sčítání lidu - bylo provedeno sčítání živočišných druhů žijících v mořích. Vědci dospěli k závratnému číslu téměř 250 000 druhů. Objeveno bylo více než 1 200 nových živočišných druhů.

 

 

PLEJTVÁK OBROVSKÝ - největší zvíře

(kmen strunatci, třída savci, řád kytovci)

Největším savcem a současně největším žijícím živočichem na zemi je plejtvák obrovský. V jiných jazycích je znám jako "modrá velryba". Co do hmotnosti jde o největšího živočicha všech dob. Dorůstá délky 30 - 33 m a váží přibližně 135 tun (tedy asi stejně jako 30 slonů indických nebo 1 600 lidí).

Mládě plejtváka obrovského váží při narození 2 až 3 tuny a na délku měří 6 až 8 metrů. Mládě dokáže vypít najednou až 230 litrů mléka. Od mléka je odstavené až po 7-8 měsících, kdy váží cca 23 tun.

Plejtvák obrovský se živí výlučně krilem. Denně pozře odhadem na 40 miliónů těchto drobných korýšů. Jedno nabrání potravy (směsi krilu a vody) může mít hmotnost až 40 tun. Toto množství pak plejtvák přecedí přes kosticovité zuby, jako přes mohutné síto. Kostice jsou dlouhé až 1 metr a široké 50 až 55 cm. Tento útvar, který nahrazuje chybějící zuby, se nachází ve velkém počtu v horní čelisti. Kostic bývá 230 až 470 a fungují jako zvláštní kartáče, které filtrují vodu a zachytávají drobné mikroorganismy. Aby byla velryba sytá, musí zpracovat denně 3 až 5 tun potravy.

Během sezony spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy. Získat takové množství potravy není nejjednodušší a tak kytovci musejí podstupovat dlouhé cesty. Zajímavé je, že se při nich vždy drží na své mateřské polokouli a nikdy nepřekračují rovník. Plaví se většinou po dvojicích, maximálně však ve třech. Dokáží plout rychlostí až 37 km/h a patří proto k nejrychlejším mořským tvorům.

Plejtvák obrovský drží i další rekord. Ze všech zvířat má nejpomalejší srdeční tep. Jeho srdce (váží 600 až 1 000 kg, tedy jako malý automobil) tluče i při námaze rychlostí pouhých 18 až 20 tepů za minutu.

DELFÍN OBECNÝ - nejostražitější spánek

(kmen strunatci, třída savci, řád kytovci)

Delfín obecný se vyskytuje téměř ve všech mořích od tropického po mírné pásmo. Žije zejména v pobřežních vodách, kde je dostatek potravy. Jeho nejčastější potravou jsou sledi, makrely a různí hlavonožci.

Na délku měří 1,8 - 2,6 m a váží 90 - 140 kg. Má silnou ocasní ploutev, která mu umožňuje dlouhé skoky nad hladinu i poskakování ve vzpřímeném postoji za pomoci rychlých úderů o hladinu. Pod vodou je schopen zůstat až 10 minut na jedno nadechnutí, ale většinou se vynořuje častěji. Plave rychlostí až 60 km/h s maximální hloubkou ponoru 300 metrů.

Delfín obecný je velmi aktivní a společenský, žije ve společenství o deseti až několika tisících jedincích.

Jako většina kytovců mají i delfíni velký mozek s výrazným neokortexem. Je u nich prokázána schopnost učení, opakování a porozumění pojmům. Tuto duševní činnost lze u nich vypozorovat ve volné přírodě zejména při lovení ve skupině, při námluvách a hrách. Domlouvají se pomocí echolokace na frekvencích 1000 Hz-150 kHz.

Zajímavé je, že delfíni spí pouze jednou polovinou mozku. Tou druhou zůstávají nadále vzhůru. Zhruba jednou za 2 hodiny se mozkové hemisféry ve spaní prostřídají. Mimo to zůstává u delfínů během spaní vždy jedno oko otevřené.

Samice delfínů rodí jedno mládě o délce zhruba 1 m a hmotnosti přibližně 10 kg. Velikost delfíní populace je neznámá, odhaduje se na několik miliónů jedinců. Delfíni se dožívají až 30 let.

PLACHETNÍK- nejrychlejší plavec

(kmen strunatci, třída paprskoploutví, řád ostnoploutví)

Plachetník je ryba žijící v Indickém a Tichém oceánu. Dorůstá délky asi 3 m a dosahuje hmotnosti asi 100 kg.

Je to modrošedě zbarvená ryba s charakteristicky utvářenou, vztyčitelnou hřbetní ploutví, která se táhne po celé délce hřbetu zvířete. Tato ploutev mu dala jméno. Dokáže ji rozevřít jako plachtu nebo jako vějíř. Tím odřízne vyhlédnutou kořist od hejna a následně ji snadněji lapí. Plachetníci jsou dravci. Loví při hladině, nebo ve středních hloubkách malé druhy ryb a olihně.

Dalším důvodem pro vztyčování hřbetní ploutve může být i termoregulace. "Plachta" je totiž silně prokrvená množstvím cév. Jejím vztyčením může plachetník ovlivňovat svou celkovou tělesnou teplotu. Vztyčení ploutve pod vodou slouží k chlazení, vztyčení ploutve nad hladinu slouží k vyhřívání od slunce.

Dalším nápadným znakem je horní čelist protažená v dlouhý rypec - meč. Meč slouží k máchání mezi lovenými rybami. Máchání mečem je natolik rychlé, že jím ryby ani nemusí být přímo zasaženy. Omráčení rybám způsobí tlaková vlna z meče rychle švihajícího vodou v jejich blízkosti, protože voda je nestlačitelná. 

Na krátkou vzdálenost není žádná ryba rychlejší, než plachetník. Kombinuje plavání a jakési skoky. Za 3 s uplave vzdálenost asi 94 m, což odpovídá rychlosti 109 km/hod. Mečoun dosahuje rychlosti "pouhých" 90 km/hod.

KONÍK MOŘSKÝ- nejpomalejší plavec

(kmen strunatci, třída paprskoploutví, řád volnoostní)

Koníci mořští žijí na celém světě v mořích tropického a mírného pásma. Mají tuhou tělesnou schránku a tak plavou nejpomaleji ze všech ryb - rychlostí pouhých 16 m/hod.

V oblasti partnerských vztahů se řadí k nejvěrnějším živočichům. Se svými partnery zůstávají po celý život. Zajímavostí je také fakt, že oplodněné jikry nenosí samička, nýbrž sameček, a to v hrudním vaku.

ČTYŘHRANKA FLECKEROVA - nejjedovatější zvíře

(kmen žahavci, třída čtyřhranky, řád Chirodropida)

Nejjedovatější zvíře světa je průhledná australská čtyřhranka Fleckerova. Někteří vědci předpokládají, že její jed by dostačoval k tomu, aby najednou usmrtila 250 dospělých lidí!

Tato medúza o hmotnosti až 6 kg má na svém těle kolem 60 chapadel s drobounkými žahavými buňkami. Její jed ochromí a usmrtí oběť během několika minut.

SASANKA KOŇSKÁ - nejrychlejší pohyb v přírodě

(kmen žahavci, třída korálnatci, řád sasanky)

Mořské sasanky vypadají jako květiny, ale jsou to živočichové. Je jich asi 1 200 druhů a žijí ve všech světových mořích.

Dotkne-li se sasanky potápěč nebo nějaká ryba, vystřelí sasanka žahavé trny a to silou téměř 7 GPa!  Samotná reakce je extrémně rychlá - vymrštění vlákna trvá maximálně několik mikrosekund. Drobounké jedové trny dosahují zrychlení až 40 krát vyšší, než činí tíhové zrychlení na Zemi. Je to nejrychlejší pohyb, který byl kdy v přírodě změřen.

VELEKRAB JAPONSKÝ - největší členovec

(kmen členovci, třída rakovci, řád desetinožci)

V nataženém stavu měří velekrab japonský od špičky jedné nohy ke špičce protilehlé nohy až 3,7 metru. To z něj činí největší druh kraba a současně největšího členovce.

Velekrabi japonští váží 16 až 20 kg. Žijí výhradně v Tichém oceánu, v hloubkách mezi 50 a 300 metry. Při hledání potravy (rostlin nebo měkkýšů) kráčí na svých dlouhých pavoučích nohách pomalu po mořském dně. Jsou schopni pomocí svých ostrých klepet otvírat schránky svých kořistí.

 

Poznámka: Po kliknutí na libovolný obrázek se otevře galerie obrázků pro daný článek. Obrázky se zobrazí větší. V plné velikosti se libovolný obrázek zobrazí tak, že na něj klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme "Otevřít odkaz v novém okně".

 

Zdroje:

Comma Merchandise GmbH, Rekordy z říše zvířat

Wikipedie

 


komentářů: 2         


Tajemný vesmír - 2x18 Kosmická apokalypsa (1/2)

rubrika: 1.6 Kosmologie


Teorie zániku vesmíru: I když je v principu možné, že vesmír bude existovat věčně, dnešní struktury (jako jsou hvězdy, planety a galaxie) s nejvyšší pravděpodobností zaniknou. Možné varianty zániku vesmíru se označují jako Velký křach, Velké ochlazení a Velké rozervání. To, která z těchto možností nastane, závisí do značné míry na (zatím neznámé) podstatě temné energie - síly působící proti gravitaci, která podstatným způsobem určuje chování vesmíru.

18. epizoda 2. série amerického dokumentárního televizního seriálu Tajemný vesmír se zabývá kosmologickými teoriemi o zániku vesmíru. Vzhledem k tomu, že problematika je poměrně složitá a rozsáhlá, bude téma zde na blogu rozděleno do dvou článků.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 41         


Léto 2018

rubrika: 3.1 Hudba


Držte mi 11.7. palce, prosím. Budu to potřebovat.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 73         


Stanislav Lem: Příběhy pilota Pirxe (3/3)

rubrika: 3.2 Sci-fi povídky a romány


Stanislav Lem (1921-2006) byl polský lékař a spisovatel, světoznámý autor sci-fi. "Příběhy pilota Pirxe" je jeho povídková kniha, soubor devíti vědeckofantastických povídek, které spojuje literární postava astronavigátora a pilota kosmických raket Pirxe. Kniha byla vydána v originále v roce 1968. Česky vyšla poprvé v nakladatelství Odeon v roce 1978. Překlad: Oldřich Rafaj, Jaroslav Simonides a Lenka Stachová.

Ve třetím, závěrečném článku na téma "Příběhy pilota Pirxe", je přiblížena i moje nejoblíbenější povídka od Stanislava Lema: Ananké.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 8         


Říše zvířat 12 – oceán (1/3)

rubrika: 2.2 Říše zvířat


Oceány - rozsáhlé souvislé vodní plochy mezi jednotlivými světadíly - pokrývají kolem 71 % zemského povrchu. Představují tak největší životní prostor na světě. Žije v něm na 250 000 druhů živočichů! Celkem ve třech článcích budou zde na blogu přiblíženy pouhé dvě desítky zvířat žijících ve světových oceánech.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 23         


Antonio Vivaldi: Jaro

rubrika: 3.1 Hudba


Jsme zhruba uprostřed Pašijového týdne. Je třetí den po Květné neděli a do Velikonoční neděle zbývají čtyři dny. Je Sazometná středa.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 25         


Tajemný vesmír - 5x03 Magnetická bouře

rubrika: 1.2 Astronomické jevy


Třetí epizoda páté série amerického dokumentárního televizního seriálu Tajemný vesmír je věnována magnetické bouři na Zemi a jejím důsledkům.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 14         


Stanislav Lem: Příběhy pilota Pirxe (2/3)

rubrika: 3.2 Sci-fi povídky a romány


Stanislav Lem (1921-2006) byl polský lékař a spisovatel, světoznámý autor sci-fi. "Příběhy pilota Pirxe" je jeho povídková kniha, soubor devíti vědeckofantastických povídek, které spojuje literární postava astronavigátora a pilota kosmických raket Pirxe. Kniha byla vydána v originále v roce 1968. Česky vyšla poprvé v nakladatelství Odeon v roce 1978. Překlad: Oldřich Rafaj, Jaroslav Simonides a Lenka Stachová.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 11         


Nebudeš lhát a nebudeš krást

rubrika: 3.5 Zážitky


S policií ČR spojuji slogan "Pomáhat a chránit". S křesťanským náboženstvím spojuji desatero. Přikázání sedmé: "Nebudeš krást". Přikázání osmé: "Nebudeš lhát".

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 27         


Říše zvířat 11 – Asie (3/3)

rubrika: 2.2 Říše zvířat


Asie je největším světadílem na Zemi. Má rozlohu 44,6 milionů kilometrů čtverečních. Na severu tvoří hranici Asie Severní ledový oceán, na jihu Rudé moře a Indický oceán. Na západě je Asie od Evropy oddělena pohořím Ural a na východě končí ve vodách Tichého oceánu. Rozdíly v klimatu jsou na tomto kontinentu obrovské. V sibiřských horách klesají v zimě teploty až na -60°C, zatímco písek na íránské poušti Lut dosahuje teploty až +70 °C.

Nejen podnebí je v Asii takto působivé. Fascinující je i rozmanitost zvířecích druhů, které v ní žijí. Celkem ve třech článcích budou zde na blogu přiblíženy více než dvě desítky zvířat žijících na Asijském kontinentu.

 

Axina


Celý článek »

komentářů: 18         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  14  15  16  17  18   »